Když cokoliv co děláš, děláš s naprostým zaujetím a věříš tomu naprosto skálopevně, nesmíš s tím nikdy přestat. Pravidlo, kterého se tvrďáci z Louisiany velmi pravděpodobně drží. Phil Anselmo se totiž na nové nahrávce noří do stále hlubších a nebezpečnějších močálů v povodí řeky Mississippi a nic jej nepřiměje k tomu, aby si svůj neradostný úděl jakkoliv odlehčil. Přesně takové týpky mám totiž velmi v oblibě. Druhá část aktuální EP trilogie kapely DOWN jej představuje v ještě rozervanější a životem zdachmanější Více

Nedávno jsem si zde (konkrétně v recenzi na novou desku KAISER CHIEFS) postěžoval, kterak dnešní britská rocková scéna stagnuje. A sice zejména na stav, kdy výrazná jména předchozích dekád již nedodávají tak přesvědčivé skladby a zároveň, že na nové a stejně dobré kapely pořád čekáme. V tom případě musím jedním dechem dodat, že THE HORRORS jsou mezi těmi ostřílenějšími anglickými soubory naprostou výjimkou, byť je z druhé strany jasné, že nejsou prototypem typické kytarovky, ale naopak kapelou, která vydatně míchá stylovými škatulkami. Kvinte Více

Prašivý pouliční psi z průmyslového Vestfálska a Severního Porýní jsou opět na scéně. HOLY MOSES pro mne vždy představovali jeden z nejobtížněji skousnutelných oříšků na poli germánského thrash metalu osmdesátých let. Vlastně dnes marně přemýšlím nad tím, proč tomu už tenkrát tak bylo. Vždyť po muzikantské stránce patřili HOLY MOSES k těm velmi schopným, technicky zdatným a zároveň úderným a agresivním souborům, jaké jsem měl už od tehdejší doby velmi v oblibě. Snad to tedy bylo jejich nepříliš chytlavými songy (oproti velké trojce německého thra Více

Je dobře, že Andrew Stockdale přehodnotil svůj neuvážený nápad pokračovat v hudební pouti pouze pod svým jménem a vrátil se k zaběhnuté značce, kterou je bezesporu jeho australská kapela WOLFMOTHER. Stačilo jen nabrat dva nové spoluhráče, obsluhující zde rytmickou sekci a dát se do tvorby nových songů. Bez smlouvy na další desku posléze zvolil originální způsob prezentace svého nového materiálu, kdy stranou jakékoliv vydavatelské společnosti poskytl nové skladby fanouškům ke stažení přes internetová média. Zatím tedy zcela rezignova Více

Po velmi plodných minulých dvou dekádách to s rockovou (celkově spíš kytarovou) hudbou na Britských ostrovech vypadá dnes všelijak. Tehdejší popřední kapely fungují (pokud tedy vůbec) jen velmi sporadicky a čas od času vypustí něco, co bohužel nemůže jejich klasickým nahrávkám konkurovat. Navíc o nějaké vlně nových neokoukaných kytarovek nemůže být vůbec řeč.  Situace je skutečně vážná, protože dnes snadněji natrefíte na nějaký trip-hopový zázrak, než aby vás uzemnila kapela, která by se ke kytarové hudbě postavila čelem a byla by schopna přebra Více

Němečtí veteráni MEKONG DELTA jsou dnes zcela jinou skupinou než v dobách, kdy platili za jakousi nepochopenou techno-thrashovou raritu povětšinou určenou fajnšmekrům. Nikdy jim nebylo souzeno získat široké publikum. Ovšem pokud se jim občas podařilo upoutat nějakého nadšence, byla z toho oddanost na celý život. Pokaždé stáli stranou veškerého dění na metalové scéně, vždyť i jejich kultovní počátky (první tři alba) odprezentovali schovaní za vymyšlenými pseudonymy. Jejich prvních šest alb vnímají sledovači ještě dnes jako dobovou klasiku, Více

Nevím jak to máte vy, ale já osobně vždy hledím na projekty označené visačkou „supergroup“ s mírným despektem. Jenže někdy se sejde tak skladatelsky zajímavá skupina provařených person, že hudební výsledek opravdu stojí za poslech. Výsledná chemie prostě funguje a tím pádem skladby, které ze společného snažení vzniknou, nejenom že dobře reprezentují ony dobře známé jednotlivce, ale materiálu se daří bodovat i s něčím navíc, lépe řečeno, posunout vklad všech účastníků na jiný, někdy i vyšší, level jejich uměleckého vyjádření. V případě hv Více

Letos zažívá svůj návrat na scénu i další z početných kalifornských kapel, jenž v první polovině osmdesátých let utvářely podhoubí pro později velmi rozrostlou thrashmetalovou scénu, HIRAX. Přesně tu scénu, ze které brzy do světa vyrašily celosvětově známé hvězdy jako METALLICA, SLAYER nebo EXODUS. Některé kapely měly tenkrát štěstí, jiným nechyběl talent, faktem však zůstává, že si stojím za tvrzením, že co je dobré, to se časem tak jako tak vždycky prosadí. Tamější scéna zažívala v roce 1985 svůj největší boom a stala se doslova hitem. Dlouhovlasí c Více

V těchto dnech vypouští do světa pražská hardcore/ metalová parta STATUS PRAESENTS své nejnovější tří písňové EP „Live And Die On This Day“, které rozhodně nenechá nikoho z jejich příznivců na pochybách, že je v jejich řadách opět všechno na svých místech. Jde o materiál, který ctí vše, co tihle drsňáci vždy představovali. Inspirace u velkoměstského groovy metalu poloviny devadesátých let, stejně tak jako v odlehčenější formě hardcore, je u nich více než zjevná. Nemá cenu zmiňovat zde všechny ty americké (povětšinou newyors Více

Je vcelku zajímavé pozorovat, jakým způsobem se vyvíjí nová tvorba té které kapely v průběhu nějakého delšího časového úseku. Mám za to, že právě trojice newyorských crossoverových desperátů z PRONG píše dnes (díky stylovému zaměření nových skladeb) zcela odlišnou kapitolu, než tomu bylo v devadesátých letech, kdy zaznamenali své největší komerční úspěchy. S alby, jako bylo kupříkladu „Cleansing“, získali pevné místo v encyklopedii metalové hudby a nic na tom nezměnil ani fakt, že již po pár letech vyklízeli pozice. Díky čemuž se o Více