Last Hardrock Outsider

INSANIA - Kult Hyeny

„Naše plavba začíná v Přístavišti. Domorodé obyvatelstvo usídlené v okolí je převážně přátelské. Živí se rybolovem a prodejem rozličných cetek turistům. Před vyplutím přináší Poly kapitánovo sdělení, že elektrická soustava lodě patrně nezvládne provoz více než jednoho kytarového aparátu. Obavy však byly záhy rozptýleny praktickou zkouškou. Je dokončena nakládka zásob pitné vody a rumu. A zatímco topiči v podpalubí hází do kotle plné lopaty tužkových baterií (naše plavidlo je poháněno asynchronním elektromotorem o výkonu 45 kW), vyplouváme!“ (z lodního deníku plavby po Bystrckém trojúhelníku, anonymní dopisovatel Cultu Insania 2013)


Být v nultých a raných desátých letech fanouškem INSANIE, to znamenalo být permanentně jako na houpačce. Kapela si sice kontinuálně udržovala svůj typický rukopis, rozpoznatelný na první takt, ale každá deska byla úplně jiná. Hlavně konzervativnější fanoušci tehdy dostávali jednu pecku za druhou – sotva se vzpamatovali z drsného „OUT“ a oddychli si u přece jenom trochu tradičnějšího „Rock´n´Freuda“, přišla další dělovka a tentokrát ještě razantnější – „Kult hyeny“.


Sídlištní hajzlíci


V době, kdy se dávaly dohromady nové skladby, musela kapela snídat pěkně vzteklou kaši. Hudba i texty sakra přitvrdily a víc než nadsázka jsou to pořádné jedovaté plivance, co při dotyku pálí a kreslí puchýře na kůži všeho toho, co má INSANIA „tak ráda“. Vzala to ještě více od podlahy než před pár lety na „OUT“ a tentokrát to schytala hlavně naprogramovaná zábava, bezduchost rádií a časopisů nebo všudypřítomná komerce. A aby bylo všechno naprosto jasné, i svůj vizuál kapela vyladila do ortodoxního módu – na „Kultu hyeny“ není prokletým básníkem nebo vesmírným introvertem; tentokrát vztekle běhá po ulicích, rozhazuje letáky a přes šablonu sprejuje svá poselství, která míří přímo na střed.


I takhle rozdivočelá ale INSANIA působí kultivovaným dojmem – ne jako banda primitivů, co převracejí popelnice, nýbrž spíš jako partička intelektuálů, kteří se chtějí jednou pořádně uvolnit, zahodit korektnost a nechat ze sebe volně plynout všechny přetlaky co se v nich nastřádaly. A protože se jedná o inteligentní bytosti, místo nějaké bezduché fackovačky se všechno jeví spíš jako taková poťouchlá hra na „zlý frajery ze sídliště“ nebo temné postavičky z klukovských románů (vždyť to koneckonců kapela na sebe v jednom textu práskla). Mám zkrátka pocit, že se INSANIA u téhle „hry na gaunery“ náramně bavila.



Kult hyeny


Před natáčením dala kapela dohromady názvy, které by připadaly v úvahu jako titul desky a předhodila je svým příznivcům, aby se vyjádřili, co by se jim líbilo nejvíc. Z variant „1. liga zla“, „Charisma krysy“ a „Kult hyeny“ fanoušci i sama kapela nakonec vybrali tu poslední a i pro sedmou studiovou desku INSANIE tak platí, že album se jmenuje jinak než jakákoli skladba na něm (no dobře, u „OUT“ je to tak napůl). Naopak velká změna nastala v nahrávání – nenatáčelo se v Haciendě, nýbrž v lednu 2010 ve studiu Šopa pod produkčním velením Toma Šlápoty. Realizaci předcházela důkladná předprodukce, aby pak ve studiu už všechno jelo jako na drátkách. Výsledkem všech těchhle kejklů je naprosto průrazný, masivní zvuk, motivy oholené na dřeň, místo kudrlinek jeden riff za druhým a jedovatá sdělení házená všemi směry. Variabilitu písničkám dodávají Tudyho klávesy, které jsou desku od desky zajímavější a v rámci celé kapely i důležitější – chvíli určují celou skladbu, chvíli jen tak podkreslují, že je člověk zachytí až na desátý poslech, jindy prskají jako cákance v rozpáleném oleji. Ani si už nedovedu představit, že by je INSANIA neměla.


