Boomer Space

AMARANTHE - The Catalyst

Králové (a královna) elektrometalu jsou zpátky s novým albem. A přinášejí na něm to, na co jsme už od nich zvyklí. Živou a velmi hybnou porci metalové muziky v tanečním hávu, kterou od nikoho jiného neuslyšíte. Komu se jejich styl dlouhodobě nelíbí, toho nepotěší ani nová deska. Kdo se (jako já) vždy těší na každý jejich nový singl, ten bude spokojen.


Jsem vlastně pořád překvapený, že tahle kapela není mnohem větší. Sedm alb za posledních 13 let, skvěle zazpívaných a skvěle zahraných, uhlazený zvuk, nevysychající studnice chytlavých melodií a přímočaré a krátké písně s jasným tahem na bránu. AMARANTHE dokážou složit stejně zapamatovatelné hity jako ti nejlepší skladatelé popu, ale zatím se do nejvyšších pater slávy nedostali. Z mého pohledu by už dávno měli být headlinery festivalů a vyprodávat stadiony. Možná by jim slušelo trochu se rozkročit a zkusit se spojit právě s těmi nejlepšími popovými nebo r´n´b producenty a vytvořit nějakou desku skutečně na pomezí žánrů, která by dokázala překročit hájemství tvrdé muziky, přivést jí úplně nové fanoušky a celkově ji trochu okysličit. Ukázat, že metal zas po čase může proniknout do mainstreamu… Stejně jako to kdysi udělali GUNS´N´ROSES s „Appetite for Destruction“ nebo METALLICA s Černým albem. Hitové písně, precizní zpěv, stěny syntetizátorů, ostré kytary, krásní a sexy protagonisté. Zaseto na velký úspěch tam je…




Ale dost snění. Poslední deska AMARANTHE přináší to, nač jsme zvyklí. Není to jako obvykle „opravdové album“, které někde začíná, pak se vyvíjí a dospěje ke klimaxu. Jde o soubor jednotlivých na sobě nezávislých písní, které stojí a padají s tím, jak obstojí samy za sebe, ne jako součást nějakého většího konceptu. A z mého pohledu většina skladeb na nové desce obstojí velmi dobře. Nejsou tu možná tak velké hitovky jako „Amaranthine“, „1.000.000 Lightyears", „Nexus“, „Drop Dead Cynical“ nebo „Helix“, ale melodii většiny písní si budete pravděpodobně pobroukávat po druhém nebo třetím a možná už i prvním přehrání. Z dvanácti skladeb mě nechávají vyloženě netečnými pouze dvě – povinná(?) uslazená balada „Stay a Little While“ a závěrečná střednětempová „Find Life“. Obecně je poslední deska na poměry AMARANTHE spíše pomalejší, což si člověk ale na první dobrou neuvědomí, jen při porovnání s prvními deskami, na kterých občas skladby cválají ve skutečně šíleném tempu. Každopádně by neuškodilo, kdyby kapela na další řadovce zas trochu zrychlila a zařadila čtyřku nebo pětku…


To jsou ale spíš detaily. Důležité jsou dvě věci. Že jsou AMARANTHE stále nezaměnitelní a není žádná další skupina, která by zněla jako oni. A pak, že opět přicházejí s písněmi, které se zaryjí do mysli i do srdce a odmítají je opustit. Jak říkal Ritchie Blackmore: „Když jsem jsme se se Street of Dreams dostali do jukeboxu, tak jsem na to byl pyšný… to že jsem byl schopen napsat něco popového, bylo pro mě nové a ten groove jsem miloval.“


AMARANTHE mají tu schopnost a ten kumšt dostat se do jukeboxu…


02.03.2024Diskuse (12)Gazďa

 

Gazďa
07.03.2024 13:35

maro: tak :)

 

Maro
07.03.2024 08:02

"souhlas, že je to stále stejná formule, proto si myslím, že by mohli zkusit jít popu víc vstříc, ale právě s pomocí nějakého známého producenta."

