Boomer Space

BASINFIREFEST 2023 - Spálené Poříčí, 22.-25.června 2023 (1/4)


Zatímco loňský Basinfirefest značil návrat festivalu po x-letech spánku, s novými pořadateli a s novou dramaturgickou koncepcí, kdy bylo stran výběru vystupujících zohledněno především umělecké hledisko věci, v kontextu světového dění na rockové a metalové scéně pochopitelně, pak letošek se lišil jen v několika detailech. Jestliže Spálené Poříčí vloni zažilo opravdu velké množství prověřených jmen, pak letošní ročník sázel na jednoho velkého headlinera a následně také na o něco menší počet kapel na levelu těch loňských. Pořadatelé se, rovněž díky show švédských hvězd z GHOST, rozhodli festival opatřit pouze jedním, o něco však rozměrnějším pódiem. S přehledem mohu říct, že loňská koncepce se dvěma pódii se mně zdála lepší. To tvrdím i přesto, že si opravdu nepotrpím na nepřetržitý maratón kapel vystupujících v průběhu celých čtyř dnů. 


Když jsem tak rozmýšlel nad obsahem svého textu, vlastně mne napadlo, že ideální festivalová délka jsou pro mne dva dny, dobře dobře, v občasném případě neuškodí tři. Asi už nežiji tak bezstarostným svobodomyslným způsobem života, abych si mohl (mimo dovolenou) odskočit mozkem kamsi do hudebního astrálu na nepřetržitý půltýden. Co mne opět negativně zaskočilo, byla znovu o něco slabší návštěvnost, než tomu bylo vloni a než by si bývala akce zasloužila. Tohle vážně již není o kapelách, o pořadatelích, a už vůbec ne o odlivu zájmu o podobnou hudbu, tohle může být jedině místem, které se přijíždějícím z větších vzdáleností zdá v podstatě odříznuté od civilizace. Je to škoda, protože tahle oblast naší země je krásná. Jasně, pokud by se akce konala přímo v Plzni, či nějakém jiném (třeba okresním či krajském) městě, které by navíc návštěvníkovi poskytovalo mnohem více možností rozptylu mimo areál, akce by rostla viditelněji.



Letos jsme zažili počasí jako na houpačce, byť celkově, ze zpětného pohledu, nebylo vlastně vůbec špatné. Kontrast mezi čtvrtkem, kdy bylo vedro nad třicet, které přešlo na konci dne v průtrž mračen, s neobvykle chladným a mokrým pátkem, v průběhu kterého teplota večer padala až na čtrnáct stupňů celsia, však nešel nepocítit. Naštěstí se o víkendu vše ustálilo a zbývající dva dny byly již příjemně slunečné a stabilně krásné. Výhodou akce a dobrým tahem se stal nápad pořadatelů prodávat jednodenní vstupenky, čehož samozřejmě řada lidí využila, takže se kolorit festivalové louky den ode dne personálně proměňoval, a každý den zde byl k zastižení trochu někdo jiný (viz někteří mí plzeňští známí - leckdo odešel, jiný přišel, aha ty seš tady taky?). I tahle věc může pořadatelům sloužit jako návod k tomu, co na akci do budoucna trochu pozměnit, a zdali by její celkové zkrácení nebylo nutně pouze finančně kontraproduktivní.


Den první nejočekávanější - čtvrtek 22.června 2023 


Když bych měl začít mluvit o vystupujících, zažili jsme zde opět obdivuhodně pestrou a zručně namixovanou skládanku nejrůznějších subžánrů a odrůd rocku a metalu. Nejatraktivnější jméno soupisky - GHOST - coby headliner čtvrtečního večera - zaujali hned první večer festu honosnou show a v předtuše bouře i celou řadou melodicky laděných hitů. Poměrně drobný Tobias Forge v přestrojení za Cardinala Copiu je rozeným performerem, který na sebe strhával největší díl pozornosti, podporován kolegy hrající zde v slušivých skafandrech. Scéna budila dojem interiéru mohutné gotické katedrály a bicí souprava na bytelném podstavci pak působila jako hlavní oltář, okolo kterého probíhalo veškeré dění této seance. Vystoupení sice asi nemělo takovou energii, jak by se dalo předpokládat u hlavních hvězd akce, ale nabídlo pestrou mozaiku líbivosti i dekadence a bylo tak nějak hladivé. Ani jsem netušil, jak moc se kapela dokázala zapsat do srdcí právě nejmladších návštěvníků, kterých o prvním dnu právě na své hrdiny dorazilo několik stovek. Armáda panda-mončičáků tak decentním způsobem zaplavila areál. Možná právě tihle mohli být z pozdějšího vývoje nejvíce zklamaní. Díky blížící se bouři byl totiž koncert po necelé hodince utnut pořadatelem, a tak jsme přišli o třetinu vystoupení. S počasím to tou dobou vypadalo opravdu zle, tudíž se pragmatickému postoji pořadatelů prestižní akce vůbec nedivím.



