Marná sláva, ať již bude IGGY POP vydávat alba pouze pod svým osvědčeným pseudonymem, nebo k sobě připojí kumpány z THE STOOGES, zřejmě již nikdy nenahraje taková přelomová díla jakými byla alba „Raw Power“ nebo „Lust For Life“. Kdo by však od něho jako od stárnoucího barda čekal nějakou senilní načechranou krávovinku, bude pro něho novinka „Ready To Die“ po zásluze tvrdým a dobře mířeným budíčkem, asi jako když po nečekaném střetu s partou chuligánů přistanete bradou na asfaltovém parkovišti. Co na tom, že novince schází nápaditost starých nahráve Více

Bezprostředně po realizaci debutového sólového alba „The Idiot“ vyrazil Iggy Pop se svou zbrusu novou doprovodnou kapelou na turné. Kdo tedy byl součástí Iggyho první sestavy? Především kytarista Rick Gardiner (ten se rovněž osvědčil při práci na Bowieho řadovce „Low“, jinak nahrávané zhruba souběžně s touto Iggyho prvotinou), dále pak sám David Bowie užívající si konečně na této šňůře roli nenápadného chlápka vzadu, když pouze obsluhoval klávesy, a pak samozřejmě rytmika skládající se s bratrů Salesových. Dobová kritika, zaskočena novát Více

Nebude snad žádným překvapením, když zde rovnou vybalím, že tahle druhdy velmi úspěšná street rocková úderka z New Jersey je od doby, co funguje bez svého původního frontmana Sebastiana Bacha, polovičně hodnotným artiklem. Současný pěvec Johny Solinger, byť mu nelze upřít veškerou snahu, zápal pro věc, ani týmového ducha, nemůže ani náznakem vokálně nahradit svého halasného předchůdce, který nejen svým hlasem, ale i nápadným zjevem, přivedl SKID ROW před více než dvaceti lety k platinovým úspěchům. Jenže to, co se zdálo v normě a t Více

Návštěva koncertu texaských veteránů ZZ TOP budiž bez pochyb považována za součást pravidelné duševní hygieny každého pravověrného rockera. Osobně jsem měl tu čest navštívit vystoupení trojice vousáčů zcela poprvé, byť se tito bouráci nikdy naší oblasti nevyhýbali a koncertovali zde již po několikáté. Rozhodla skutečnost, že jejich poslední album „La Futura“ se zkrátka povedlo a dle mého názoru tvoří základní páteř jejich dlouhé diskografie spolu s takovými klasickými díly, jakými bezesporu jsou alba „Tres Hombres“ (fenomenální blues rockov Více

Jak asi nejlépe popsat Bowieho alba příslušící do slavné berlínské trilogie? Je opravdu těžké postihnout jejich výpověď do detailu, protože je zřejmé, že se mezi sebou i tyto díla vcelku dost liší. Pokusím se tedy zde o určitý rozbor. První album z trilogie - „Low“ je katarzí, deskou, se kterou udělal David Bowie největší skok v průběhu celé své kariéry. Na ní se prostřednictvím tvůrčí práce hodlal vypořádat se všemi démony a stísněnými duševními stavy, které na něj doléhaly během jeho právě uplynulého dvouletého pobytu ve Spojených státec Více

Vlastně jsem se poprvé k této kapele dostal až prostřednictvím právě její poslední řadové desky a musím říct, že jestliže mne kdosi informoval, že u HIGH ON FIRE došlo v průběhu let k jistému vyzrání, zpestření jejich výrazu, nebo chcete li ubrání na divokosti, pak mám pocit, že se k jejich hudbě z minulých let ani nepotřebuji vracet. Novinku shledávám jako bouřlivé surové metalové dílo, které z mého pohledu představuje garážovou rubanici tak akorát na hraně. Kapela vycházející z drone/ stoner metalových základů t Více

Měsíc po vydání alba Tateových QUEENSRŸCHE přichází se svým novým startem i jeho bývalí kumpáni. Na jednu stranu může být nepříliš dobře informovaný fanoušek z tohohle souběžného fungování dvou kapel, používajících shodného názvu, poněkud zmaten, na stranu druhou si můžou všichni ostatní lebedit, kolik hudby se jim rázem z tábora kapely dostává. Soud, který s definitivní platností určí komu bude v budoucnu název patřit, proběhne na sklonku letošního roku. Do té doby můžeme posuzovat, jak si která ze stran zatím vede na hudebním Více

Druhé album tuzemského garage-rockového projektu SAADE vyšlo již na začátku letošního jara,  a tak je nejvyšší čas, zmínit se o něm alespoň v krátkosti. Pod názvem „Guide To Happy Living“ se skrývá sbírka vyrovnaných a zdravě nadupaných rockových čísel, které staví na syrovém zvuku (i když ne zas až tolik jako tomu je na jejich prvotině)a určité alternativně rockové neotesanosti. V kontrastu s ní zde stojí fakt, že si kapela opravdu nehraje na žádný zapřisáhlý underground a poměrně zdravě vyvažuje melodickou stránku rockových písní s tou d Více

Dobře si vzpomínám na první moment, kdy jsem tuhle dirty rockovou sebranku poprvé zaregistroval. Stalo se tak v roce 1999, kdy tento nabroušený band z Los Angeles předskakoval megahvězdám z KISS ve sportovní hale na pražském Výstavišti. V té době to bylo s poctivým rock´n´rollem opravdu zlé, a tak jsem jejich vcelku ucházející produkci, inklinující jinak k divočejšímu pojetí ranných GUNS N´ROSES, přijal s nadšením. Za pár týdnů jsem si sehnal jejich bezejmenný debut a když pak po nějaké době vyšlo jejich zdařilé druhé album „Timebomb“, opatřil Více

Už v průběhu svého pobytu v Los Angeles se David Bowie snažil reaktivovat hudební kariéru Jamese Newella Osterberga, alespoň tedy tím, že si několikrát pronajal studio, kde by s Iggym, tou dobou díky jeho heroinové závislosti nezadržitelně se řítícím vstříc smrti, zkoušel. Z těchto pokusů nakonec nevzešlo nic, byť Iggymu rozhodně přišla představa nastartování vlastní sólové dráhy jako zajímavá. Nakonec jej však zatkla kalifornská policie za narušování veřejného pořádku pod vlivem drog, dostal se na pár dní do vězení a jedinou možností, jak Více