Last Hardrock Outsider

ANTHRAX - Worship Music

Je pravdou, že období prvního koncertního reunionu ANTHRAX s Joey Belladonnou u mikrofonu započalo přesně před deseti lety nechvalně známou šachovou partii, kdy se určitou dobu kapela nemohla rozhodnout pro svého stabilního frontmana. Dnes už přesně nevím, v jakém pořadí to celé proběhlo, ale mám pocit, že nejdříve se vrátil k mikrofonu John Bush, ovšem ANTHRAX se příliš nechtělo pouštět rychle Belladonnu k vodě, takže si John své působení  po nějaké době rozmyslel. Vlastně se mi dnes ani nechce dedukovat, jak to všechno vlastně tenkrát bylo a kdo koho tlačil k odchodu, faktem zůstává, že nějakou dobu byl zpěvákem ANTHRAX také poměrně neokoukaný Dan Nelson, se kterým se rovněž v roce 2009 mělo uskutečnit dlouho avizované nahrávání nového alba, ten byl však kapelou za poněkud méně vyjasněných okolností a k překvapení všech natěšených fans (doslova za pět minut dvanáct) odejit a protože John Bush již neměl o paktování s ANTHRAX zájem, kapelu v troskách nakonec zachránil starý dobrý Joey Belladonna. Ten však brzy dokázal, že je naprosto nejlepší možnou volbou a právoplatným frontmanem těchto věčně spekulujících Newyorčanů. Práce na nové desce nazvané „Worship Music“, která byla tou dobou již ve fázi studiového nahrávání, se tak musela pozdržet a řada skladeb upravit pro odlišný pěvecký přístup staronového zpěváka, vždyť Dan Nelson po pravdě neměl svým anselmovsky hrubým hlasovým projevem příliš společného s tím, co legendy moshe pro mnohé znamenají. Já osobně jsem velmi spokojený s tím, jak se věci nakonec vyvinuly, protože nejen nová deska dopadla velmi dobře, ale z kapely čišela chuť po hraní a existenci i v průběhu jejich následných a častých koncertních šňůr po Evropě.

 

Úkol byl tedy jasný, dostat jméno kapely znovu mezi uznávané pojmy. ANTHRAX měli za sebou po veleúspěšných osmdesátých letech především mnoho propadů a komerčního plácání se na místě, a tak zoufale potřebovali vydat materiál, který by jejich počínání dodal smysl a řád, stejně jako by dokázal zachránit poslední zbytky důvěry od fanoušků, tehdy výrazně nalomené výše zmíněnou šachovou partií s případným zpěvákem. Osobně si myslím, že „Worship Music“ je parádní heavymetalovou nahrávkou, na které moderním a velmi pozitivně energickým způsobem ANTHRAX resuscitovali svůj styl z osmdesátých let. Učinili tak s naprostou lehkostí a čistou myslí, nezatíženou obavami z výsledku a jinými spekulacemi, neboť skladbám nechyběly nápady ani patřičný zápal. V současných zvukových podmínkách tak dokázali vystavět své staré éře nesmrtelné memento. Album bylo schopné se měřit s čímkoliv ze staré éry.


 

