Počátky britské heavy metalové úderky SAXON z města Barnsley, jinak ležícího na území rozsáhlého hrabství South Yorkshire, se datují až ke sklonku roku 1976, kdy se zde pětičlenné komando zformovalo silně ovlivněno hudbou některých Ostrovních hard rockových kapel své doby. Ze vzorů, kteří zásadním způsobem ovlivnily řadu pozdějších heavy metalových kapel vzpomeňme zejména kapelu UFO, která právě tou dobou slavila obrovské úspěchy se svým přímočarým a na sólové kytary a refrény orientovaným pojetím heavy rocku, který tehdy pl Více

Nevím jak by vypadala kariéra Iggyho Popa v průběhu nového století, kdyby nedošlo na toužebně očekávaný návrat THE STOOGES. Jen těžko lze říci, zdali bychom se od něho ještě dočkali něčeho, co by alespoň vzdáleně připomínalo to lepší z nahrávek, jakými nás poměrně pravidelně zásoboval od druhé půle sedmdesátých let. Každopádně ještě před sjednocením jeho původní kapely došlo u tohoto nespoutance, jenž celá léta tak rád prohlašoval, že bude ještě v sedmdesáti mlátit hlavou o podlahu pódia, k vydání poměrně kontroverzního Více

Nebývale dlouhý seriál o patrně největším hudebním chameleonovi našeho věku už se posunul do své úplně poslední fáze. Čtyři řadová alba vydaná na přelomu milénia, tedy před Bowieho vynuceným pauzírováním, rozhodně měla něco do sebe. Kromě nejstaršího z těchto čtyř děl („Earthling“) se jednalo o poměrně klidné, klasicky písničkové a dobře poslouchatelné záležitosti, které o Davidovi vypovídaly zejména to, že po padesátce definitivně nalezl uměleckou i osobní rovnováhu, takže již neměl potřebu překvapovat stylovými kotrmelci, nebo sám sobě Více

S buldočí vervou a patřičně koncentrovaný přivítal Iggy Pop poslední dekádu minulého století, o čemž nejenže svědčil úspěch alba „Brick By Brick“, které jej naplno vrátilo do hry mezi přední rockové interprety, ale rovněž neutuchající koncertní nasazení, které právě s devadesátými lety u něho začalo strmě gradovat. Zkrátka vše nasvědčovalo skutečnostem, že starý michiganský nezmar vstoupil do jedné ze svých vrcholných etap.   Vše pouze stvrdilo následující album, ještě dnes považované mnohými za jeho definitivní opus Více

Devadesátá léta zkrátka Bowiemu přála, jeho kariéra se totiž nadechla k novým uměleckým obzorům jako už dlouho předtím ne. Vše začalo albem „Black Tie White Noise“ z roku 1993, které pro samotného Davida představovalo jakousi renesanci progresivního přístupu k vlastní tvorbě. Úvodní skladba „The Wedding“ byla inspirována skutečnou událostí, protože David se krátce před vstupem do studia znovu oženil, tentokrát s exotickou supermodelkou Iman Abdulmajid, se kterou žije do dnes. Celé album je pak velmi aktuální odpovědí na dob Více

Vše nasvědčovalo tomu, že stárnoucí rockový beatník už si v postupujících osmdesátých letech neškrtne. Do prostředí napomádovaných uhlazených interperetů se už podobné staré páky příliš nehodily, jenže to nakonec dopadlo všechno jinak. Restart své dvacetileté kariéry už ani sám Iggy Pop vlastně neočekával, byť odkaz jeho dávné tvorby získával v hardcore a punkových kruzích stále silnější pozici nepřekonatelného a poctivě odžitého kultu. Jenže se znovu zjevil spásný anděl David Bowie, tou dobou už pevně usazený na vlnách středního proudu a umírněného Více

Osmdesátá léta pro interpreta typu Davida Bowieho znamenala jediné – spřístupnění jeho tvorby nejširším posluchačským vrstvám. Přesněji řečeno, šlo o upozadění právě těch vlastností, které jí po celou předchozí dekádu dělaly tolik progresivní a novátorskou. Přizpůsobení skladatelské stránky tehdejšímu optimistickému popu, vydatně podporovanému novými, tehdy moderními kanály (MTV), proběhlo tak nějak přirozeně, protože byl za vším cítit špičkově provedený řemeslný vklad, ovšem dnes je jasné, že ve srovnání s jeho starší érou zaostávala osmdesátá Více

V průběhu svého berlínského působení a díky spolupráci s Davidem Bowiem, byl Iggy Pop často vystavován konfrontačním poznámkám různých nepřejícníků, kdy jej mnozí nazývali loutkou, poskokem nebo dokonce maňáskem v rukách jeho slavnějšího kumpána. Zkrátka a dobře Iggymu upírali nemalou část podílu na výsledku obou prvních sólovek a jejich skladatelský potenciál přisuzovali zejména Bowiemu. Z dnešního pohledu je zřejmé, že jak temný a díky využití synťáků i dosti novátorský debut „The Idiot“, tak o poznání živější rock´n´rollová óda na život Více

Krátce po realizaci alba „Heroes“ startuje celosvětové turné (Bowie koncertuje poprvé od roku 1973 v Evropě), které je považované za jeden z absolutních vrcholů kariéry neúnavného chameleona Davida Bowieho, interpreta, jenž (i přes tehdejší a dosud stále zjevně největší obměnu hudebního vkusu fanoušků, která nastala rovněž díky punkové horečce řádící tou dobou ve Velké Británii) setrval, co se úspěšnosti týče, na svém a ještě v té době stihl vyprodukovat několik naprosto fenomenálních a po všech stránkách inovativních alb. Jak tehdy hlá Více

Bezprostředně po realizaci debutového sólového alba „The Idiot“ vyrazil Iggy Pop se svou zbrusu novou doprovodnou kapelou na turné. Kdo tedy byl součástí Iggyho první sestavy? Především kytarista Rick Gardiner (ten se rovněž osvědčil při práci na Bowieho řadovce „Low“, jinak nahrávané zhruba souběžně s touto Iggyho prvotinou), dále pak sám David Bowie užívající si konečně na této šňůře roli nenápadného chlápka vzadu, když pouze obsluhoval klávesy, a pak samozřejmě rytmika skládající se s bratrů Salesových. Dobová kritika, zaskočena novát Více