„Kult hyeny“ vlastně předznamenala skladba, kterou INSANIA nabídla jako ochutnávku už dlouho před natáčením desky. Jde o vlezlou melodií naládovaný „Volný radikál“, ke kterému kapela a nám už známý Mitchi vytvořili další videoklip. V záběrech se v odkazu na název skladby míhají různé revolučně-odbojné postavičky, mezi nimiž najdeme i herce Cyrila Drozdu, kterého stoprocentně znáte jako kultovního pana vrchního z ještě kultovnějšího „Dědictví“. A ještě dříve, v roce 2008, INSANIA zpracovala cover britské Chumbawamby „T1ME 30M3“. Obě písničky se objevily i na albu, i když druhá zmiňovaná jenom na vinylové verzi.


Stejně jako „Volný radikál“, i další skladby na „Kultu hyeny“ jsou podobně rezistentní a rebelské – ať je to úvodní nadupaná „Peklo jsou ti druzí“, moje oblíbená „Estetika bizarnosti“, na kýčovité „hodnoty“ plivající „Čas nízkých pudů“ nebo třeba hitovka „Je to zlý“, kterou si vypůjčilo i pár spolků jako podkres pro různé protestní akce. Skoro celou dobu se jede ve středním nebo v lehce zrychleném tempu, kdy nejlíp vyzní hutný natlakovaný sound, podobně dobře ale dopadla i rychlovka „Potkan v hlavě“, kterou otextoval Samir Hauser z kultovní VANESSY. Dvakrát se na albu objevuje darebák Joe („Charisma krysy“ a „Joe se rozhod poslat bombu“) a třikrát INSANIA podráždila různé dějepravce a knihomoly („Syčáci z foglarovek“, „Lajka se vrátila“, „Písnička psaná na oprátce“). No prostě pelmel jako vždycky!


Na konec jsme si ještě nechali památnou skladbičku „Pověsíme celebrity“, ke které vzniklo další, tentokrát animované video. V tom si kapela a zvlášť autor klipu Světlonoš dělají tak nehoráznou srandu z různých televizních hvězdiček a celebrit, že se ze skladby stala vlastně až kultovní záležitost. A možná vrchol celé desky!


Šílenství se šíří dál


„Kult hyeny“ se zřejmě pořádně trefil lidem do vkusu, protože s ním INSANIA zažívá velký úspěch a stejně jako u „Freuda“ se ke kapele přidává spousta nových lidí, zejména mladších ročníků. Chodí i víc lidí na koncerty, a ač se to prý naplno projevilo až po dalším albu „Zapal dům poraž strom...“, INSANIA je na konci desetiletí jednou z nejoblíbenějších domácích undergroundových kapel. Dokonce byla v rámci ankety Břitva spolu s PRAŽSKÝM VÝBĚREM a MASTER´S HAMMER zařazena do „Galerie legend“, což ovšem kapele samé přišlo dost absurdní.


Aby hladina bláznivin neklesala, zúčastnila se INSANIA šíleného projektu časopisu TAMTO, jehož smyslem bylo vytvoření „coververzí“ neméně šílené „skladby“ Johna Cage „4:33“. Jde vlastně o několik minut ticha, v tomto případě „Pí remix“ (tedy 3 minuty 14 sekund), kdy měl každý zúčastněný tuto dobu nějak pojmout. INSANIA ve svém čase na jakousi garáž přes šablony sprejuje motivy z „Kultu hyeny“ a tváří se u toho strašně důležitě a rebelsky. Dalším prapodivným / zajímavým / neuchopitelným projektem, kterého se INSANIA zúčastnila, bylo vytvoření jednoho z 25 remixů k albu „Songs About Love And Machines“ od elektronických DIE ALTEN MASCHINEN.



Mrtvoly vylézají z hrobů


Každá dobrá sága, romance a telenovela musí mít nějaký dramatický návrat ze záhrobí. Proto se INSANIA v roce 2012 při příležitosti čtvrtstoletí existence rozhodla oživit staré časy a na pódium pozvat dávno ztracené figury. Stalo se 6. října toho roku ve Flédě a z hrobů skutečně vylezli kostlivci, kteří se v INSANII postupně objevovali, včetně Vrby a Malceva, kteří s Polym na původní nástroje zahráli několik kanálních songů z dema „Possessed by Insania“. Záznam z téhle seance najdete na Youtube a zjeví se vám opravdu všechny zombie, Maria Rosse dokonce s tahací harmonikou. Jen Bobby z Dallasu nedorazil...


