Last Hardrock Outsider

MEGADETH - Arzenál megasmrti 2/12

Po dni, o kterém Mustaine do dnes mluví jako o jednom ze svých nejhorších, tedy tom dni kdy byl členy METALLICY definitivně zapovězen a před nahráváním jejich debutu odeslán zpět z New Yorku do Kalifornie, se chvíli potácel v Los Angeles. Dokonce několik měsíců chodil do běžného zaměstnání (věnoval se telemarketingu), aby získal prostředky na své další fungování. Usoudil, že dělat znovu příležitostného dealera marihuany by bylo pod jeho úroveň. Cíl byl tedy jasně daný, postavit rychle silnou kapelu, tedy totální zabijáckou mašinu, která se bude schopná prosadit a v konkurenci nejlepších z nových speed metalových (tehdy se ještě slovo „thrash“ v souvislosti s novým a hodně rychlým heavy metalem nepoužívalo) kapel obstát.

 

První krátká epizoda se jmenovala FALLEN ANGELS, ale Dave brzy rozpoznal, že to není úplně ono. Kapela složená z jeho známých zkrátka neměla přílišnou jiskru, a tak jí po pár týdnech a několika koncertech rozpustil. Když pak jednoho dne v televizi slyšel jistého senátora, jak mluví v souvislosti s americkým jaderným programem o „arzenálu mega-smrti“ (vyjádření smrti milionu lidí v důsledku atomového holocaustu), zpozorněl, to slovo ho fascinovalo, takže jej brzy ve zkomolenější podobě použil pro svůj budoucí projekt.


 

V hledání vhodných muzikantů nadále nepolevoval, brzy se tak na scéně objevili ti, kteří jej na jeho další cestě doprovázeli. Tehdy devatenáctiletý baskytarista pocházející až z Minessoty, Dave Ellefson, kde jeho rodičům tehdy patřila rozsáhlá farma, a pak ještě o pár let starší, dostatečně vyhraný a zkušený bicmen, Gar Samuelson. Na postu druhého kytaristy se tenkrát v epizodní roli mihnul i Kerry King, ale pevného člena našli MEGADETH až v Garově spoluhráči z jeho předchozího působiště, Chrisu Polandovi, velmi schopném hráči, který přišel z jazz-rockového prostředí. Čerstvě poskládaní MEGADETH si díky svým prvním koncertům vydobyli solidní reputaci na kalifornské metalové scéně a Dave díky svému jménu, v undergroundu už dobře známému, záhy získal první nahrávací kontrakt. Tou firmou bylo nezávislé vydavatelství Combat Records a smlouva, kterou kapela zelenáčů podepsala, zřejmě patřila k absolutně nejhorším v branži. Firma investovala do debutu pouhých dvanáct tisíc dolarů.

 

Zhruba tou dobou se však do kapely přežívající jak se dá dostaly tvrdé drogy, konkrétně heroin. Tím kdo jej přitáhl byl Gar Samuelson, kterého později, v době kdy už nebyl členem MEGADETH, stála jeho dlouholetá závislost život. Vzhledem k nebezpečnosti a míře užívání těchto látek je mi dodnes záhadou, jak mohli MEGADETH ve svých počátcích vůbec fungovat? Jak mohli tihle kluci závislý na tvrdých drogách vůbec správně nasměrovat svůj nový band a ještě mu věnovat tolik energie? Nepočítejme množství chlastaček doprovázející jejich koncerty. Hrálo se zejména v Los Angeles, ale i v oblasti San Francisca. Na celoamerické klubové turné došlo až po vydání albové prvotiny. Daveova závislost je téma, které zde není třeba důkladně probírat, pravdou je, že se jí nedokázal zbavit ani v dobách, kdy už MEGADETH roky platili za jednu z největším metalových kapel a kdy již měl za sebou několik neúspěšných odvykaček (obvykle utekl po pár dnech).

 

První album MEGADETH nakonec vyšlo až v průběhu roku 1985, což bylo vlastně dva roky po debutovém albu jeho bývalých spoluhráčů – „Kill ´Em All“. Ostatně tou dobou už METALLICA dobývala svět prostřednictvím svého druhého alba „Ride The Lightning“, které jí představilo jako o něco sofistikovanější kapelu, jenž se nebrání ani určitým umělečtějším posunům a panoramatičtěji znějícím songům. Dílo dostalo název „Killing Is My Business… And Business Is Good!“, což je možné chápat jako Mustaineovou neustálou potřebu obhájit svou pozici ve vztahu k jeho bývalým spoluhráčům a rovněž svému (podle něho nezanedbatelnému) vkladu do jejich počáteční fáze. Nahrávka zachycuje tehdejší rozpoložení frustrovaného, ambiciózního a instrumentálně nabušeného muzikanta, jenž to chtěl své bývalé kapele především nandat. Dave do poslední chvíle zvažoval možnost přijmutí samostatného zpěváka, ale nakonec hledání vzdal a do role frontmana skočil po hlavě. Jeho skřehotavý a trochu kostrbatý pěvecký projev se stal brzy poznávacím znamením kapely.



Na albu nechybí výtečné hráčské výkony, tah na branku, ani potřebný zápal pro věc. Přestože se album ihned po vydání zařadilo mezi základní pilíře rodící se vlny vysokorychlostních metalových nahrávek z USA a získalo si kladné ohlasy, přece jen postrádalo studiovou i producentskou kvalitu všech následujících děl MEGADETH. Za dvanáct tisíc dolarů totiž nelze čekat zázraky. Z toho důvodu je ze současného pohledu mnohými opomíjeno. Je vcelku poznat, že se to celé nahrávalo velmi narychlo a ve velmi krátkém časovém úseku, stejně tak je poznat, že se ze stávajících podmínek snažil Mustaine vydojit co nejvíc.


Obrovskou energii však nešlo z nahrávky přeslechnout a při své půlhodinové délce tak „Killing Is My Business“ působí jako nezastavitelná střela. Můžeme zde obdivovat bleskurychlé prsty pánů Mustainea a Polanda, nechyběly ani typické riffové dostihy, příznačné jak pro začátky METALLICY, tak později vlastně i pro start MEGADETH, rozohněné sólové duely a opravdu řízný a pisklavý Daveův mečák. Ze skladeb bych vypíchl jak slibný titulní song, tak zběsilou „Rattlehead“ (alias na mnoho let dopředu maskot kapely umístěný již právě na obalu debutu), dále pak „Mechanix“, což byla Daveova původní verze skladby „The Four Horsemen“, která jinak vyšla na debutu METALLICY „Kill ´Em All“. Progresivně laděná „Looking Down The Cross“, upoutávající mnoha košatými kytarovými fázemi i písničkovější melodikou, stojí na albu v určitém kontrastu. U fanoušků se ujala i svojsky upravená předělávka hitu „These Boots“, kterým se prezentovala v šedesátých letech Nancy Sinatra.


Narychlo poslepované debutové album MEGADETH je podle mého ještě dnes thrash metalovou klasikou, byť je jasné, že své trumfy kapela ukázala naplno až na albech následujících. Dnes již víme, že je velmi dobře, že se Mustaine ze svého vyhazovu brzy oklepal, a přes všechny své tehdejší neřesti dokázal vytrvale pracovat na svém novém projektu, takže celý metalový svět nakonec přece jen nepřišel o početné množství albových drahokamů, ale o tom až zase příště.


28.01.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz