Události z loňského roku odehrávající se v pařížském klubu Bataclan jsou každému známější než celá tahle kapela. Řekněme si to na rovinu. S nadsázkou pojmenovaní EAGLES OF DEATH METAL jsou především pořádný underground pro pár vyvolených, kteří mají rádi hodně odlehčený rock and roll. Samozřejmě nechci a ani nemám v úmyslu zlehčovat tuto tragickou událost, naopak je třeba smeknout před kapelou, jak se k celé situaci postavila a necelý půl rok vystoupila na stejném místě. Nikdo ale nemůže popírat, že nově nabytá popularita není až tak založena na hudbě, ktero Více

Když při tvůrčí práci spojí svoje síly Iggy Pop a Josh Homme, rozhodně je v rockové branži zaděláno na událost. Ve svém pouštním teritoriu v oblasti Joshua Tree a kalifornského Burbanku se právě Homme snažil vrátit neposedného praotce punku do dění. Prostřednictvím tvorby s Iggym se sám Josh Homme zbavoval nepříjemných myšlenek na trauma, které potkalo jeho spoluhráče z EAGLES OF DEATH METAL v listopadu v pařížském klubu Bataclan. Deska nazvaná „Post Pop Depression“ není žádnou divočinou ani komorní nudou, ale citlivě poskládanou sbírkou, jenž má potenciál Více

Po dobře známém rozkolu uvnitř švédských ENTOMBED, ke kterému došlo tři roky zpátky mezi posledními dvěma původními členy, jmenovitě mezi kytaristou Alexem Hellidem a křiklounem Larsem Göranem Petrovem, se už nějakou dobu pokračuje (tedy pouze v případě druhého jmenovaného) pod poupraveným názvem ENTOMBED A.D. a zatímco první album pod novou značkou („Back To The Front“) dopadlo vcelku obstojně, druhá deska vlastně laťku nijak zvlášť neposouvá, o to více kapela působí jako záruka spolehlivosti vůdči dlouholetým obdivovatelům severského death´n´rollu. Doba, Více

V pořadí desátý studiový zářez amerických PRONG přišel hezky v tichosti, rok po povedené sbírce coverů. Tommy Victor má již několik let stabilní sestavu a přichází s dalším syrovým albem, které platí za sázku na jistotu, ale přesto je také plné překvapení. Smluvně poslední deska u německého labelu SPV/Steamhammer může být v jistém smyslu považována za odvážný pokus, jak oslovit i nové posluchače. Comeback PRONG oceňuji již dlouho, vlastně hned od vydání „Carved Into Stone“ a to jako jeden z nejsmysluplnějších skutků v metalové branži. Řekl bych, Více

Newyorčané platí za jednu z hodně mála kapel, jejichž tvorba mne prakticky provází celý hudebně posluchačský život. V posledních pěti letech se zdá, že se parta okolo kytarového plešouna Scotta Iana definitivně dostala z nejhoršího, z té obří a takřka nekonečné krize, do které spadla zhruba v polovině devadesátých let, po svých nepřetržitých úspěších z předchozí desetiletky. Dnešní sestava ANTHRAX už pět let aktivně koncertuje a celkově působí velmi vitálním dojmem, byť je pravdou, že zdravotní komplikace bubeníka Charlie Benanteho jej několi Více

U kanadských vizionářů se momentální forma pohybuje někde mezi velmi dobrou a doslova životní, zdá se, že se jim od nástupu Daniela Mongraina na uvolněný post kytaristy všechno daří. Zacelit jím místo, zvlášť po tak osobitém muzikantovi jakým byl vždy Piggy (Denis D´Amour), bylo zpočátku velmi riskantní. Vždyť kdo by čekal, že si s nelehkým úkolem vyrovnat se jednomu z nejosobitějších strunotepců metalové scény poradí prakticky úplně neznámý hudebník? Jenže všechno si sedlo doslova na výbornou a Chewy (přízvisko jaké Daniel po svém nástupu do VOIVOD Více

Kanadští ANVIL patří bezesporu mezi průkopníky heavymetalové hudby na Severoamerickém kontinentě. Na počátku osmdesátých platili za jednotku, jež se snažila navázat na dění NWOBHM na Britských ostrovech a jejich druhé album „Metal On Metal“ z roku 1982 zaznamenalo v žánrových kruzích vcelku nezanedbatelný ohlas, nicméně v průběhu osmdesátých let, když se začala metalová hudba stávat rozvětvenějším teritoriem, tak nějak zapadli a vítr z plachet jim zkrátka vyfoukli ambicióznější, dravější, v mnohých případech i lepší a talentovanější formace. Zajímavostí zůstává, Více

Jako hudební příznivec, který se dosud tvorbou holandských TEXTURES nezabýval, můžu bez problému říct, že je velmi občasný poslech jejich metalové moderny občerstvující. Na druhou stranu budu chápat, že jedinec do jejich produkce více zasvěcený, mne může okamžitě umlátit argumenty zmlsance plného rozhledu, tedy jak je jejich novinka rutinní, nepřekvapivá a že prakticky mnohé neřeší. Vlastně je mi to úplně jedno, protože TEXTURES si budou nadále žít svůj život, ať už je někdo bude chválit nebo zatracovat, i já vím, že pro mne nikdy nebudou v centru zájmu. Jen mě Více

Už když jsem vstupoval do nově zrekonstruovaného klubu, ve kterém jsem byl poprvé v životě, jsem se sám sebe ptal, proč do takové studentské špeluňky někdo zve kapelu světového formátu? THE WINERY DOGS zcela jistě nejsou takovými taháky, jako když se po letech vrací AC/DC, ale určitě by si bez jakýchkoliv obav zasloužili prostor o kapacitě tisíce a ne pouze několika stovek lidí. Holt i takové nástrahy skýtá navštěvování českých koncertů a upřímně bych nechtěl být v kůži těch lidí, kteří museli zůstat ve vedlejší místnosti a celý koncert mít zprostředkova Více

Holky z GIRLSCHOOL patřily na počátku osmdesátých let k základním formacím, tvořícím tou dobou na Ostrovech hnutí NWOBHM a jejich první dvě alba „Demolition“ (1980) a „Hit And Run“ (1981) mají stále v souvislosti s tímto děním kultovní status, o čemž svědčí i fakt, že třicetileté výročí vydání druhého jmenovaného alba v roce 2011 oslavily sbírkou přepracovaných verzí starých klasik s nutným dovětkem „Revisited“. Kapelu GIRLSCHOOL už od těch dávných dob pojily velmi přátelské vztahy s kámoši z MOTÖRHEAD a nejednou se tehdy stalo, že jejich hudební aktiv Více