Archeologickým koncertem ale zajímavosti kolem INSANIE nekončí. Naopak – 21. června 2013 byla kapela jedním z účastníků dobrodružné výpravy parníkem do oblasti tzv. Bystrckého trojúhelníku. Koncert na lodi skončil šťastně, aby ne, když kromě INSANIE výpravu jistili punkoví ZEMĚŽLUČ a odborníci pro případ ztroskotání IDIOT CRUSOE. Záznam z lodního deníku, který sepsal nejmenovaný dopisovatel Cultu Insania, najdete u kapely na webu.


A potom bylo TEĎ...


Zeměkrychle se převrací dál. V roce 2013 INSANIA znovu nakráčela do studia Šopa, aby vyvrhla osmou studiovku „Zapal dům poraž strom...“. O ní vám v recenzi tady na webu víc vypráví kolega Subeer, takž shrňme jen, že je zase jiná, míň zuřivá, víc aranžovaná a barevná. Crazy Diamond samozřejmě nezapomíná ani na aktuálku „Na počátku byl spam“, kterou před pár týdny do nitě rozebral Stray. Pro nás kronikáře je ale podobný materiál kujný až po pořádném odležení, takže vás zvu na další retrospektivu za takových dvacet-třicet let. Jestli si v té době ještě budeme pamatovat, že jsme nějakou takovou kapelu poslouchali a co to vlastně byl ten metal a hard core, můžeme si zavzpomínat třeba na desátou až šestnáctou desku INSANIE. No a jestli si z toho už nebudeme pamatovat nic? Pak to bude všechno jedno, jen syčák Joe se bezpochyby jízlivě zachechtá. Tak uvidíme...



22.07.2017Diskuse (3)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Subeer23.07.2017 08:05

Čau Stray...no jasně.... použijte tu mojí recenzi, jak bude potřeba....nápad je to určitě zajímavý...tak to remixněte..domixněte...upravte k místím potřebám a nápádům..už se těším...

 

Stray
23.07.2017 06:40

Subeer: Využiji tvojí přítomnosti a nastíním ti co mám na srdci. Od samotné kapely je zájem, aby DarthArt napsal ještě díl ohledně desky "Zapal dům, poraž strom...", aby byl jeho formou dopsán příběh celý, oba víme, že tady existuje na desku už Tvá původní recenze z roku 2013. jak by ses stavil k tomu, kdybych Tvůj článek pouze opatřil dovětkem "(1.verze)"? Původně jsem totiž nepočítal s podobně monstrózními profily a od Crossfade to celé řadím do recenzí, přehazovat to zpětně do profilů by byl zbytečnej záhul a hlavně by se tím zásahem - vyrušit články někde, nahodit je jinde - vynulovaly diskuse, takže pokud DarthArt bude psát následnou desku samotné kapele, říkám si, že by bylo škoda jeho článek tady odmítnout, otázka tedy zní, tak abychom předešli dvěma recenzím se stejným názvem kapely i alba, nevadila by ti Tvá stará recenze s oním dovětkem (1.verze)?

 

Subeer23.07.2017 04:14

DarthArt: Opravu díky za všechny hloubkové sondy k nezbednému jádru těchto děcek z pod Špilberka... pokaždé, když jsem nedělní články poezie četl, tak jsem si řekl, že ke každému musím napsat nějaký komentář.. to abych pochválil mravenčí práci a abych měl viditelný záznam, že jsem UŽ četl (nejsem z nejmladších). Nakonec to dopadlo tak, že jsem si celý tvůj seriál přečetl dneska znova, s pocitem, že není potřeba se ke všemu hned vyjadřovat (Tweetovat pyčo). Na poslech celé diskografie INSANIE se letos opět chystám, vždy to tak dělám když vyjdou novinky mých oblíbenců....takový můj Perso-Ritual. Takže díky moc za hodně zajímavých informací zpracovaných s fanouškovským zápalem a hodně zdaru do dalších CD-misí.