V občanském sdružení Povaleč provozujícím dejvickou Klubovnu mají německé prog/post metalisty/rockery DISILLUSION rádi. Přivítali jsme je tu takřka přesně před rokem při propagaci jejich poslední (a vynikající) řadovky „Ayam“ (2022) a letos k nám zavítali v rámci turné oslavujícího dvacet let od vydání debutového majstrštyku „Back To Times Of Splendor“, které přehrávají v rámci současného setu celé. Klubovna je malý sál, kde se nepohodlně vejde odhadem tak maximálně stovka lidí, a zhruba tolik jich také zavítalo na neděln Více

Pro příznivce hlasu Glenna Hughese a především hudby DEEP PURPLE z časů, kdy u této legendy v polovině sedmdesátých let po dobu tří sezón právě zpěvák s přezdívkou Voice Of Rock působil, se v Brně naskytla příležitost na mimořádný koncertní zážitek, neboť deska „Burn“ právě letos na jaře slaví padesát let od vydání a koncertní program právě probíhajícího sólového turné tohoto skvělého zpěváka a baskytaristy byl tomuto výročí přizpůsoben. Vzhledem k tomu, že nás již v červnu čeká termín vydání novinky dalšího Hughesova bandu BLACK COUNTRY COMMUNION, s Více

„To bylo dnes krásně na tom Café v Lese“ abych parafrázoval jeden z velkých hitů kapely PROUZA. Frýdecko-místecká legenda PROUZA přijela, parádně zahrála, rozhoupala a rozskákala malý pražský klub a já si konečně mohl odškrtnout další kapelu na svém dlouhém seznamu, kterou jsem zatím neměl to štěstí vidět naživo. Přelom 80-90tých let na Moravě a ve Slezsku dal domácí scéně velice silnou generaci alternativně rockových uskupení, zpívajících česky a přinášejících čerstvou krev do žil rockového organizmu. Nejen PROUZA, ale také PRIESSNITZ, HELMUTOVA STŘÍKAČKA ane Více

Lucerna Music Bar zažil v úterý 9. dubna krásný slovensko-český hudební večer. Schválně píšu toto pořadí národností – nehledejte v tom nic provokativního, jen suché konstatování faktů. Protože ač jsou BILLY BARMAN na scéně už 15 let, a na Slovensku jsou považovaní (v rámci žánru) za velké hvězdy indie scény, prorazit na český trh se jim zatím nepovedlo. Takže i tentokrát bylo mezi návštěvníky hrubým odhadem minimálně 80% slovensky mluvících krajanů. Letos ale mají v plánu po delší době návrat i na velké české festivaly jako Rock For Více

IMODIUM se po více než pěti letech v hybernaci pomalu znova probouzí k životu. A po takové době mají velký hlad. Akorát si hned na začátek ukousli asi větší kousek, než měli. Ale není všem dnům konec, pevně věřím, že se restart nakonec povede. Do Fóra Karlín jsem se těšil ze dvou důvodů – mám rád ten prostor jako takový, vždy jsem tam zatím měl štěstí na výborný zvuk, logistika funguje, dá se rozumně zaparkovat v docházkové vzdálenosti. Co více si může zmlsaná náplava ze satelitu přát? A samozřejmě pak těšil i na IMODIUM samotné, sleduji je od jejich začátků Více

Velký metalový pátek v Praze se dle mého velmi vydařil. Nestává se u nás během roku moc často, že v jeden večer na jednom pódiu vystoupí hned tři legendy historie britského hard rocku a heavy metalu. A i když jde ve všech třech případech o formace letité a zasloužilé, pořád jsme se od nich dočkali energií nabitých a živelných vystoupení, ze kterých sálala o dost více dobrá forma a chuť po hraní, než údržbová spokojenost s rekapitulováním. Beznadějně vyprodaná O2 Aréna tak zažila svátek s poctivou porcí klasického hard rocku a Více

Moderně znějící heavy metal. Tak bych asi nějak zaškatulkoval nastupující švédské hvězdy ORBIT CULTURE. V jejich stylu se snoubí podladěné kytary, deathový hlasový projev a co nejrychlejší práce hromující dvojšlapky s údernou thrashovou přímočarostí a někdy se skoro až powermetalově chytlavými refrény. Angličtina používá pro tvrdou hudbu výraz „heavy“ a v tomhle případě je obrat „těžký“ příhodnější než náš „tvrdý“. Muzika ORBIT CULTURE je těžká jako olovo, skutečný hutný heavy metal. Kdybych si měl vybrat jeden konkrétní subžánr, tak asi ř Více

Dle předpokladů v pondělí fanoušci tvrdších a progresivních žánrů metalové hudby bez problémů zaplnili pražské Futurum. Klub vcelku ideální pro menší až středně velké akce tohoto druhu. Na programu byly hned tři aktuálně poměrně sledované kapely, z nichž mne nakonec dostala až ta hlavní a nejdlouholetější. Norští ENSLAVED jsou totiž už dávno klasikou metalového progresu a důležité v jejich případě je, že své umělecké vize dokáží náležitě přenést i na živá pódia. Už ani nevím kolikátý jejich koncert jsem v životě viděl, dost možná šlo o Více

Za symfonický metal se dnes považuje to, když zvuk kapely tvoří výrazné backgroundové klávesy a vepředu stojí krásná dívka, která zpívá něžným hlasem, ideálně o věčné lásce nějakého upíra nebo lykantropa. Nic proti takovým skupinám, také mám mezi nimi své oblíbence. Občas z toho je ale jen pořádný kýč a sladkobolná romantická selanka ve stylu filmové ságy Stmívání. Dnešní symfonický metal nemá nic společného se symfonií a výraz popmetal by mu slušel lépe. Jinak je tomu u otce tohoto žánru a možná také u jeho jediného skutečného zást Více

Stále proslulejší přehlídka Heavy Metal Thunder nalákala již počtvrté do okresního města v jižních Čechách početné příznivce heavy metalu, převážně ze zahraničí. Nejčastěji samosebou ze sousedního Německa. Neobeznámeného příchozího, který prvně vstoupil ten večer v Písku do Divadla Pod Čarou, by určitě šokovalo retro-metalové oblečení fanoušků, které budilo zdání, že se dotyčný kouzelným prstenem přesunul o čtyřicet let nazpět. Valná většina zdejších totiž ctí módu osmdesátých let a to se vším všudy - s příslušnými účesy Více