Už z mini alba, vydaného na počátku letošního roku, bylo jasně patrné, kam se projekt kterému šéfuje bývalý dlouholetý baskytarista kapely METALLICA – Jason Newsted, bude stylově ubírat. Debutové album stvrzuje verzi, že půjde o syrový zatěžkaný heavy metal amerického střihu, který nalézá řadu inspirací v žánrové historii. Přesto, že se v souvislosti s „Heavy Metal Music“ nejedná v žádném případě o dílo bůhvíjak objevné, jeho poslech nepovažuji rozhodně za zbytečnou záležitost, natož pak za něco, co by vás ze své podstaty přivádělo Více

Vše nasvědčovalo tomu, že stárnoucí rockový beatník už si v postupujících osmdesátých letech neškrtne. Do prostředí napomádovaných uhlazených interperetů se už podobné staré páky příliš nehodily, jenže to nakonec dopadlo všechno jinak. Restart své dvacetileté kariéry už ani sám Iggy Pop vlastně neočekával, byť odkaz jeho dávné tvorby získával v hardcore a punkových kruzích stále silnější pozici nepřekonatelného a poctivě odžitého kultu. Jenže se znovu zjevil spásný anděl David Bowie, tou dobou už pevně usazený na vlnách středního proudu a umírněného Více

Bezejmenné debutové album projektu FLYING COLORS vlastně vyšlo již před rokem, ovšem k nahrávce jsem se dostal až se značným zpožděním, a protože opravdu stojí za to, rozhodl jsem se sepsat tohle její zhodnocení dodatečně. Jde o další z projektů hyperaktivního Mikea Portnoye, bývalého člena DREAM THEATER, bubeníka a dříve jednoho z tahounů této kapely. FLYING COLORS platí za sympatický výtvor ostřílených person. Matadorů na poli prog-rockové scény zejména, samozřejmě. Jenže on je tento materiál zcela jiný než by si takový třeskutý p Více

Osmdesátá léta pro interpreta typu Davida Bowieho znamenala jediné – spřístupnění jeho tvorby nejširším posluchačským vrstvám. Přesněji řečeno, šlo o upozadění právě těch vlastností, které jí po celou předchozí dekádu dělaly tolik progresivní a novátorskou. Přizpůsobení skladatelské stránky tehdejšímu optimistickému popu, vydatně podporovanému novými, tehdy moderními kanály (MTV), proběhlo tak nějak přirozeně, protože byl za vším cítit špičkově provedený řemeslný vklad, ovšem dnes je jasné, že ve srovnání s jeho starší érou zaostávala osmdesátá Více

Tak nám tu letos krásně mokvá další roztomilá prasárnička od pionýrů smrtonosného žánru. Podobný death metalový old-school si tedy nechám líbit, zvlášť doslova v předvečer zahájení extrémní metalové přehlídky Brutal Assault, která se od středy koná v Josefovské pevnosti poblíž Jaroměře. Americká hydra AUTOPSY (byť na festivalu chybí) od svého návratu na scénu již podruhé stvrzuje dobrou připravenost a chuť po vyrochňání se v pořádně hnilobném bahínku. Již ve své staré éře tito zvrhlíci právem patřili k stěžejním formacím první goreové Více

Pokud bych měl sestavit seznam největších hudebních workoholiků současnosti, tak jméno Steven Wilson bude určitě to první, na které si vzpomenu a dosti pravděpodobně bude figurovat na jedné z předních pozic mojí soupisky. Londýnský rodák je zkrátka posledních pět let v obdivuhodném pracovním zápřahu a to ve všech možných činnostech souvisejících s kolotočem nesoucím jméno rocková hudba. My zaměříme svojí pozornost na jeho třetí sólovou desku, jež by klidně mohla nést podtitul Steven Wilson „that refused to relax“. Nová kolekce „The Raven Více

Byl to již můj pátý koncert IRON MAIDEN a přesto se stal naprosto výjimečným zážitkem, na který nebude možné nikdy zapomenout. Jakoby celá pondělní událost symbolizovala věčný boj světla s okolními temnými a nepřátelskými živly. Všechnu tu metalovou parádu totiž v Praze vyšperkovalo neutěšené počasí, kdy teplota již více než desátý den přesahovala třicet stupňů a navíc se od odpoledne začaly nad stadiónem zhrocovat nízko položené mraky, ze kterých se ještě ke všemu těsně před samotným vystoupením hlavních hvězd, ale i v průběhu něj, Více

Téhle nabroušené partě se rozhodně nedá upřít hromada zdravého sebevědomí, kterým kapela hýří zejména v průběhu jejich napumpovaných koncertních show. Pověstná vystoupení, co dokáží uvolnit do povětří sálu nemalé množství adrenalinu, vlastně vynesla v průběhu těch mnoha a mnoha let kapelu HATEBREED do popředí zámořské metalové a hardcoreové scény. Tam dnes bez diskusí patří k těm nejžádanějším a nejzkušenějším artiklům. Daří se však i jejich albům, ať už se tedy ohlédneme za milníky předešlé dekády jako „The Rise Of Bruta Více

V průběhu svého berlínského působení a díky spolupráci s Davidem Bowiem, byl Iggy Pop často vystavován konfrontačním poznámkám různých nepřejícníků, kdy jej mnozí nazývali loutkou, poskokem nebo dokonce maňáskem v rukách jeho slavnějšího kumpána. Zkrátka a dobře Iggymu upírali nemalou část podílu na výsledku obou prvních sólovek a jejich skladatelský potenciál přisuzovali zejména Bowiemu. Z dnešního pohledu je zřejmé, že jak temný a díky využití synťáků i dosti novátorský debut „The Idiot“, tak o poznání živější rock´n´rollová óda na život Více

S napětím očekávaná druhá řadovka kalifornských sabaťáků ORCHID se letos dostala do Evropy s určitým zpožděním, ale v těchto dnech je díky vydavatelství Nuclear Blast už běžně k sehnání i zde. Nakonec však nejde o tak přesvědčivé dílo, jaké jsem si od počátku pln zvědavého očekávání sliboval. On totiž titulní song „The Mouths Of Madness“, který byl vyslán s několika měsíčním předstihem, a jehož ústřední kytarový riff mnohým upomene zejména na klasiku „Symptom Of The Universe“ z díly BLACK SABBATH, je zaručeně nejvýraznější skl Více