Navýšení melodických refrénů a vypjatých chorálů, příklon spíše k hutnějším riffům a sólům, a naopak ústup od hardcore splašeností, to byli ANTHRAX nové dekády. Své skladby prezentovali s o něco větší uspořádaností a heavymetalovou heroickostí, dobrá nálada ze skladeb totiž přímo sálala. Je nasnadě říci, že zhruba polovina novinky měla vyloženě hitový potenciál, takže ať už šlo o power vypalovačku „The Devil You Know“, singlovou hitůvku „Fight ´Em ´Til You Can´t“ nebo naprosto fantastickou stadiónovou jízdu „I´m Alive“, šlo o záležitosti schopné se měřit s tím nejlepším z bohaté truhlice jejich tvorby. Deska působí tak nějak sytěji a zpěvněji než mosherské riffo-dovádění z druhé poloviny osmdesátých let, které ANTHRAX onehdy proslavilo. Z tohoto důvodu tvrdím, že „Worship Music“ v sobě kloubí spíše prvky alba „Spreading The Disease“ (melodika) s „Persistence Of Time“ (hutnost, temnota, progres) a přidává do nich trochu toho novějšího, ukuchtěného po vzoru minulé řadovky „We´ve Come For You All“, tedy především více onoho dospěláckého „heavy“ přístupu a určitě také zjednodušení struktury skladeb. Nahrávka po krátkém a ponurém intru vrhne bez většího otálení pětici newyorských „kokříků“ do reje a to prostřednictvím nabušeného dynamitu „Earth On Hell“, aby pokračovala přes tři výše uvedené hity. Dalším vrcholem se stala epická „In The End“, která zde rozehrála komplexní heavymetalovou slavnost a šla naproti tvrzení, že současní ANTHRAX upřednostňují více než kdy dříve úlohu zpěváka na úkor zběsilých riffových manévrů, což potvrzovala i pozvolná skladba „Crawl“. Osobně si myslím, že Joey Belladonnovi nové polohy velmi sedly a kapela spolu s ním po letech konečně nalezla pevnou půdu pod nohama, z tohoto důvodu mu vyslovuji veliké uznání za to, jak se celého díla chopil. Album působilo tak, jakoby od doby co byl Belladonna od ANTHRAX kdysi vyhozen, neuběhlo těch strašlivých dvacet let, kdy se Scott Ian pořád o něco snažil, ale asi zřejmě pořádně nevěděl o co. Kapele sice nechyběla chuť zkoušet nové věci, ale jaksi zahodila své největší přednosti, typický zvuk, projev, humor a v některých případech („Stomp 442“) vlastně i nápady. „Worship Music“ je prostě nejtypičtějším albem ANTHRAX od časů „Persistence Of Time“, ať se všichni fanoušci Johna Bushe třeba poserou. Belladonna ve spojení s kytarovým zápřahem Scott Ian/ Rob Caggianno a rytmickou sekcí Frank Bello/ Charlie Benante prostě nemá konkurenci. Až nečekaně výtečná deska, jejíž hodnocení snižuje akorát skutečnost, že její druhá půle za tou první, naprosto neprůstřelnou, krapet zaostává. 


28.04.2015Diskuse (13)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Zetro
19.05.2015 11:19

Velmi dobre album ,trochu som sa bal ako s tym nalozi Joey po famoznom Johnovi ale je to dobre,aj ked po Bushovi sa mi vzdy zacnie 80%

 

Daveyy01.05.2015 20:27

Taky se do toho vložím :-)Worship music považuji bez přehánění za uplně nejlepší dílo od Anthrax. A to se mě nestává často aby novinka odbourala starší tvorbu takové legendy jakou Anthrax bezpochyby jsou. Bohužel devadesátá léta se kapela topila ve sračkách a Bush ji statut hvězdy neudržel! A Belladona zachránil Anthrax před zkázou! Paradoxně i oni jeho :-) No zkuste si poslechnout jeho solovky...Krásně jsi to Stray shrnul větou Stray "Nikdo z Big4 nenahrál v jednadvacátém století tak dobrou věc jako "Worship Music". Lépe bych to nenapsal!

 

Stray
01.05.2015 14:10

Nechme to být, asi se to z mé strany mělo řešit trochu jinak, ta má hláška ohledně "náročné zkoušky sebeovládání", to bylo zobrazení Miloše Zemana, ne nějakýho Ovčáčka, toho jsem tam zmínil spíš jako tzv. nástroj.

 

Subeer01.05.2015 05:08

Můj příspěvěk měl být především o tom, co pro mě znamená album "Stomp 442" a ANTHRAX jako kapela vůbec. To, že si do toho zamotal tvého kolegu Kropise, je čistě tvoje věc, ale opět jsem tu k tomu napsal svůj názor(když už si mám s někým třást pravicí). Pokud máš jíný, tak je to v pořádku. Jestli je nějaké pravidlo, že sem po X-měsících mám napsat v jíném duchu, tak opravdu nevím, kam jsem se to dostal. To, že můj připěvěk vyzněl kriticky, by tě jako člověka, který se snaží pracovat a komunikovat s lidmi zas tak rozhodit nemělo.Osobně nemám moc rád, když mi někdo, po vzoru Ovčáčka, až moc nutí tu svojí pravdu (v tomto případě o zbytečnosti "Stomp 442").Opět bych ti chtěl popřát hodně zdaru ve tvé zdejší práci a slibuji, že už tu nebudu rušit ty symetrické kruhy novinářské harmonie.

