ELUVEITIE - Anv

70%

Pokud si dobře vzpomínám, tak to byla skupina SKYCLAD, kdo na mezinárodním poli poprvé uspěl kombinací metalu a folku. Tihle Angličané tak navázali na ostrovní tradici keltského rocku a punku formovanou kapelami jako HORSLIPS, CLANNAD, THE POGUES a v některých případech i THIN LIZZY. Dnes je folk metal tradičním subžánrem, kterému se věnují desítky a možná i stovky kapel a keltské motivy najdeme i ve skladbách mnoha dalších interpretů. ELUVEITIE jsou pak dnes jeho zřejmě nejúspěšnějším zástupcem, velmi oblíbeným i v Česku.

Jméno kapely z švýcarského Winterthuru znamená etrusky „Helvétiové“, tedy tehdejší keltské obyvatelé dnešního Švýcarska a tihle muzikanti jsou příznačnými zástupci univerzálního globalizovaného keltství dnešní doby, ke kterému se může hlásit v Evropě prakticky kdokoliv. Multilingvální Švýcaři skládají texty v němčině, francouzštině, rétorománštině, galštině a samozřejmě v angličtině. Stejně bohatá je i jejich hudba, kde mají vedle klasických metalových nástrojů výraznou roli i housle, niněra, keltská harfa, mandolína, dudy, perkuse a nejrůznější typy fléten a píšťal. Zejména housle, niněra a píšťaly jsou základním kamenem zvuku kapely a některé vůbec nejvýraznější a nejlepší hudební pasáže napříč jejich kariérou jsou vystaveny právě na nich. Švýcaři prokládají typicky keltské instrumentální vložky brutálním (melo) black a death metalem, a právě tahle kombinace vytváří charakteristický zvuk a ráz kapely, který v dnešním metalu jinde prakticky nenajdeme. Démant drsný, tvrdý a nevybroušený, ale zároveň čirý, průhledný a krásný.

ELUVEITIE se na scéně pohybují více než dvacet let a „Anv“ je jejich deváté album. Za tu dobu nepozoruju v jejich zvuku ani skladatelském přístupu nějaký výrazný posun. Otěže má i nadále pevně v rukou kapelník Chrigel Glanzmann, který je také hlavním skladatelem. Četné příchody a odchody dalších – mnohdy i výrazných – členů se nikdy na celkovém směřování kapely neprojevily a i nové album je smícháno z výše zmíněných ingrediencí a paralelně taženo dvojzápřahem Glanzmannova řevu a growlu v kombinaci s klasickým vokálem. Za tím druhým stojí už osm let a tři alba vynikající zpěvačka Fabienne Erni, která je vlastníkem nejen krásné zrzavé kštice, ale také neuvěřitelně barevného hlasu ohromujícího rozsahu. Jedna z top metalových vokalistek dneška.

Od předposledního alba „Ategnatos“ uplynulo už šest let a podle Glanzmanna se nová deska rodila v bolestech a těžce. Troufám si tvrdit, že je to na ní slyšet. I přes zatím nejdelší časový odstup mezi vydáním jednotlivých alb to je deska s pouhými osmi opravdovými písněmi doplněnými – jak je u ELUVEITIE zvykem – různými intry či drobnými kompozicemi. Celkově nám tentokrát Švýcaři dodali „jen“ cca 40 minut nové hudby a jedná se tak o dosud vůbec nejkratší album jejich diskografie. Pro někoho časová délka tak akorát, pro mě ale i vzhledem k dlouhému období od „Ategnatos“ příznak jisté tvůrčí krize.

Celkově ale není naštěstí album vůbec špatné, i když kvality předchozího nedosahuje. „Anv“ obsahuje čtyři opravdu výborné věci. První singlovku „Premonition“, která charakteristickým způsobem kombinuje drsnou a melodickou zvukovou stránku kapely, v podobném duchu pojatou „Aeon of the Crescent Moon“ s typickým keltským instrumentálním mostem, popově zábavnou „All In One“, kde se vokálně Glanzmann stahuje do pozadí a která svou (funkční) prvoplánovostí sahá až někam k repertoárovým vodám BEYOND THE BLACK, a konečně čistě growlovanou „Harvest“, kde Švýcaři prokazují, že melodicky výrazný chorálový refrén se dá stvořit i pomocí čistě hrdelního bručiva. Další čtyři věci se pohybují na škále solidní až celkem dobré a zbylé instrumentálně či instrumentálně-vokální kvarteto jsou zmíněné drobné črty, preludia a intermezza, které nevadí, ale ani by tu nemusely být. Víc by jim to slušelo, kdyby byly zakomponovány přímo do nějaké písně. ELUVEITIE to tak ale měli vždycky, takže to k nim asi patří. Jak je u nich zvykem, deska má dokonale přehledný zvuk a výborný mix, bez kterého by se obdobně široký ansámbl nástrojů neobešel a hudba by nedosáhla takové barvitosti. Jako obvykle také září zpěvačka Fabienne Erni, která tu šeptá, lká, zpívá i křičí – vždy s maximálním emociálním dopadem na posluchače.

ELUVEITIE vydali desku, která jejich kariéru nikam neposunuje, nicméně přináší očekávanou kvalitní porci muziky, kterou dále utvrzují svou pozici na globálním vrcholu folk (black a death) metalu.

09.05.2025	Diskuse (7)	Gazďa