Last Hardrock Outsider

PESTILENCE - Obsideo

Říká se do třetice všeho dobrého, což by se také dalo použít na snahu těchto holandských smrtonošů, dostat se po jejich comebacku opět do tempa a nahrát konečně materiál, který by snesl srovnání s jejich první, více než dvacet let starou epochou. Přestože před čtyřmi lety jejich první návratové album „Resurrection Macabre“ ctilo veškerá pravidla death metalového pojetí z počátku devadesátých let, neřekl bych, že byl do jeho drážek vetknut až tak silný vzorek hudby, jaký by dobře reprezentoval význačné jméno této druhdy velmi uznávané kapely. Všechno působilo tak nějak napůl a kapela si zřejmě ještě dnes říká, že nastartování své nové kapitoly mělo být vybudováno na pevnějších základech, přeci jen těch pionýrů tech-deathu zas až tolik nebylo a PESTILENCE jsou do dnes pojem.

 

Následovník a druhé pocomebackové dílo „Doctrine“ to už byl čistý průser. Zde jakoby si Nizozemci řekli, že se nebudou s ničím moc párat a nahráli desku tak nějak na surovo, což bylo asi nejvíc znát na doslova katastrofickém growlingu ústřední persony, tedy Patricka Mameliho. Ten zde totiž úpěl spíše jako nějaké raněné zvíře, které je nutné co nejdříve utratit, než jako death metalový vokalista a nejhorší na tom všem bylo, že byl v rámci celé této nahrávky právě jeho vokál povytažen do popředí, takže vlastně většinu všeho ostatního přebíjel. Ať se za ním dělo cokoliv, nevyznělo nic. Tenkrát už jsem nad PESTILENCE lámal hůl, předčasně.


 

Letos se totiž všechno ustálilo a kapela konečně přichází s třetím pokusem o navázání na svou význačnou minulost. Album nazvané „Obsideo“ nabízí bez nějakých větších kliček kvalitní porci old schoolového death metalu. Ten je zhotoven zcela v kontextu s někdejší tvorbou. Z tvorbou zejména z éry nejúspěšnějšího alba „Testimony Of The Ancients“. Nechybí  jak typické namáklé hrubozrnné vály, riffy poháněné kulometnou palbou škopků, technická vyspělost, ani pro kapelu tolik typické zdobení, koketující s prvky jazzu. K nejlepšímu patří zejména mistrovsky podané vyhrávky a kytarová sólíčka. Vlastně mám z nového alba PESTILENCE velmi dobrý pocit, vše je totiž na svých místech a kdyby tahle věc vyšla před dvaceti lety místo „Spheres“, tedy hned dva roky po výše zmíněném „Testimony Of The Ancients“, nikdo by se tomu vlastně ani moc nedivil. V případě „Obsideo“ však nejde o nahrávku, která by ukázala nějaký nový směr, či závan čerstvé invence a neoposlouchatelnosti v death metalu, ale rozhodně jde o album, se kterým bude většina bývalých příznivců této veličiny konečně spokojena. Ať už tito pamětníci budou upřednostňovat jakékoliv dílo z jejich staré éry. Až tohle měl být regulérní comeback.

 

Novince nechybí především ucelenost, ačkoliv by se to mohlo zdát nad její síly. Je totiž divoká a nespoutaná téměř jako „Consuming Impulse“, technicky brilantní téměř jako „Testimony Of The Ancients“ a neotřele zvláštní (přebírající party z jiných hudebních kosmů) a avantgardně znějící skoro jako „Spheres“. Na ani jedno z těchto alb však nemá, ale na druhou stranu je zhruba na třech čtvrtinách jejich kapacity, přejděme tedy k důvodům proč tomu tak je.


Co tedy novince schází? Dle mého postrádá větší počet originálních a výrazných motivů, které by dílo posílily v tom jeho vlastním teritoriu. Do budoucna bude dle mého „Obsideo“ bráno jako vcelku sympatický krok spojit to nejdůležitější ze staré éry a přežít s tím dnes a to aniž by se kapela pokusila o větší risk. Totožný případ slyším vlastně u CARCASS. Co se týče evoluce, posunu (vdyť je to přeci dvacet let?) zůstalo se v půli cesty, co se týče formy a uchopení té hudby nahrané pod značkou PESTILENCE, rozhodně se netřeba znechuceně ošívat, tedy tak jako tomu bylo u předešlých dvou pokusů. Prostě dobrá death metalová fošna od PESTILENCE. Pamětníci počátku devadesátek rozhodně budou pokyvovat.


21.11.2013Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Valič
17.01.2017 12:37

Kapela se sice výrazněji prosadila až s Consuming Impulse, ale už ten debut byl hodně povedený (zvlášť s ohledem na to, že v roce 1988 kvalitních desek v podobném stylu ještě moc nevycházelo). Další tři řadovky samozřejmě patří k naprosté klasice žánru (i když bych řekl, že album Spheres je i v dnešní době stále ještě některými fanoušky vnímáno dost rozporuplně). Ten naprosto zbytečný comeback si kapela nicméně mohla ušetřit. Z těch posledních tří řadovek je celkem slušná pouze Obsideo (a to bych jí dnes víc než 80% nedal).

 

Stray
17.01.2017 11:02

Nevím jak je to možný, ale dostal jsem dneska děsnou chuť na PESTILENCE, tak už jedu Mallevs Maleficarvm (1988). Skvělá deska.