Last Hardrock Outsider

MUSTASCH - Thank You For The Demon

Švédské uskupení MUSTASCH letos vydalo svou sedmou studiovou desku, a i když jsou ve své rodné zemi poměrně uznávanou kapelou, jinde ve světě, snad kromě Německa, patří k undergroundu. Ostatně i já jsem se k nim dostal naprostou náhodou, když Dave Mustaine na nějakém serveru doporučoval 100 písní, které ho nějakým způsobem zasáhly a právě MUSTASCH byli mezi všemi těmi legendami pro mě velkou neznámou (pozn.autora: pokud by to někoho zajímalo, tak se jednalo o píseň „Down In Black“ z debutové desky). Už jejich název je vtipným odvozením anglického slovíčka „mustache – knírek“, který nosili všichni ti legendární hudebníci a někteří ho stále ještě nosí - hudebníci jako Freddie Mercury, Lemmy Kilmister, Tony Iommi a další.



Když poslouchám jakoukoliv jejich desku a novinka není výjimkou, tak si říkám, co jim chybí, aby prorazili i v jiných zemích, vždyť ve Švédsku sbírají ceny a v dalších skandinávských zemích se jim rovněž daří více než dobře. Frontman Ralf Gyllenhammar zpívá anglicky, pravda někdy to trochu skřípe, ale v tom bych neviděl problém. Navíc je vybaven hlasem, kterým hravě strčí do kapsy většinu z těch zprofanovaných uniformních hlasů, kterým se dostává až nebývalá pozornost. Ale tuto pohádku o nedoceněných hudebnících resp. kapelách zná každý, takže zpět k novince. Tady se mi opravdu poštěstilo, protože celá deska oplývá skvělými nápady a od začátku do konce nenudí, takže prezentovat MUSTASCH prostřednictvím této nahrávky je v podstatě jednoduché. 


Hned první skladba „Feared And Hated“ určuje až na pár výjimek tempo a názorně ukazuje sílu hlasu, kterým tento téměř padesátník oplývá. Kdo má rád METALLICU v období devadesátých let, tak by si měl celou desku oblíbit. Silná slova, ale frontman je na tom hlasově podobně jako James Hetfield, já bych řekl i líp a navíc není pouze rytmický kytarista, ale velmi umně si střihne i kytarové sólíčko. K tomu se ve své tvorbě nebrání i jiným prvkům, takže hned ve druhé skladbě „Thank You For The Demon“, která je zároveň singlem, zazní piano, jindy zase píseň velmi skromně, ale účelně, doplní různé orchestrální doplňky. Ty se naplno projeví v pomyslném vrcholu alba, kterým je šestiminutová skladba „All My Life“. Ta začíná klidným rozjezdem, který po chvíli rozsekne úderná kytara a Ralfův emotivní hlas graduje až do samotného závěru. Tím jsem trochu poodhalil pestrost alba, což neznamená nějaké stylové kotrmelce, všechno dokonale funguje. Například píseň „I Hate to Dance“, kde Ralf zpívá: „Tak házej hlavou, protože nesnáším tanec.“, je takové metalové disco. Album uzavírá akustická balada, která na mne dýchne tak trochu skandinávskou atmosférou, možná se to zdá jen mně, ale každopádně je to velmi sugestivní konec desky.


MUSTASCH tedy přišli se silným materiálem, který jako celek působí téměř dokonale. K dokonalosti mi chybí pouze velký hit, se kterým dokázali na předchozích albech vždy přijít. I na této desce je spousta líbivějších položek, ale kdo zná předchozí tvorbu, tak ví, že se na jejich albech objevil vždy alespoň jeden klenot, který zastínil zbytek. Píseň, kterou stačí poslechnout jednou nebo dvakrát a hned víte, že to je pecka na celý život nebo aspoň na hodně dlouhou dobu. Mimochodem i přes vynikající hodnocení bych začínajícím posluchačům doporučil jiné album, tak dobří MUSTASCH jsou. 


01.08.2014Diskuse (2)Kropis
kropacekmichal@gmail.com

 

Kropis
31.10.2014 22:42

Díky za zpětnou vazbu a připsání skvělého zážitku. Koncerty v Německu musí být něco úžasného, tam ty lidi musej těmahle klubovkama žít o dost víc než tady v ČR. Snad se mi jednou taky poštěstí, už jenom kvůli možnostem vidět kapely, který zde nikdy nebyly. Jinak k těm hitům, já jsem to spíš myslel tak, že to album má tak vysoký standard, ostatně taky 90 % :), že se ty hity hledají o něco hůře. Každopádně All My life jsem označil jako vrchol desky. Jdu si tu desku pustit...

 

Dan
29.10.2014 18:50

Byli jsme koncertu v Drážďanech 25.10. a jsou opravdu skvělí.Pěkná recenze jen bych si dovolil nesouhlasit s tím,že nová deska nemá výraznější hit.Pro mě tam jsou hned dva a to úvodní Feared And Hated a potom 6.All My Life. Koncert zahájili pravě Feared And Hated a jako poskední skladba večera byla All My Life. V Puschkin clubu,kde se koncert konal ,bylo kolem 180 lidí a atmosféra výborná.