Rozřízneme, nejlépe ostrým pazourkem, hrudní koš a naplníme ho lidským mozečkem, přidáme čerstvě vyříznutá lidská jatýrka, okořeníme to na jemno nakrájeným penisem, obložíme věncem z lidských střev, ať to má buket, pro ozdobu navrch položíme vyříznuté srdce a s pýchou šéfkuchaře servírujeme….. Ne, přátelé, toto není úryvek z nejnovější knihy receptů právě se zcvoknuvšího Zdeňka Pohlreicha, ani moje dnešní ranní snídaňové menu, ale pocity, které se vám možná honí hlavou, když sledujete filmy jednoho z nejostřejších okrajových fil Více

"Pane doktore, asi takhle - viděl jsem prapodivnýho týpka v kožichu, jak nukleárním útokem zlikvidoval veškeré lidstvo na Zemi. Přežilo šest lidí - děda, babka, klučík, holčina, nějaká kost a libovej seladon. A voni byli poslední hrozbou pro jiný týpky v kožichu někde na ňáký jiný planetě. A tak ten v tom kožichu (ne, nebyl to Leoš Mareš) chodil furt ňákou pustou krajinou, aby je dostal. A řeknu vám, bylo mi ho dost líto. Furt chodit pěšky v tom kožichu. Proč se třeba nesvezl? Má atomovky, má vesmírnej koráb a přitom musí supět po kopcích? Více

Austrálie. Země klokanů, medvídků koala, pštrosů Emu, sáhodlouhých vyprahlých plání a pouští. Země korunních kolonií, pohanských aboridžinců a také zajímavých filmů. Přiznejme si hned na začátku – do první poloviny 70.let australská kinematografie neznamenala ze světového hlediska nic. Jediný významnější zářez, který si mohla připsat na účet, bylo pouze obsazení rodáka George Lazenbyho do jedné z bondovek. A to, jak uznáte, není žádný monument, na kterém by australský film mohl stavět. Ale mělo být jenom lépe.Kapitola 1 – Z prachu povstaneš, aust Více

Kapitola 1 – Tam za velikou loužíZa mlhou hustou tak, že by se dala krájet, za širokým mořem, je ostrov Nový Zéland a na něm žije jeden slavný filmař. Je to skřítek neposeda, zvědavý jako opička ….. eeee, tak dobře, upustím od tohoto parafrázování Rákosníčka, nicméně je fakt, že Peter Jackson, tvůrce všemi milované, sedmnácti-oscarové trilogie Pán prstenů, mi vždycky připadal jako takový usměvavý skřítek. Nebo ještě lépe –jako novozélandský hobit, s velkým smyslem pro humor a nadsázku.Ještě před tím, než si přiblížíme Více

Kapitola první – Génius a jeho stopy v české kotlině80.léta 20. století, čtyřicátníci a starší, vzpomínáte? Tuzexy, céčka, mrkváče, ženské barevné trvalé, Janeček, Vágner a Hannig se přetahují, kdo ze své slizké popové stáje nasadí do éteru většího zpívajícího šaška, stádo s mávátky na Strahově a nad tím vším se klene skřehotání muzikanta s vizáží čínského mandarína, Michala Davida. A kina? Pravidelné FFP – Filmové festivaly pracujících, s neomylnou frekvencí střídající se sovětské, bulharské a rumunské filmy, české hitovky o životních strast Více

Díl první – Nicolas Cage   Víte, přiznám se vám, že ještě tak dva týdny dozadu by mě nikdy nenapadlo, že dám filmu, natočeném za posledních cca deset let v hlavní roli s hercem Nicolasem Cagem, hodnocení větší než 2 hvězdičky (na pětihvězdičkové škále databáze csfd.cz). Nicolas Cage – všichni ho známe. Bývalá velká hvězda filmů devadesátých let, kdy šel od jednoho vysokorozpočtového áčkového filmu do druhého, kdy s ním chtěli točit režisérské hvězdy své doby, Davidem Lynchem počínaje, přes apoštoly akčního ž Více

Končící první polovina osmdesátých let byla zřejmě pro ELOY dobou neradostnou. Realizace a vydání jejich zatím nejrozsáhlejšího díla – alegorického scifi příběhu rozděleného do dvou v rychlém sledu vydaných alb Planets a Time to Turn se časově shodovalo s nárůstem mediální obliby punku a tzv. Neue Deutsche Welle. Ne každý z pětice hudebníků byl imunní vůči mediální smršti propagující nové trendy a tváře hudebního vesmíru, takže se postupně ztrácela jednotná představa o budoucnosti a směřování kapely. „Někteří ve skupině znejistěli, a tak pršely návrh Více

Když se mi v době, kdy ještě nebylo obvyklé dělit hudbu na psychedelii a progresivní rock, dostalo do rukou album Ocean hannoverské skupiny ELOY, ani jsem netušil, že je to „quasi zkouška, kolik se najde kupců, kteří jsou ochotni vydat 10 poctivých německých marek za tento odpad“ a že tento „zvláštní druh zvukové kaše, doplněný anglickými bláboly, má odpornou chuť.“ Moje neznalost zčásti zaviněná životem ve světě rozděleném Železnou oponou mi tak provedla docela užitečný kousek, neboť kdybych znal tato recenzní hodnocení alba a potažmo celé skupiny, asi Více

Je vlastně filozofickou otázkou, zda v situaci, kdy se vám vše sype pod rukama, je lepší věnovat se tomu chaosu nebo udělat rázný obrat, zapomenout na minulost a vydat se novým směrem i za cenu ztrát generovaných tím, že odcházíte od lidí, se kterými jste značnou část své minulosti sdíleli. Zanecháváte-li však za sebou rozvod, spory o prachy, hádky, rvačku na koncertním pódiu, vševědoucího a všeznajícího člověka, který se (byť původně kolega) pasoval na šéfa…, je pravděpodobné, že vám rozchod s minulostí bude připadat jako úleva. Někdy se prostě stane, že ať Více

Album Operation: Mindcrime vyšlo roku 1988. Celý hudební svět tehdy užasl a téměř oněměl údivem. Snad všichni recenzenti chválili tak, jak se to od 30. listopadu 1979 ještě nestalo. Zřejmě poprvé v životě jsem tenkrát viděl v časopisech recenze napsané systémem track by track. A opodstatněné pochvalné novinářské unisono neumlkalo, naopak zesilovalo. Prodejní čísla utěšeně rostla, fanoušků přibývalo a album se stalo legendou, jedním z nejdůležitějších alb rockové historie.Když jsem si nesl Operation: Mindcrime domů já, už jsem věděl, že je to monotematické albu Více