DISILLUSION, ART AGAINST AGONY - Praha, Klubovna Povaleč, 5.května 2024

V občanském sdružení Povaleč provozujícím dejvickou Klubovnu mají německé prog/post metalisty/rockery DISILLUSION rádi. Přivítali jsme je tu takřka přesně před rokem při propagaci jejich poslední (a vynikající) řadovky „Ayam“ (2022) a letos k nám zavítali v rámci turné oslavujícího dvacet let od vydání debutového majstrštyku „Back To Times Of Splendor“, které přehrávají v rámci současného setu celé. Klubovna je malý sál, kde se nepohodlně vejde odhadem tak maximálně stovka lidí, a zhruba tolik jich také zavítalo na nedělní koncert. Vzhledem ke kvalitě hrané muziky trochu škoda a přál bych DISILLUSION větší prostory, ale buďme rádi, že k nám zas přijeli a že je někdo vůbec pozval.

Jako předskokan se představili stuttgartští ART AGAINST AGONY, což je zároveň kapela a zároveň jakési všeumělecké filozofické uskupení věnující se také fotografii, videoartu a performancím. Na svých stránkách označují svou hudbu jako „prog-jazz-experimental-brainfuck-metal“ a asi to celkem sedí. Já bych tomu prostě říkal experimentální prog-metal se špetkou jazz-rocku okořeněný perkusemi. Každopádně to bylo živé, nejen zajímavé, ale i celkem zábavné. Bubeník, dva kytaristi, perkusista a basistka vystupují v maskách, aby své umění údajně „odtělesnili a dali vyniknout hudbě“. Nejsem si jistý, že to je potřeba, ale naživo to naštěstí nepůsobilo tak intelektuálně jako na jejich webovkách. Šest kousků tohoto instrumentálního ansámblu jsem si užil. Jsou to dobří hudebníci – zejména hlavní kytarista je špičkový – a perkuse jsou do písní dobře zakomponované a dávají tomu jeden rozměr navíc.

Sál ale přišel samozřejmě na jejich souputníky z Lipska. Ti jsou sice z Německa zvyklí na o dost větší publikum, ale to se nijak na nasazení kapely neprojevilo. Nebylo na co čekat, kapelník Andy Schmidt spustil první riff a Dejvice s nadšením přivítali „… And the Mirror Cracked“, úvodní pecku z dvacet let staré desky, která je záminkou pro letošní turné. „Back To Times Of Splendor“ je fakt dobré album, které přehrání v jednom kuse snese a přesně toho se nám také v neděli u Kulaťáku dostalo. Ani dvě nejdelší skladby, téměř patnáctiminutová titulní a sedmnáctiminutová „The Sleep of Restless Hours“ nenudily. Co na tom, že jde o skladby dlouhé, když jsou plné skvělých nápadů… přišli jsme sem na hudbu, ne na ticho. Druhá jmenovaná byla pro mě i jedním z vrcholů večera, stejně jako kratší „Fall“. Občas mě překvapí, že písně, které doma tolik nebaví, mě na koncertě dostanou nejvíc.

Kapelník Andy Schmidt byl navíc v dobré náladě, vtipně a nenuceně komunikoval s publikem a „The Sleep of Restless Hours“, kterým končila část setu věnující se dvacetinám debutu, okomentoval sebepochvalným „velmi dobrá práce“. Pochvalu od Andyho dostal i zvukař, a to zaslouženou. Všechno bylo pěkně slyšet, což je nutnou podmínkou pro kvalitní zážitek u tohoto typu atmosférické hudby, kombinující nadupané riffy s klenutými melodiemi a rychlé pasáže s akustickými party. Škoda, že v Praze kvůli nemoci chyběla houslistka Lea-Sophie Fischer. Živé housle by to celé ještě trochu obohatily.

Celkem ten večer DISILLUSION přehráli deset skladeb, což se rovnalo zhruba hodince a půl strávené na pódiu. Vedle šestiskladbového debutu tak zazněly ještě čtyři písně: „The Black Sea“ z druhé desky, „Alea“ ze stejnojmenného EP a jako přídavky „Driftwood“ a „Tormento“ z posledního LP. Nejvíc jsem si užil desetiminutovou Aleu, kterou kapela roku 2016 odstartovala svůj současný comeback po předchozích postrockových hrátkách a desetiletém studiovém půstu. Z novinky bych vybral radši „Abide the Storm“ nebo „Am Abgrund“, na kterou jsem se těšil, protože ji před týdnem zahráli během prodlouženého setu v domovském Lipsku. Na druhou stranu jsem byl ten večer už trochu unavený, a tak mi nevadilo, že to tolik neprodlužovali. Tak zase za rok?

Disillusion Concert Setlist at Klubovna Povaleč, Prague on May 5, 2024 | setlist.fm

14.05.2024	Diskuse (2)	Gazďa