Co říct k jiným vystupujícím prvního dne? Před hlavními hvězdami se především zaskvěli jejich švédští krajané CLAWFINGER a sice s výběrem z velkých šlágrů své třicetileté dráhy. Kapela potvrdila (jako ostatně vždy) skvělou koncertní fazónu, i fakt, že naživo mají jejich songy, vesměs poháněné nabroušenými riffy a úsečným vokálem Zacka Tella, stále velké grády. Prostě poctivý groovy crossover z devadesátek ve velmi kvalitním a životaschopném provedení. Byť američtí SPIRIT WORLD, hlásicí se rovněž k hudbě na hranici crossoveru (ovšem i thrashe a hardcore), zanechali pozitivní dojem, jejich setu pořád něco trochu scházelo, snad větší míra výrazných skladeb, snad lepší výkon frontmana, každopádně je třeba říct, že když se do toho kapela oděná do směšných kovbojských mundurů obula, dokázala nabízet nekonečný seriál zabijáckých thrashových figur. Jen zkrátka pořádné songy chyběly. 


Polští deatheři DECAPITATED rovněž předvedli ve čtvrtek solidní výstup, byť si osobně nemyslím, že bych kapelu potřeboval poslouchat v domácím prostředí opakovaně. Na rozdíl od sobotních Nizozemců z PESTILENCE, ke kterým se dostanu v jednom z následujících dílů, onen osobní nadžánrový přesah DECAPITATED schází, a tak Poláci platí pouze za stabilní žánrovou jednotku. Ostatně právě oni se během prvního dne stali trochu lepší variantou deathmetalového stylu než chlíváci z JUNGLE ROT, brodící se bažinou z hnijícího masa jen krátce před nimi. Kdo při těchhle zůstal na dvě skladby u pódia, věděl prakticky všechno podstatné. Kdyby na světě existovala směrnice povolující existenci pouze desíti kapel znějících a působících jako JUNGLE ROT, byl bych asi nejspokojenější (byl bych ZA, neprotestoval bych proti bariéře). Existence dvaceti kapel podobného ražení se mi na podobný death metal zdá pro tento svět prakticky až příliš.   


Fotografie GHOST: Gapa

Fotografie set-listu: Mauglí





28.06.2023Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Fenris 13
28.06.2023 07:36

Já byl s dcerou jenom ve čtvrtek a víceméně musím podepsat vše, co Stray napsal. Akorát nedokážu být kritický ke GHOST, já jim prostě propadnul (tedy, až po přečtení zdejší recenze na Prequelle, do té doby jsem statečně odolával :-) ). Která kapela teď hodí do placu takové melodické kousky jako Kaisarion, Spilways nebo Mary On A Cross? Steampunkové ladění ghoulských kostýmů mi sedne, Tobias to pak doplnil stylovým kloboučkem při Watcher In The Sky. Zkrácení setu mně mrzelo, ale pořadatele chápu, předpovědi počasí byly katastrofické a kdyby se pak něco posralo…
CLAWFINGER jsem v devadesátkách srdečně nenáviděl, časem se s nimi smířil a teď jsem si jejich koncert neskutečně užil. Byla to sranda, mělo to neskutečnou energii, dcera mnou po skončení lomcovala, jakto, že jsem jí je doma ještě nepustil? :-)
DECAPITATED fajn nářez a podivná chobotnice na hlavě zpěváka. Doma už si takovouto muziku nepustím, ale naživo je to dobré.
SPIRITWORLD…instrumentálně na výši, ale chybí nějaký výraznější motiv, není čeho se chytnout.
JUNGLE ROT – prima deathové agro, ale přesně jak psal Stray, dvě-tři skladby naprosto stačí
CATASTROFY – výtečný začátek, zbojníky jsem znal jen ze zdejší recenze, ale pobavili velice, včetně stylového představování v závěru setu.

Na Basinu jsem byl poprvé, prostředí luk a lesů je prostě okouzlující. Jen by to chtělo míň autodromu a víc slunečníků, aby se člověk mohl schovat před žhnoucím sluncem. Ceny za jídlo…hambáč za 250,- nebo chleba se škvarkama za 80,- ach jo, prostě nás na tom žrádle ojebávají všude. Stánků s merchem nebylo moc, ale stačilo, člověk sem jede hlavně za kulturou, že? Hajzlíků dostatek, čipový systém bezproblémový, fronty minimální.
Prostě velice příjemný, komorní festival kam člověk jede za tou pohodou. Byť ty dva dny by opravdu stačily :-)