Počátkem letošního roku zachvátila mojí posluchačkou kulturu opětovná, intenzivní posedlost djentová, jež po sobě zanechala jeden příjemný objev v podobě dánské formace VOLA. Tato svoji kroniku začala psát v roce 2006 a současný kytarista a zpěvák Asger Mygind tam vzpomíná na legendy OPETH a PORCUPINE TREE, které v něm zasely semínko muzikanta klíčící ve sklepě rodičů, jeho první zkušebně na kodaňském předměstí, kde začal jamovat s podobně naladěnými spolužáky ze střední školy. Svého času pětice nadšenců na své hudební dráze nijak nespěchala, přes epíčka Více

Album, které je mnohými považované za monstrózní restart těch starých dobrých halucinačních MONSTER MAGNET. Vlastně přišlo v době, když už možná dost lidí Wyndorfovu klopýtající sebranku odepisovalo a čekalo, že ta již bude sázet jen a pouze údržbové desky bez potenciálu někým snad ještě někdy důrazně zacloumat. Jenže jak se ukázalo, tak album „Mastermind“, a vlastně i následující deska „Last Patrol“, odhalilo zcela něco jiného. Desperáti z New Jersey překypovaly žhavým materiálem a dost dlouho kumulovanou vnitřní energií o síle atomové Více

Mezi nejpozoruhodnější úkazy na kalifornské glam-metalové scéně z přelomu osmdesátých a devadesátých let patří bezesporu SHOTGUN MESSIAH, v každém ohledu dost zajímavá kapela, kterou její švédský původ, ale i evoluční potenciál tvorby, přirozeně odděloval od průměru nahrávek dané geografické oblasti i časového ukotvení. Kariéra některých muzikantů tvořících tuhle formaci v době jejího největšího boomu však sahá mnohem dál do historie. Přenesme se tedy do první poloviny osmdesátých let na sever Evropy, konkrétně do S Více

V minulé recenzi na album „The Game“ jsme se probojovali až do roku 1981 a na jihoamerické turné, dnes se však ještě musíme vrátit o několik měsíců zpět. Dne 8. prosince 1980 totiž vyšla další nahrávka QUEEN, soundtrack, který skupina připravila pro film „Flash Gordon“. Je započítáván do oficiální diskografie kapely jako její deváté studiové album, o nějaké řadovce se ale nedá mluvit ani náhodou. Kolekce čítá 18 položek, z nichž ale pouze dvě jsou normálně hrané a zpívané písničky. Většinou jde o autentické zvukové záznamy z filmu – různé výbuchy, výkř Více

Čtyřicet let na scéně to už je nějaká darda, ovšem v podání britských KILLING JOKE prožitá bez výraznějšího uměleckého zaváhání. Je málo skupin světového významu, které si udržely svěžest a potřebnou zásobu nápadů po tak dlouhou dobu, stejně tak si nedovedu vybavit moc těch, kteří v každém období své historie patřili mezi nositele ústředních myšlenek směru své hudební prezentace. Ačkoliv se zprvu jednalo o post-punkový band, který se zrodil na neklidném území průmyslových anglických velkoměst v době tamní hospodářské krize a Více

"Pane doktore, asi takhle - viděl jsem prapodivnýho týpka v kožichu, jak nukleárním útokem zlikvidoval veškeré lidstvo na Zemi. Přežilo šest lidí - děda, babka, klučík, holčina, nějaká kost a libovej seladon. A voni byli poslední hrozbou pro jiný týpky v kožichu někde na ňáký jiný planetě. A tak ten v tom kožichu (ne, nebyl to Leoš Mareš) chodil furt ňákou pustou krajinou, aby je dostal. A řeknu vám, bylo mi ho dost líto. Furt chodit pěšky v tom kožichu. Proč se třeba nesvezl? Má atomovky, má vesmírnej koráb a přitom musí supět po kopcích? Více

Když jsem před rokem objevil debut „Corroding Dreams“ od pražského projektu FACE THE DAY, měl jsem po hodně dlouhé době pocit, že jsem natrefil na skutečně zajímavý úkaz na tuzemské rockové scéně. Očekávání následovníka byla tudíž obrovská a druhé album „Stuck In The Present“, vydané právě v těchto dnech, potvrzuje neobyčejnost formace, která ačkoliv svým naturelem může být řazena do progresivního ranku rockové hudby, neschází muzikantům schopnost složit chytlavé písničky, jaké se dokáží v hlavě posluchače dlouhodobě zahnízdit. Materiál odha Více

V panoptiku hudební scény lze narazit na ledacos. Kapely známější, které jsou docela dobré, ale také ty, které by měly raději někam zalézt, kapely méně známé, co se touží o svou šanci stále ještě poprat a pak čas od času mezi kapelami mediálně naprosto nejméně nápadnými a známými se jednou zas čas objeví ozdůbka, co se o nic nepere a jenom si stranou jakýchkoliv snah o zviditelnění opečovává tu svou tvorbu. FACE THE DAY jsou přesně takovým projektem a já jsem u příležitosti vydání druhé řadovky Stuck in the Present vyzpovídal ústřední postavu - Více

Na konci sedmdesátých let se QUEEN ocitli na určitém rozhraní. Byli jednou z nejslavnějších kapel na světě, v rozmezí pouhých pěti let měli na kontě celých sedm skvělých alb a na nich desítky fantastických skladeb. Jenže kapela se chtěla posunout dál – jejich typický rockově-divadelní styl už vydal co měl a pokud se muzikanti nechtěli začít opakovat, museli vymyslet něco nového. Pustili se do toho celkem od podlahy a nahrávání v létě 1979 se odehrávalo úplně jinak než dříve.Mnichovská jízdaZa prvé, došlo k zásadní změně prostředí. Pro novou práci si QUEE Více

Plzeňské Divadlo Pod Lampou praskalo při středečním večeru ve švech, neboť veteráni světového death metalu pořád ještě táhnou, alespoň jsou tedy schopni podobně malý prostor v krajském městě zaplnit. Místní legendární klub, který mne po rekonstrukci, co zde proběhla v druhé polovině devadesátých let, vždy připadal spíš jako studený a podlouhlý protiatomový kryt s vysokým stropem než jako místo, kam bych se chtěl jít bavit hudbou, tak tento prostor obsadila ve středu řada figurek, které jsou od devadesátých let pravidelnému západočeskému Více