Dnes jsem si dal mimo jiné i Flash Gordon. Uznavam, ze to asi nemelo vyjit nebo byt uvadeno jako oficialni radovka Queen, nicmene pro me to vždy fungovalo i jako Soundtrack i jako "stand alone" deska(slysel jsem ji cca o 10 let drive nez jsem videl film).

K Lucii ... já jsem je z duše nenáviděl (takový to "máme se rádi, nemáme se rádi", fuj!!) a pak šel čirou náhodou na jejich koncert (kvůli předkapele Sluníčko, kde začínala Lenka Dusilová) ... a jen jsem čuměl, když spustili "Krev a r´n´r" nebo "Vona říká jó", řekl bych, že takhle tvrdí a špinaví pak už nikdy nebyli. Ale nejsem nějakej znalec diskografie Lucie. WV byli s "Anděly" taky jinde, takový zkaženější, pouličnější, pak už to zas bylo takový ulízaný, na můj vkus, a předtím taky. Tak proto ten palec nahoru.

Gladiator... to je pravda a nejsmutnější na tom je, že oni měli velký talent napsat dobré písničky a takhle to zabili neustálým honěním se za trendy. Třeba jejich třetí album "Third Eye" je excelentní, ale k čemu je to dobrý, když s ním nasrali thrashový fans, a ty nový ani nenechali si na tu změnu zvyknout, protože na MTV frčelo zas něco jinýho. SMutný příběh, vážně. No jo, taky jsme to tady zhruba před rokem probírali...

Oni hrát i skládat uměli, ale to neustálý převlíkání kabátu bylo ohavný.

Jsou "jiná" alba na hovno a jsou "jiná" alba skvělá - Hot Space patří spíš mezi to první, Andělé od LUCIE také. Zooropa je zvláštní, ale v porovnání se starší tvorbou U2 mě nebaví, nejradši mám debut. Californication vůbec nepovažuji za zvláštní desku RHCP, mě to přijde z dnešního pohledu jako jejich úplně běžná produkce, spíš je podivná One Hot Minute, ale na rozdíl od Zooropy dobrým způsobem. Černý kočky mokrý žáby mě taky přijde jako nejtypičtější deska LUCIE. Zkrátka a dobře, je dost "jinejch" alb, který jsou skvělý, ale taky dost těch, které skvělé určitě nejsou.

DartArt, jasne, tech jsou prece mraky, z hlavy ted nasazim jen par:

Paradise Lost - Host
Deep Purple - Come Taste The Band
Helloween - Chameleon + The Dark Ride
Dokken - Shadowlife

Jeste podotykam, ze vsechny v.u. zalezitosti mam moc rad a povazuju je za velmi kvalitni material. Coz se ale neda rict o pripadu klasickych prevlikacu kabatu temer z nasich luhu a haju. Cili cenu kretena poslednich dvou dekad ziskavaaaa:......

Gladiator - coz bude asi ten nejsmutnejsi pribeh .... v podstate kazde album jine??? Az teda na tech par poslednich, kdy se "vyprofilovali" :oD

Jinak myslim, ze na tema "jinych alb" tu mel Stray vcelku pekne a trefne zpracovany uvodnik.

Koneckonců, fenomén "jiných alb" je záležitost sama pro sebe, která by sama stála za podrobnější zpracování nebo aspoň zamyšlení. Já sám mám zkušenost, že mě některá "jiná" alba z dané diskogafie někdy baví jako jediná - třeba "Californication" nebo "Zooropa". Snad proto, že jsou pro ty kapelu netypická, takže mě jejich běžná produkce nebaví, a tahle ojediněle jdou k mým uším blíž. Z našich "jiných" alb blbě dopadla "Chytrá past" a dobře naopak z mého pohledu třeba "Černý kočky mokrý žáby" nebo "Andělé". A tak bychom mohli pokračovat až do zblbnutí...

Napadají někoho další "jiná alba"?

josef: Zcela souhlasím!

Výborně, díky za obsáhlý komentář a těším se na další!

Toz .... ja zacal svuj poslechovy serial Queen mozna trochu zamerne atypicky. Jednak k moji ostude nevlastnim vsechna alba Queen na CD/LP(ano, vim ostuda), domaci poslech z mp3 se mi jaksi ekluje(uz hodne let ani nic nestahuju) a druhak jsem k tomu chtel pristoupit trochu jinak, z jineho uhlu(coz mozna byl i zamer Queen pred natacenim teto desky).
Dle asi nejen meho nazoru nakousli Queen ducha tohoto alba jiz v pisni Another One Bites the Dust na predchozi radovce The Game ….. rikejte si co chcete, pro me je tenhle “velky hit” normalni tuctovka, ktera se v kontextu tvorby kapely hodi maximalne na B stranu singlu(osone bych ji hodil do kose). Navic jak je asi zrejme, tak dle meho nazoru se jedna o skladbu, ktera po vlne obrovskeho uspechu rekneme “nepriznive” ovlivnila veci nasledujici.
No a tady se nam to prave lame …. Zacatek 80tek, masivni pokrok v rozvoji syntezatoru, s tim spojena moda v jejich vyuzivani, ktere se drive, ci pozdeji nevyhnula skoro zadna kapela, jez je do te doby bud nepouzivala vubec nebo jen sporadicky(Van Halen, pozdeji i Europe, Judas Priest, Iron Maiden a vlastne skoro vsichni).
V dobe kdy jsem Hot Space slysel poprve(jeste coby mirne pokrocily posluchac) jsem byl zklamany, protoze proste predstavovala ukrok smerem hodne jinam nez jsem byl u Queen zvykly. Dnes coby posluchac zkuseny(navic i mirne pokrocily muzikant) se na tuhle fosnu umim divat jinym pohledem. Queen proste potrebovali a chteli zkusit neco jineho. Potiz byla v tom, ze jako zavedena znacka extistovali uz de fakto 10 let a tak se od nich proste “neco” cekalo. To posledni, co asi vetsina fans chtela byla deska ovlivnena synthpopem, reggee a funky. Pritom se nejedna vubec o spatny material. Jasne, kdekdo je sokovan uz pri poslechu uvodni “Staying Power”, ale kdyz pominu zmenu zvuku a obsazeni nastroju, tak hudebne se jedna o lahudku, za kterou by se nemuseli stydet ani progovi velikani tehdejsi doby(YES, Genesis). Problem je proste v masivnim vyuzivani syntezatoru a biciho automatu(mj. Ve druhe “Dancer”je primo ohavne monotonni, ale opet se jedna o kvalitni song). Black Chat, Acton This Day a nakonec I Cool Cat v pohode obstoji a nejsou za zadnou vatu.
Az proste na fakt, ze tenhle material zrejme nemel vyjit pod nazvem Queen. Nicmedne podobnych ukroku najdeme v hudebni historii po kokot, tu vice, tu mene povedenych. S tim, ze ja osobne bych Hot Space zaradil nekam do zaveru prvni poloviny hodnoticiho zebricku .... cili za me urcite minimalne 60 procent.
Kvalitu nebo chcete-li pomyslnou cistotu stylu Queen zde drzi snad jen dve polozky ke konci alba: Las Palabras de Amor (The Words of Love) a Under Pressure.

