K napsání recenze na poslední desku SABATON mě vedla zvědavost. Minimálně v některých zemích se ze švédských válečníků stal neoddiskutovatelný fenomén metalové scény. Česko mezi ně bezesporu patří. Naposled jsem si uvedený fakt připomněl, když jsem potkával četné fanoušky mobilizující se u příležitosti posledního pražského koncertu.:-) Abych tedy zas o něco rozšířil své přirozeně se zužující obzory:-), rozhodl jsem se prozkoumat jejich poslední nahrávku. A když už je hodlám poslouchat, vezmu to důkladněji a podělím se i o pár dojmů. Názory zasazené do di Více

Němečtí opěvovatelé piva neztrácejí ani na okamžik dobrou náladu. Tak by se dalo zhodnotit již osmnácté řadové album od frankfurtských TANKARD, které se pyšní skoro až speedmetalovým naturelem a hromadou vtipných lyrických námětů. Tahle skutečnost se k stárnoucím thrasherům velmi hodí, vždyť co by bylo horší než rozzuřený padesátník hrající thrash metal bez nadhledu? Přiznávám, že i mě dnes na jejich zvuku překvapila jistá vyklidněnost, mimo jiné reprezentovaná třeba o něco usedlejším hlasem Gerreho, než tomu bylo před třiceti a více lety, kdy jsem Více

Zdá se, že američtí sleazy-rockeři ze SKID ROW získali konečně zpěváka, jakého potřebovali a jakého od odchodu skvělého pěvce, frontmana a idola značného množství dívek a žen Sebastiana Bacha nemohli nalézt. Eric Grönwall má totiž hlasový potenciál dělaný přesně na míru jejich hudbě, což měl šanci stvrzoval v předchozí desetiletce v rámci tvorby švédské pop-metalové kapely H.E.A.T.. A rovněž se svým stylem zpěvu Bachovi podobá, to je třeba také připomenout. Z novinky je poznat, že materiál byl uvážlivým způsobem vlastně šit na míru Více

Už název nové desky „The End, So Far“ signalizuje, že si po její realizaci hodlá maskovaná úderka dát na neurčitý čas pauzu. Děje se tak právě v době, kdy jejich tvorba získává mnohem otevřenější rámec, je vrstevnatější, opatřená mnohdy i nějakou tou orchestrální aranží, a logicky se také vykazuje častějším využíváním čistého vokálu, zkrátka a dobře, dnešní SLIPKNOT jsou mnohem melodičtější a různorodější muzikou, než za jakou je většina posluchačů měla před nějakými dvaceti lety, v časech rozmachu nu-metalu a jemu příbuzných stylů. Ne nadarm Více

Mezi velká jména, která dokázala svého času ustát nápor grunge, patřili EXTREME, MR. BIG a KING´S X. Přestože nakonec museli ustoupit i oni, šlo spíš o taktický ústup z pozic či přirozený, resp. dlouhodobější proces. Vysvětlení není úplně jednoduché. Pro všechny zmíněné kapely je každopádně příznačný prvek jedinečnosti, který mají na svědomí mimořádní instrumentalisté, zpěváci a skladatelé v jejich řadách, o chemii mezi nimi nemluvě. Pokud se týče pojítek, odkázat lze na ryze americký sound, modifikovaný dobře patrným vlivem THE BEATLES. Celek ovšem působí Více

Američtí stoneři CLUTCH jsou možná zhudebněním přirozenosti a stability, ale chybí jim jistý prvek, který může jejich songy představit širší posluchačské obci. Tím prvkem je nadžánrová chytlavost. Parta z Marylandu platí za stálici, ovšem nikdy nepatřila mezi dobyvatele hitparád a prodejních žebříčků. Navzdory tomu CLUTCH většinou dokázali přijít s kvalitní a vyrovnanou kolekcí, dobře reprezentující jejich žánr i jméno kapely samotné. Řekněme si to na rovinu, ono v současné době těch špičkových a originálních stoner-rockových kapel zas až tolik není Více

Teatrální zatvrzelost, s jakou Nergal prostřednictvím svých BEHEMOTH vystupuje proti církvi, je pro mne polem zcela cizím a s mými zájmy nepříbuzným, nicméně chápu to jako součást hry, která utváří image temné metalové kapely pocházející ze sousedního Polska. Země, kde má křesťanská víra stále velmi silné místo ve společnosti a ovlivňuje řadu odvětví veřejného života. Můžete si o Nergalovi, jeho mediálních aktivitách a angažovanosti, myslet cokoliv, stejně jako si to můžete myslet o jeho kapele, ale schopnost oslovit širší posluchačské Více

Pozvolné padání do snu a probírání k bdělosti má v karibském ráji patinu nekonečnosti. Šustění pohupujících se palem doprovází vzdálené zvuky klokotavých bubínků. Zatímco azurově modré nebe občasně rozčísne toulavý plameňák, cikády úpěnlivě posilují svou monotónní symfonii napříč postupujícím odpolednem. Východní Guatemala. Pětatřicet ve stínu a písek na pláži září, že by z toho jeden oslepl. Zajímavý kontrast k oné zeleni lemující tohle místo. Brzy přijde večer a ke všemu se přidá zvuk španělek z nedaleké osady, jejíž chatrče stojí na Více

Po loňském komornějším projektu MARTIANS, na kterém Martin Schuster spolupracoval s Martinem „Spacoshem“ Peřinou, přichází právě čas na třetí řadovku FACE THE DAY, tedy skupiny, kde první z Martinů stojí autorsky a muzikantsky hlavně sám za sebe. Tahle kapela získala řadu pozitivních referencí již prostřednictvím předchozí tvorby, hlavně pak díky druhé desce „Stuck In the Present“ z roku 2018, která se vykazovala svěžím náhledem na progresivně laděný kytarový rock se silným autorským vkladem a vkusnou instrumentací. Nevím jestli je to vlivem p Více

Stejně je to zvláštní, v pozitivním naladění sedat k poslechu desek, které mají podobně tíživou atmosféru jako nové album NEUROTIC MACHINERY. Dobíjím se, neutralizuji, unikám, nebo se během jeho tónů vybíjím? Zřejmě od každého trochu. Dobíjí mě čistá energie soustředěná v riffech, neutralizuje síla celku, unikám do harmonií, zatímco negativní energie mizí ve srážkách s ocelovou tvrdostí. Nebudu dál spekulovat o možných terapeutických účincích, „A Loathsome Aberration“ se prostě povedlo. Znovu se nezanedbatelně liší od svých předchůdců a znovu jde dál. Meta Více