Veď kľudne, myslím, že taká Elize by sa v pope nestratila. Otázka znie - či vôbec chcú vykročiť viac smerom k popu. Pokiaľ by im išlo primárne o to, tak v prvom rade sa vzdajú harsh vokálov, obmedzia metalové elementy, "odľahčia" hudbu a môžu ísť "vydělávat" :) Ale fungujú dobrých 15 rokov a doteraz sa k podobným krokom neodhodlali, takže si myslím, že ozaj im nejde ísť na vlne mainstreamu za každú cenu.

Čo už, kúzlo prvej - druhej dosky vyprchalo a dnes tá kapela (aspoň mne) nemá čo ponúknuť, avšak verím, že svoju cieľovku si to nájde bez väčších problémov.

 

Gazďa
06.03.2024 20:22

Maro: souhlas, že je to stále stejná formule, proto si myslím, že by mohli zkusit jít popu víc vstříc, ale právě s pomocí nějakého známého producenta. Je to samozřejmě teoretická debata… na druhou stranu, když většině fandů nevadí stále stejná formule u řekněme Cannibal Corpse nebo Iron Maiden, tak nemusí vadit ani tady (ano, Amaranthe jsou služebně mladší, tedy by měli být i ambicióznější než staří pardálové).

 

Maro
06.03.2024 14:41

A keby ozaj mali potenciál a kvality na to preraziť "hore do mainstreamu", už sú tam minimálne 10 rokov. Si myslím (môj názor), že ani na tie veľké alebo väčšie mená v tvrdej hudbe mať nikdy nebudú, čo do obľuby a nejakého vynášania do nebies v popularite - či ako to nazvať :)

 

Maro
06.03.2024 14:28

Ako vyšli prvé dva albumy AMARANTHE, tak to bolo niečo nové, svieže, energické, špecifické so zaujímavými nápadmi a hlavne docela hitové + traja vokalisti - skrátka čosi nové. Postupom času a ďalšími albumami všetko ochablo, furt o tom istom, so zvedavosti si prejdem takmer každý album, ale na prvé dva veci to skrátka nemá. V podstate sa mi to zlieva všetko dokopy. Jedna skladba ako druhá. Či veci 10 rokov naspäť alebo teraz...

 

Gazďa
05.03.2024 10:39

Já si úplně nemyslím, že se na Crazy Diamond se nějak ulítává na popmetalu :) Souhlas se Strayem, že to není na dlouhodobý poslech. Nejsem moc na sladké, ale občas na něj dostanu chuť a jsem rád, že je k dispozici a mám kam šáhnout... Amaranthe jsou originál, jiná taková kapela není a to jim budiž k dobru. A umějí skládat hitovky. Za mě by mohli navíc do metalu přitáhnout nové fanoušky, což by se mi líbilo. Ale je to asi jen takové snění... :)

 

lukáš
03.03.2024 17:05

Chápu a líbí se mi popové skladby od Kiss. Sure know something, I was ...
Nechápu ovšem nové Amaranthe. Totálně potlačené tvrdší kytary. Ucho mi to nebere. Bohužel kapela má pod písní podklad , jal od umělé inteligence.

 

Stray
03.03.2024 11:53

Nejdůležitější je specifická esence CrazyDiamond, atmosféra v kabině a skeny mozku přispívajících!!! :-) Pokud sem čtenář chodí už s nějakým svým názorem, který žádá akorát potvrdit, pak ať sem radši nechodí.:-))

 

Pekárek
03.03.2024 11:48

Honza H. Asi tak...

Já si myslím, že by sem čteníři měli primárně chodit za náhledem ala CrazyDiamond, který nedokážu vlastně ani pořádně vymezit, což je vlastně dobře.:-)

S AMARANTHE problém nemám, prostě pop metal. V podstatě jsem rád, že se zde Gazďa uvedeného segmentu (mimo jiné) tak trochu ujal.

 

Honza H.
03.03.2024 10:53

V aktuálním Rock Hardu se album krčí na úplně posledním místě. Proto oceňuji, že se našel někdo s jiným úhlem pohledu, komu se kapela líbí a kdo svůj pohled v recenzi řádně vysvětlil.
Ať si každej vybere - vnímání muziky je převážně subjektivní záležitostí a byť mě žánr kapely zcela míjí, nemám potřebu její aktuální cd nazývat hovadinou.