Zaznelo to cosi kolem „desky“ Cosmos Rocks. Ja ji(zatim) nehodnotim, protoze jsem ji jeste neslysel(ani nevim jestli chci). Nicmene, kdyz uz jsme nakousli anabazi s Paulem Rodgersem ..... muj dobry znamy a byvaly dlouholety spolupracovnik z UK se dobre zna se Spikem Edneyem. Pro neznale se jedna o dlouholeteho(od roku 1984) clena doprovodne koncertni sestavy Queen, jenz krom klaves a obcasne doprovodne kytary obstarava take doprovodne vokaly. Neni to tak dlouho co se ti dva potkali a rec prisla i na Paula Rodgerse. Spike pry utrousil neco ve smyslu „jestli tohle vidi a slysli Freddie, tak se musi v hrobe obracet, kam to az zaslo“. To myslim nepotrebuje komentar.

Hot Space je nejhorší deska to naprosto souhlasím pak už to bylo lepší.Bylo dobře, že po této desce byla odluka to kapele hodně pomohlo. The Works bylo zase na jiné úrovni.

You Don´t Fool Me osobne patrí medzi moje NAJ skladby od QUEEN :) Tie melódie a spev nejdú dostať z hlavy... ale na MIH z 1995 sa určite nájdu aj iné perfektné veci, takže v pohode album.

A oni jsou BAD COMPANY horší než QUEEN? Jsem asi zmaten. :-)

Cosmos považuji za velmi slabou desku, která by neobstála ani v diskografii Bad Company, natož Queen... Zkuste první sólovku Kerry Elis, to jsou Queen s ženským zpěvem :-)

You Don´t Fool Me je naprosto v pohodě...

Cosmos Rocks jsem nikdy neslyšel, možná je to třeba dobrá deska, ale ne jako deska QUEEN. Někdy se tomu podívám na zoubek.

Opravdu jsem asi jedinej kdo považuje za zajímavou položku alba Made In Heaven song You Don´t Fool Me? Jinak, jak jsem si poslech tohle album po Hot Space, tak bych neřekl, že bych ho měl radši. :-) naopak, třeba song "Black Chat" z Hot Space považuju za povedenej, líbí se mě na tom albu jako druhej nejvíc, hned po "Under Pressure". S "Body Language" taky nemám žádnej problém, i když to není žádnej zázrak, ale to už mě víc vadí provařený skladby jako "Headlong". :-)

Náhodou dobrej synthy-hitík!

https://www.youtube.com/watch?v=y6QGP0OUaV4

Jinak - znáte někdo tu řadovku-neřadovku "Cosmos Rocks"? A co na ni říkáte? Já osobně už tuhle etapu QUeen vidím jako čiré zoufalství, i když od nějaké neznámé bluesové kapely by mi ta deska vůbec nevadila....

Mně se hodně líbí "I Was Born To Love You", je i na Freddieho sólovce a není špatná, ale tady s Brianovou kytarou je mnohem lepší.

"Too Much Love" mi mnohem lepší přijde na Mayově sólovce "Back To The Light", Brian má takový naléhlavější, plačtivější hlas, což k té písníčce i k době, kdy vyšla (chvilku po freddieho smrti), sedí víc. Aspoń mě.

"Heaven For Everyone" je tuším nějaká starší Taylorova věc, taky velmi dobrá

Výborný je ale i gospel "Let Me Live", "It´s A Beautiful Day" nebo a mrazivvá "Mother Love", kterou už Mercury nebyl schopen dodělat do konce. A samo i titulní "Made In Heaven", i když ta mi o chlup víc sedí na sólovce z roku 1985.

ty skladby: To much love will kill you, heaven for everyone, i was born to love you. Ty mám z toho alba rád

Za mne Made In Heaven, tři dobrý skladby jinak nuda, ta deska na mě působí natahovaně a jakoby se QUEEN snažili hrát floydovsky, hodně takových těch táhlých klávesových ploch a tónů sólové kytary, zrovna jsem si to poslech (celé), není to můj šálek.

Made In Heaven je pro mě jedno z top queenovských alb. Naprosto ho žeru :-)