Za patnáct let se dá v životě dojít poměrně daleko, nebo také nikam. Chuck Schuldiner sice na cestě metalového kytaristy a skladatele nedošel nesmrtelnosti (kdo taky?), ale soustředné kruhy, které jeho vpád na hladinu rockové scény vytvořil, budou mizet velmi, velmi pomalu. Představoval stále jasnější kometu na metalovém nebi. Bohužel jen takovou, co jednou proletí, aby pak už navždy zmizela v hlubinách vesmíru. O síle jeho hudby a velikosti odkazu svědčí nejlépe asi fakt, že ústřední pojem „kovové“ lyriky, zkoncentrovaný do slůvka „smrt – death“, samost Více

Čtyřčlenná sestava DESTRUCTION prozkoušená předběžně na EP nástřelu „Mad Butcher“ na jaře roku 1987 se poprvé představila dlouhohrající deskou v prosinci toho samého roku, šlo o jejich třetí řadové album. Materiál byl opět nahrán ve studiích Karo v Münsteru a vyšel u SPV/ Steamhammer. Zpětně je třeba říct, že v době vydání bylo album přijato nepříliš jednoznačně, skladby totiž nepůsobily obdobně přímočaře jako ty z prvních dvou řadových desek „Infernal Overkill“ a „Eternal Devastation“. Naproti tomu trojka „Release From Agony Více

Není to zas tak dávno, kdy se mě produkce dánských VOLBEAT vcelku zamlouvala. V časech svého čtvrtého a pátého alba, tedy „Beyond Hell/ Above Heaven“ a „Outlaw Gentlemen And Shady Ladies“, šlo o zajímavou směs metalu, punku a rockabilly. Tehdy byly jejich skladby tak akorát, měly nápady, potřebnou chytlavost a instrumentace nebyla upozaděna za nosným zpěvem. Jenže s každým následným albem kapela dosti skrouhla tu svou hlučnější složku, až tu rázem před námi stál jakýsi vyletněný, pořád ještě asi rockový projekt ... (pro všechny). Letos ma Více

Když v roce 1989 televizní stanice MTV začala vysílat takzvané „unplugged“ koncerty, asi by nikoho nenapadlo, že tenhle formát, ve kterém rockoví a popoví muzikanti prezentují svou tvorbu v akustickém provedení, přežije až dodnes, tedy třicet let. „Unplugged“ se díky dobrému načasování stal jedním z největších hudebních fenoménů devadesátých let a zapojilo se do něj také několik grungeových kapel – mimo jiných i NIRVANA, jejíž diskografii si tady na stránkách poslední měsíc probíráme. Pojďme se tedy dnes podívat na poslední ucelenou nahrávku Více

Rok 1987 byl stran zvukového a kompozičního vývoje pro tyto německé thrashery zlomovým, nejenže do té doby tříčlenná kapela po odchodu bubeníka Tommyho Sandmanna sáhla hned po dvou nových členech, ale s nimi se vydala na mnohem dobrodružnější výpravu, vstříc nebojácně území, kde se objevovaly mnohem propracovanější a technicky vyspělejší kompozice. Kdo tedy byli oni dva zelenáči? Předně vynikající kytarista Harry Wilkens, tento specialista na všelijaké krkolomné vyhrávky a kakofonická sólíčka odhalující jeho vztah k téměř jazzovému cítění měl utvoři Více

Ještě než dám slovo spajkovi, který je autorem všech dalších zpráviček, chci říct, že jsem jej oslovil, zda-li by čas od času neshrnul do jednoho článku to, co jej v poslední době zaujalo během jeho častého brouzdání po kanálu youtube. Přišlo mě to totiž jako velká škoda, aby se některé jeho odkazy vkládané do diskusí ztratily v nenávratnu. První díl je tedy výběrem videí, které jej v poslední době nějakým způsobem zaujaly. Jedná se o videoklipy kapel, na které se zde recenzentsky nedostalo, fundované rozbory dvou léty prověřených klasik v podání De Více

O složitém průběhu realizace dlouho dopředu avizované rockové opery KLADIVO NA PÝCHU, tématicky vycházející z historických událostí, jenž se staly předobrazem středověké pověsti odehrávající se v okolí západočeských Klatov, jsem si povídal s autorem hudby Milošem Beštou. Za onou mravenčí prací však kromě šéfa ASMODEUS stojí i celá řada dalších lidí, předně Milošův dvorní textař  a autor libreta Jan Petričko, ale také ne zrovna málo regionálních zpěváků, muzikantů a zvukařských techniků, kteří dílu vtiskli jeho nez Více

Doba, kdy si největší pozornost z řad světově proslulých metalových skupin vymohli pouze ti nejvýraznější, nejoriginálnější a nejzajímavější, je dávno minulostí. Časy, kdy fanoušek tvrdé hudby nejvíce a bez pochybností obdivoval ocelovou úsečnost JUDAS PRIEST, klenutou zdobnost IRON MAIDEN, hravost německých HELLOWEEN, nebo apokalypticky válečný tah nejlepších nahrávek METALLICY a SLAYER, jsou přes třicet let pryč, pokud budu mluvit pouze o těch nejznámějších z osmdesátých let, desetiletí patřící mimo jiné ta Více

Když se začalo schylovat ke třetí studiové desce, panovala mezi příznivci kapely značná nervozita. Neřadové album „Incesticide“, které vyplnilo prostor mezi „Nevermind“ a chystaným novým počinem, spoustu posluchačů šokovalo a mnohé nepříjemně překvapilo svým podzemním vyzněním. Nadšená nebyla ani firma Geffen a doufala, že předchozí titul byl jen jakýmsi excesem a na řádném albu se kapela vrátí ke vzorci, který dokázal prodat tolik milionů desek. Jenže se mýlila – od erupce „nirvánománie“ sice uběhly jen dva roky, ale pro kapelu v mnoha ohledech tak otravn Více

To byla tedy jízda! A přitom jsem celou dobu strávil na gauči v intimně osvětleném obývacím pokoji. Skoro celou dobu jednoho z poslechů této desky jsem měl zavřené oči a bylo to skoro až dohnání k slzám, co ve mě vzbudila tahle půlnoční hypnóza. Poslední nahrávka od NEVER SOL je velmi charismatickým kusem neprvoplánového synthy-popu. Sára Vondrášková už  řadu let kouzlí s abstraktními elektro zvuky, se syntetickými aranžemi, ale to podstatné tkví v jejím hlase, v síle prožitku, barvě a v nápadu na nějakou nenuceno Více