Hektický rok 1993 byl u MEGADETH kromě koncertování zase jednou ve znamení další odvykačky jejich šéfa. Prostřednictvím té se znovu snažil alespoň na krátko vymanit z drogové závislosti, které, jak sám dnes tvrdí, propadal vždy v určitých cyklických intervalech. S tím souvisela i další podstatná událost a sice rozhodnutí odstěhovat se z bahna Los Angeles do nesrovnatelně klidnějšího Phoenixu v Arizoně, který se tak stal novým domovem nejen Mustainea a jeho rodiny, ale i dvou jeho spoluhráčů z MEGADETH – Martyho Friedmana a Davida El Více

Úspěch čtvrtého alba („Rust In Peace“) z podzimu roku 1990 a následná turné na jeho podporu doslova přes noc katapultovali MEGADETH do nejvyšších pater zaoceánské heavy metalové scény. Poprvé se tak o kapele nemluvilo pouze v rámci poměrně těsné škatulky thrash metal, kterou se vlastně Mustaineovci vždy do té doby snažili  obohacovat něčím navíc a skládat s jistými přesahy, což jim vyneslo účast v The Big Four, ale daleko více zaznívala v souvislosti s nimi označení jako progresivní (nebo dokonce americká) ob Více

Skutečnost, že hvězda MEGADETH do té doby stále jen stoupala a ambiciózní Dave chtěl tudíž udržet kapelu co nejdelší dobu v opojném lesku těch nejzářivějších reflektorů, ovlivnila nejen změny v sestavě, ale rovněž i časté střídání osob na postu manažerů starajících se o kapelu. Právě v tomhle období se na postu manažera v krátkých úsecích vyměnili hned čtyři pánové, což značí jak obtížné bylo zrzounovi požadavky plně uspokojit. Těmto lidem se zde ovšem věnovat nebudeme. Už začátkem roku 1989 došlo na další vý Více

Těsně před započetím prací na třetím studiovém albu, jenž později dostalo název  „So Far, So Good... So What!“ a vyšlo hned zkraje roku 1988, byli MEGADETH  zase jednou v dezolátním stavu. Přeci jen tempo, které kapela nabrala po úspěchu jejich druhé řadovky, se ukázalo být poměrně velké, v porovnání se vším co měli doposud za sebou. Navíc těch drog už bylo příliš mnoho. Na zlomové kroky týkající se zbavení drogové závislosti však prozatím nesebrali Mustaine s Ellefsonem dosti odvahy (sebereflexe). Jak už jsem psal v Více

Poté co se členům kapely podařilo přežít své první americké turné, byť se to díky tvrdým drogám a událostem jenž se na turné odehrávaly zdálo jakkoliv nepravděpodobné, začali spřádat další plány. MEGADETH si ostatně tou dobou získali pověst nejproblematičtější mladé kapely žánru, kapely, jejíž členové pokud se rovnou nerozpakují vyjít na pódium v drogovém rauši, pak umí svými poznámkami z pódia vyprovokovat k bitce i pořadatelskou službu. Jednoho večera třeba Mustaine do mikrofonu znechuceně utrousil, že nebýt ne Více

Po dni, o kterém Mustaine do dnes mluví jako o jednom ze svých nejhorších, tedy tom dni kdy byl členy METALLICY definitivně zapovězen a před nahráváním jejich debutu odeslán zpět z New Yorku do Kalifornie, se chvíli potácel v Los Angeles. Dokonce několik měsíců chodil do běžného zaměstnání (věnoval se telemarketingu), aby získal prostředky na své další fungování. Usoudil, že dělat znovu příležitostného dealera marihuany by bylo pod jeho úroveň. Cíl byl tedy jasně daný, postavit rychle silnou kapelu, tedy totální zabijáckou mašinu, kt Více

Komplikovaná osobnost Davea Mustainea a jeho dlouhá hudební cesta určitě stojí za důkladné prozkoumání. Vždyť právě jeho formace MEGADETH patří k vůbec nejúspěšnějším americkým metalovým kapelám více než třicetileté historie žánru. Jeho příběh se stal za ty roky pozoruhodným, nejen díky mnohým kontroverzím, kterými je od samotných počátků lemován, ale zejména díky nezanedbatelnému počtu skvělých alb. Jde o příběh silné vůle, odříkání, ale i velkého talentu, jenž tento zrzavý nespoutanec dokázal přes všechny nástrahy, ústrky, ale i osobní Více

Neutuchající zápal pro poctivý heavy metal doložili SAXON i v první dekádě 21.století, kdy si kapela bez výraznějšího zakolísání udržela pozici letité legendární instituce, která ke svým fanouškům přináší v pravidelných intervalech výhradně kvalitní porci řízné metalové hudby. Britové jsou dodnes jednou z mála kapel své generace, která vytrvala v neobvykle životaschopném rozpoložení a stále velmi aktivně přistupuje, jak ke koncertním šňůrám, tak k nahrávání řadových alb. Je vlastně těžké o kapele jako SAXON (zejména Více

Z dnešního pohledu je zřejmé, že SAXON chytili druhý dech v průběhu let devadesátých. Tohle období je opět zastihlo v plné síle a při chuti dělat znovu poctivou heavy metalovou hudbu, přesně takovou s jakou vešli ve známost již v první půli osmdesátých let. Doba se sice vyvíjela, nové žánry slavily svá období boomu, ovšem záhy zažívaly i období úpadku, to co však zůstávalo, byly stěžejní klasické kapely držící se svého jistého (IRON MAIDEN, AC/DC, MOTÖRHEAD...dosaď si dle libosti), jen občasně dekorativně upravující Více

Rozjetá heavy metalová úderka korunuje své ranné období znamenitým živákem, který dokonale shrnuje to podstatné z prvních čtyř řadovek. Deska „The Eagle Has Landed - Live“ patří rozhodně k nejlepším koncertním záznamům heavy metalové hudby, jaké vyšly v průběhu celých osmdesátých let. Později se však dočkala několika dalších pokračování, které již postrádaly onu posvátnou auru této koncertní prvotiny, jenž zachycuje hnutí NWOBHM v tom nejlepším, zkrátka a dobře - země se rozestupuje a z pekelné tlamy vybuchují do dálky ohnivé Více