Asi se budeme vzájemně správně chápat, když si na úvod řekneme, že waleští BULLET FOR MY VALENTINE se do teď jevili spíše jako módní kapela, jenž má v současnosti dle mnohých své nejlepší roky už za sebou. Módní metalová kapela, která dosud nevydala žádné vyloženě mimořádné či geniální album, ale jen alba dobrá, je od svých začátků soustředěna okolo (pro někoho) frontmana Matthewa Tucka. Jejich posluchačsky vstřícný a v rámci možností chytlavý metal či spíše metalcore před  pěti a více lety patřil k atraktivnímu zboží na poli britské mainst Více

Kanadští KATAKLYSM jsou už od své první desky z roku 1995 kmenovou kapelou německého vydavatelství Nuclear Blast a vzhledem k tomu, že vliv zmíněné značky stále roste, nemají žádného důvodu své působiště měnit. Dvacet let zde strávených jim rozhodně přineslo popularitu v rámci deathmetalového ranku, popularitu, jaké by se jim kdekoliv jinde zřejmě nedostalo, takže ačkoliv poslední nahrávky už tak trochu vařily z vody a opakovaly totožné postupy, díky své věrnosti se právě kanadské kapele soustředěné okolo zpěváka Maurizia Iacona a kytaristy Jeana Francois Dage Více

Už víc než deset let se netajím obdivem k švédské kapele SOILWORK, která si hodně dlouhou dobu udržuje skvělý skladatelský potenciál a každé dva roky zásobí fanoušky novou sadou skladeb. jejich alba ctí dobře známé vlastnosti göteborské větve melodického thrash/death metalu a tento styl s dobou posouvají do dalších a dalších dimenzí. SOILWOK ve své hudbě spojují takové vlastnosti extrémní metalové hudby, jako jsou drive, tvrdost, natlakovanost, a sice s moderními zvukovými postupy a širokou škálou výrazných melodií. Novinka „The Ride Majestic“ je dalším po Více

Po sedmileté přestávce se letos v létě vracejí švédští BACKYARD BABIES, kteří prosluli na přelomu milénia jako koncertně velmi aktivní a energická parta potetovaných neurvalců, jenž se svým sleazy rockem přinesla do garážového, punk-rockového případně rock´n´rollového žánru čerstvý vítr. Když kapele v roce 2008 definitivně došla munice, cítila nutnost k ohlášení časově neomezeného rozchodu, který dnes přerušuje až nové album „Four By Four“. První po dlouhých sedmi letech, celkově pak sedmé řadové. Jde o desku přesně takovou, jaké mají ná Více

Víte co dělí současnou podobu thrashmetalových velikánů SLAYER od jejich uznávaných starých alb typu „Seasons In The Abyss“? Samozřejmě že hlavně Jeff Hanemann. I když si nejsem zcela jist, zdali by právě zesnulý blonďatý kytarista, zodpovědný v minulosti za řadu legendárních skladbových flákot, dotáhl právě novou tvorbu k této metě, ale jedno je mi jasné, deska by s ním byla o něco lepší a nápaditější. Tím samozřejmě nechci říct, že je novinka úplně špatná, jen mám pocit, že po skladatelské stránce osamocený Kerry King celek neutáhne. SLAY Více

IRON MAIDEN zkraje září definitivně přerušují nejdelší pauzu mezi studiovými alby ve své historii. Po pěti letech od předchozí nahrávky „The Final Frontier“ totiž vychází novinka „The Book Of Souls“, která vznikala pod (dnes již vlastně tradičním) producentským dozorem Kevina Shirleyho. Byť si o jeho malé snaze zvukově diferenciovat poslední albové zápisy Železné panny můžete myslet své, legendární kapela se zdá být s jeho vkladem stále spokojena. Vlastně ještě zbývá dodat, že za opoždění realizace desky mohly nejen navýšené koncertní aktivity Více

Nepolevující úsilí a snaha po častých koncertních aktivitách, stejně jako láska k rock´n´rollu, to vše hnalo Lemmyho Kilmistera a jeho band do čtvrté desetiletky existence legendární rachotící úderky. Právě poslední dekáda proslula stabilitou na všech úrovních. Jednak se samozřejmě vůbec nezměnila sestava kapely a mimo to MOTÖRHEAD nalezli definitivně svého dvorního producenta, kterým se už na albu „Inferno“ z roku 2004 poprvé stal Cameron Webb a svůj post si udržel. Respektive Lemmy Kilmister se svými dvěma spoluhráči neměli od onoho Více

Když v polovině devadesátých let Lemmy zdolal padesátku a oslavil dvacáté výročí od založení MOTÖRHEAD, málokdo si tenkrát dokázal představit, že jde o období, které se mu povede nejenom že minimálně zdvojnásobit, ale že dojde ještě k navýšení intenzity veškerých koncertních i studiových aktivit. V neměnné sestavě s Mikkey Deem a Philem Campbellem od té doby řádil bez většího zakolísání, chrlil každé dva roky další a další nový materiál a v neposlední řadě potvrdil status živoucí legendy, která se vším, co obnáší hudební život ve víru Více

Strastiplná cesta osmdesátými lety poznamenaná rozchodem a soudní tahanicí s Bronze Recordings a nepříliš výhodným přestupem ke stejně vykutáleným GWR (obě vydavatelství na tři roky po rozchodu s MOTÖRHEAD prakticky zabraňovala kapele cokoliv nahrát - přičemž vznikla ona jediná delší prodleva za celých čtyřicet let, kdy v letech 1988-1990 nesmělo od Lemmyho nic nového vyjít), ale rovněž změnami v sestavě, měla nakonec za následek pouze Lemmyho definitivní zocelení. To se nakonec projevilo na počátku dekády následující, Více

Pozoruhodná kariéra Lemmyho Kilmistera coby nezdolného rockového barda, který se stal za těch čtyřicet let u MOTÖRHEAD doslova synonymem opravdovosti a zanícení pro surový rock ´n´ roll, rozhodně stojí za připomenutí. Kilmisterovo obludné děcko patří k velmi stabilním značkám rockové a metalové scény. Ačkoliv on sám nikdy nechápal hudbu MOTÖRHEAD jako metalovou, jeho kapela je adorována především fanoušky z tohoto hudebního odvětví. Stabilní kvalita nahrávek v průběhu čtyřiceti let, kdy mezi jednotlivými počiny nikdy nedo Více