 

Stray
30.04.2015 14:36

Subeer: Vůbec mě nešlo o to, udělat ze sebe nějakýho odborníka na kapelu ANTHRAX a ani nezpochybňuji Tvoje zainteresování do jejich hudby z devadesátých let, nepsal jsem to kvůli Tvému názoru na tu hudbu, spíš jsem se zarazil nad tím, že po x měsících něco napíšeš a hned schytám kritiku. No a asi nejdůležitější věta, která vlastně vysvětluje, proč mi to tak nadzvedlo, je asi tahle poslední (je prostě dokonalá):-) -> v rámci náročného testu sebeovládání ponechám tvé sdělení "Kropis tu odvádí sakra dobrou práci" bez povšimnutí. A nemusím k tomu sdělení volat ani Ovčáčka!:-)))

 

Subeer30.04.2015 13:07

Nechápu, ten přívlastek nepřátelský přispěvěk. Jenom jsem tu napsal svůj názor, což už zase hodně dlouho neudělám. Já jsem nikdy něřekl, že Bush dělá ANTHRAX, jenom jsem napsal, že mi hodně pomohl k tomu, že jsem ANTHRAX pochopil jako celek. Nepovažuji se za nějakého extra fanouška téhle skupiny, i když nám většinu jejich desek a jedno tričko a pokud pro tebe nejsem ten pravý ryzí fanda, na sračky a s holou hrudí v Plzni na výčepu, tak mi to vůbec nevadí. S Kropišem si rád ruku podám, dle mě tu odvádí velmi dobrou práci, což je vidět i na ohlasech čtenářů. "Greater Of Two Evils" si klidně poslechni, rozhodně by to nemělo snížit tvůj status odborníka na tuhle skupinu.

 

Stray
30.04.2015 12:43

Subeer: Kdyby jsi mne častoval čtenářským příspěvkem časteji, asi by mne tento vzkaz nepřipadal zas až tak nepřátelský, ale jelikož je to Tvůj první příspěvek do diskusí zhruba za dva roky a je kritický, staví jej to do úplně jiné pozice a beru jej osobně. Co k tomu můžu říct? Nejvýstižnější bude asi hláška, VY BY JSTE SI S KROPISEM MOHLI PODAT RUCE a nebude to kvůli tomu, že vám přijdou ANTHRAX OK hlavně v sestavě s Bushem, protože Bushe uznáváte, což z vás samozřejmě nedělá fanoušky ANTHRAX, protože Bush to je to nejmenší, co dělá ANTHRAX, tím čím jsou, že jo? Bude to kvůli něčemu jinému a snad vás napadne díky čemu, Kropisovi už jsem to řekl, ...a ví o svých mezích a kvalitativně pisatelských schopnostech. PS: Album "Greater Of Two Evils" jsem ještě ani jednou neslyšel, neměl jsem potřebu, ty skladby znám v originále, proč poslouchat revival?

 

Subeer30.04.2015 09:23

Mě tady už ani nepřekvapuje, ta děsná zarputilost šéfredaktorova omílat to, jak moc je “Stomp 422” slabé album (nyní dokonce už bez nápadů). Co vlastně tu vlastně chceme? Viz. jinde (pozn. Stray: Od kdy jsou kytarová sóla zárukou děsné zábavy a bavení? Kriste, boha jeho.). “Stomp 422” určitě není v diskografii klasický ANTHRAX, ale je to rozhodně album s největším tahem na branku a s kvanty výborných hudebních nápadů. Tahle deska mě vlastně donutila začít brát tuto kapelu vážně, nicméně do té doby by mě nenapadlo napsat (a tvrdit), že je nějaká deska od ANTHRAX bez nápadů, prostě mi jenom nesedly, a to většinou kvůli kníkajícímu pudlíkovi Belladonovi. Na tom, že jsem se prokousal do tvorby před Bushem, má zásluhu zase jenom Bush, protože starší tvorbu rozzářil na desce “The Greater Of Two Evils”, kde s jeho projevem ta muzika vyloženě rozkvetla, a tak jsem jí začal album po albu prokousávat a přicházet na chuť. Belladona, dle mě, podává nejlepší výkon právě na “Worship Music”, které však bylo napsáno pro úplně jinak stavěného zpěváka, ale výsledek je opravdu výborný (Joey má můj respekt), přestože se dá říct, že je tohle album psané ve stylu chytré horákyně. p.s. něco mi napovídá, že vycházející album ARMORED SAINT, překoná veškerá Big4 alba jednadvacátého století. Ano vychází po pěti letech po předchozí desce, takže by to nemuselo být špatné, viz. poučka Co více čekat od letité kapely, která vydává nová alba jednou za dekádu?

 

Demonick30.04.2015 00:21

ANTHRAX - we´ve come for you all, Slayer - God hates us all, Christ Illusion, Megadeth - The System Has Failed, Endgame. K Worship Music - plusy: vyborny spev, zvuk, niektoré skladby, mínusy: je to take "hevíkovaté", mnoho skladieb v strednom tempe čo ma ku koncu nudí, niektoré skladby. I tak velmi dobrý album a skvelé spracovanie digipack verzie! 7,5/10

 

Stray
28.04.2015 21:40

Nikdo z Big4 nenahrál v jednadvacátém století tak dobrou věc jako "Worship Music".