Last Hardrock Outsider

AMARANTHE - Massive Addictive

Myslím, že hudba od bombastických symfo-metalových kapel se ženami za mikrofonem už se v průběhu posledních let naprosto vyčerpala, takže není divu, že dnes největší úspěchy slaví právě kapela, která se zaměřuje výhradně na chytlavé hymny vytuněné klávesovými hradbami a svou popově úhlednou hudební stylizaci ani náznakem nezakrývá. Severští AMARANTHE vlastně velmi chytře využívají situace, kdy je hudební trh v oblasti metalu již přes deset let přesycen sněžnými královnami. Švédům je jasné, že přijít dnes s nějakým čarokrásným, pohádkovým nebo jinak umělecky zaměřeným materiálem, by bylo opravdovým nošením dříví do lesa. Jediné co zde totiž chybělo, je právě taková kapela, která by celou věc vzala z opačné stránky. Tedy vykašlat se na všechen pseudo-umělecký balast a cílit prvoplánově na nejširší možná posluchačská pole prostřednictvím přímočarých hitů a chytlavosti. O něco podobného už totiž pár let usilují holandští WITHIN TEMPTATION, kteří svou tvorbu rovněž přizpůsobili trhu a zatímco na „The Unforgiving“ vcelku dobře fungovali, jejich poslední řadovka „Hydra“ už vaří z vody. Nechci tím však říct, že mezi AMARANTHE a zkušenými Holanďany je kromě popové stylizace a chytlavosti nějaká větší souvislost, to ani náhodou není a to hned ze tří zásadních důvodů.


 

 

Za prvé: srovnávat (umělými efekty znásilněný) hlas Elize Ryd s bravurním vokálem Sharon Den Adel by bylo jako přiřadit Britney Spears kupříkladu k Celine Dion. Za druhé: v AMARANTHE krom Elize Ryd zpívá čistým hlasem ještě hlavní songwriter Jake E Berg a této dvojici na prvních dvou albech sekundoval svým skřehotem mladík jménem Andy Solveström, ten byl však na novince „Massive Addictive“ z neznámých důvodů nahrazen Henrikem Englundem. Mladé šestičlenné těleso, vlastnící hned tři zpěváky, je tak vcelku raritní záležitostí. Třetím bodem je styl: AMARANTHE totiž kromě líbivosti vlastních songů pracují i s prvky, příslušícími ke škole jiného tvrdšího metalového subžánru. Jejich songy v sobě mísí (ve velmi decentní míře) i prvky göteborského melody death metalu, což u žádné světově proslulé kapely s ženou v popředí není slyšet. Kytarové vyhrávky a chlapský skřehot v kombinaci s bombastickými klávesami a špetkou toho přívětivějšího nu-metalu dělá z jejich písní velmi žhavou směs, i když jak se to vlastně vezme. Někdo zde jásá nad moderním vyzněním a hitovostí bez zábran, jiný ohrne nos nad celým tím umělým cirkusem. Ani já nejsem schopen k AMARANTHE přistupovat bez předsudků a z čistou myslí. Osobně jsem snad neslyšel sterilnější produkci. Nepřirozený digitální zvuk, vše prohnané efekty, klávesy za každým prdem (přeplácanost), to všechno jejich tvorbu sráží daleko za hranici kýče, bohužel.

 

 

I když se samozřejmě Švédům nedá upřít talent na složení líbivých skladeb a hitů, které se příliš nerozpakují dostat širokou fanouškovskou obec do varu, jedno je jisté, celý materiál AMARANTHE (vlastně celou jejich hudbu od začátku existence) sráží umělý zvuk a odporně přepálená načančanost. Přirozený rockový projev zde opravdu nehledejte. K trvalému potěšení a chuti z poslechu této hudby prakticky u mne z výše zmíněných důvodů dojít nemůže. Ano, stejně jako tomu bylo u prvních dvou nahrávek i na trojce Švédové přicházejí se sérií futuristicky nastylizovaných a velmi chytlavých skladeb. Co je to však platné, když jde o hudbu, proti které i celosvětově profláklé hity od LINKIN´PARK zní pomalu jako dřevní folkové výpovědi PEARL JAM. Uznávám, že novinka je bezesporu nejlepším, nejchytlavějším a po zvukové stránce nedotaženějším materiálem od této mladé švédské kapely, ale to je asi tak všechno, protože si jí pouštět zkrátka nepotřebuji. Tak si to tedy přeberte.


28.10.2014Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

sano
31.10.2014 15:46

No ja by som povedal, že prvé dve placky, boli u mňa o dosť zaujímavejšie a chytľavejšie - hitovejšie. Táto novinka akosi nefunguje!

 

Meresz
29.10.2014 19:28

Amaranthe nesklamali a po relatívne krátkej dobe od predošlej placky je "Massive Addictive" ďalší kvalitný zárez v diskografii. Recenzia je fajn, aj keď dal by som viac ako 60% :-)