Boomer Space

ICED EARTH - Plagues Of Babylon

Floridská power metalová stálice ICED EARTH zřejmě po desetiletém období tápání chytila druhý dech. Sice mají tito siláci stále daleko do formy svých nejlepších řadovek z devadesátých let, ale pořád mi nový materiál přijde o něco lepší než ten, kterým se kapela vykazovala nedávno, kupříkladu v době, kdy se do jejich řad koncem minulé dekády vrátil  pln nadějí jejich staronový zpěvák Matt Barlow. Dnes už víme, jak to všechno dopadlo. Pár let už je všechno úplně jinak. Je však dobré vědět, že to co u Schafferovských přetrvalo je zápal po další nabušené metalové tvorbě. Rozmáchle cválající songy jsou vlastně již přes dvacet let jejich neodmyslitelnou značkou a šéf, hlavní kytarista a skladatel v jedné osobě - Jon Schaffer, si je jistě dobře vědom toho, co jeho kapelu po celé roky nejlépe reprezentovalo. On je vlastně již dlouho jediným původním členem kapely. Druhý služebně nejstarší je zde jeho kytarový spoluhráč Troy Steele, který je u ICED EARTH od roku 2007 a třetí místo zaujímá zpěvák Stu Block, jenž naskočil v roce 2011, kdy tehdy nazpíval řadovku „Dystopia“, která rovněž sklidila slušné ohlasy, byť to ještě nebylo úplně ono. Rozhodně tedy nelze říci, že by dnes ICED EARTH tvořili muzikanti, kteří by byli nějak zvlášť spjatí s historií této letité kapely, jejíž existence se píše již od poloviny osmdesátých let a má na svém kontě již jedenáct studiových alb. Novinka dostala název „Plagues Of Babylon“ a je druhou řadovkou nazpívanou stále ještě novicem Blockem. K jeho pěveckém projevu můžu říct jenom to, že je svému předchůdci Mattu Barlowovi dost podobný a nesnaží se osvědčený styl tahat jinam. Přijde mi tedy jako logická náhrada a pravý zpěvák ICED EARTH.



Přiznám, že nemám celou diskografii této party dopodrobna prozkoumanou, vlastním tři řadovky („Night Of The Stormbringer“, „Burnt Offerings“ a „The Dark Saga“) a další zhruba čtyři věci jsem někdy slyšel, některé pouze jednou, jiné naopak víckrát, ale z tohoto nového materiálu nemám pocit přílišné vyčpělosti nebo něčeho, co by poměrně jasně vypovídalo o špatném rozpoložení nebo dokonce zahnívání, což je v power metalovém ranku dnešních dní poměrně častým jevem. Nevyhnuli se tomu ostatně ani ICED EARTH. 


Schaffer se v posledních letech snažil svůj band konsolidovat a udržet kapelu v dobré formě, čemuž také v posledních cca šesti letech odpovídaly časté změny na všech postech kromě toho výsadního, tedy toho jeho. Daň za to budiž přičtena ne zrovna přesvědčivým a ne zrovna objevným několika albům předchozím. S novinkou mám konečně pocit, že se dostavila pohoda a tak dostáváme zdařilé metalové album, které ctí ty nejlepší tradice. Nutno však dodat, že určitě nejde o materiál, kterým by se hodlali ICED EARTH vydat dobývat neznámá teritoria, určitě nejde o bůhvíjak nebojácnou záležitost, jakou svého času byla pekelná jízda „Burnt Offerings“, která přišla přesně v době, kdy podobnému stylu metalové hudby zrovna doba nepřála, ale i přes to na kapelu strhla pozornost. Dostáváme naopak desku, která čerpá pouze to přesvědčivé z předchozích děl, a která má tak trochu rekapitulační ráz.


Jde o promyšlenou záležitost, která dobře reprezentuje a svým příklonem k zádumčivosti a ponuré melancholii (Block je v pomalejších skladbách vysloveně ve svém živlu) naplňuje jméno kapely, byť naopak postrádá divokost některých stěžejních děl jejich minulosti. Co se však ICED EARTH stále daří, je schopnost složit chytlavé songy, kde není nouze o celou řadu typických kytarových vyhrávek, nápadně dusivý riffing a refrénovou gradaci. Ať už jde o svižnou hymnu „Democide“, mohutnou „The Culling“, proměnlivou „Among The Living Dead“, ponurou „The End“, nebo těch několik výpravných balad v druhé půli nosiče, vždy jde o povedené věci. Pár hlušších míst zde také je (např. „Parasite“), ale to jsou jen kosmetické vady na kráse, které připisuji těžkému úkolu být skladatelsky bdělý a zároveň stále poplatný svému  letitému stylu. 


V některých skladbách sice cítím věčný a vlastně i logický neduh hejvíkářů, inspiraci u IRON MAIDEN, případně JUDAS PRIEST, ale tomu se kapely podobně zaměřené asi nevyhnou. Důležité je, že skoro vždy jde o dobrou práci vrcholící u mohutného refrénu či nějakého sboru. Dle mého jde prostě o nahrávku, která dává fanouškům na srozuměnou, že to ICED EARTH v žádném případě nebalí, ale naopak, že jsou schopni stále přijít s poměrně výživnou porcí songů, jenž nepopírají jejich vývoj ani minulost. Prostě další povedená sada power metalu pro věrné. Nic víc, nic míň.


09.03.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz