LUCA TURILLI´S RHAPSODY - Prometheus - Symphonia Ignis Divinus

20%

Při pohledu na název alba a koneckonců i na obal nejnovějšího počinu Lucy Turilliho se mi vybaví kruté zklamání z filmu Prometheus režiséra Ridleyho Scotta. Pod bombastickým vizuálem se skrývalo jedno velké nic, což je do značné míry i případ tohoto alba. Cinematic metal, pompa až na půdu, našponovaný soundtrack k hollywoodskému velkobijáku. Přesně takhle si to Luca Turilli vysnil, naplánoval a zrealizoval. V tomhle punktu albu nelze vyčítat nic. Problém není ve formě, nýbrž v obsahu. Přesněji řečeno, v naprosté absenci jakéhokoliv obsahu. „Prometheus“ je totiž ukázkovým příkladem díla, které velkohubě pompézním zpracováním zakrývá fakt, že nemá absolutně co sdělit. Kolik podobných „symfo-metalových“ desek už jsme slyšeli a čím se od nich tenhle počin odlišuje? Snad typicky italsky znějící ricchiandpoweriovskou kantilénovou a odporně kýčovitou melodikou? Děkuji, ale nechci. Čím víc tohle album poslouchám, tím je mi jeho načančaná velkohubost otravnější a opravdu nevidím jediný důvod, proč se k němu po dopsání téhle recenze vracet. Nedávno se na těchto stránkách rozjela celkem rozvášněná debata o novém album žánrově spřízněných NIGHTWISH, které jsem se taky zúčastnil. Asi bych se neoznačil za vyloženého fanouška Finů, ale nepopírám, že několik jejich desek mám a čas od času po nich s chutí sahám. Netrpím žádnými intelektuálními předsudky, k smrti miluju například MEAT LOAFa a jeho klasiku „Bat Out Of Hell“. Rozepisuju se tady o tom z jednoho prostého důvodu, abych dokázal, že apriori nemám nic proti pompě jako takové, ale musí fungovat jen jako dochucovadlo, nikoliv základní výrobní matérie. Což je bohužel případ právě tohoto díla.

16.06.2015	Diskuse (0)	wuxia jindrich.goth@gmail.com