Švédská KATATONIA se pozvolna nadechuje k nové etapě vlastní existence, ačkoliv by se mnohým mohlo zdát, že svůj styl již dávno dotáhla někam, kde už jí příliš novot nenapadne a bude svou tvorbu stavět na osvědčených ponurých náladách a vše v klidu udržovat v mantinelech svého léty vypilovaného stylu. Na jednu stranu musím potvrdit, že tomu tak opravdu je, vždyť kdo by po více než dvaceti letech od nich čekal nějaké šílené stylové kotrmelce? Poznáte je zkrátka znovu od prvních tónů a to v jejich sestavě z dlouhodobých členů zůstala už jen dvojice Jonas Renks Více

Všestranný umělec, význačná postavička americké metalové scény devadesátých let, ale i schopný hudební performer, obdivovatel komiksů a v neposlední řadě i režisér hororových filmů, to je Rob Zombie. Poté co temný Newyorčan s vizáží bezdomovce v roce 1996 rozpustil své opečovávané dítko, industriální boogie vyznávající spolek WHITE ZOMBIE, působí nyní přesně již dvacet let na úspěšné sólové dráze. A byť žádná z jeho nahrávek vydaných v 21.století již nezopakovala úspěch a kvalitu jeho sólového debutu „Hellbilly Deluxe“ (1998), ale ani nejle Více

Akcí, jako byla tato, se v naší zemi koná naprosté minimum. Už jsem si tak nějak zvykl, že pokud se v Německu konají zajímavé koncerty a že jich bývá hned několik desítek ročně, u nás člověk musí doufat, že na sebe někdo vezme ten risk a uspořádá alespoň jeden odvážný skutek za rok a dotáhne i kapely, které prostě nejsou jasné výdělečné tutovky. THE DEAD DAISIES se již pomalu profilují jako fajnšmekři klasického a poctivého hard rocku obohaceného o poctu legendárním kapelám ze sedmdesátých let a řekl bych, že komunita posluchačů, která se sdružuje na těc Více

Předně je třeba říct, že Blackieho sólová prvotina (opatřená v názvu parafrází na známé heslo - sex, drogy a rock´n´roll), vydaná pod německou značkou Iron Bonehead jako BLACKOSH, se povedla a najde zjevně uplatnění hned v několika oblastech společenského spektra fans, u metalových násosků, vtipálků a dost pravděpodobně i u mouřenínů. Na začátku si neodpustím úvahu. Mám pocit, že všichni ti, kteří zazlívají navrátivším MASTER´S HAMMER jisté odklonění (pouze v instrumentální rovině) od původní blackmetalové linie a nemají buňky na to se d Více

V posledních letech si norští neurvalci z KVELERTAK, prostřednictvím četných koncertních aktivit a rovněž prostřednictvím svých prvních dvou úspěšných alb „Kvelertak“ a „Meir“, zadělali na nemalou fanouškovskou základnu a navíc sklidili pouze kladnou odezvu u kritiky. Je fakt, že jejich směs garážového punk´n´rollu s uřvaným metalem (řekněme tedy s přivřenýma očima black metalem) na mnohé zabrala. I když se nikdy nedalo říct, že by jejich neotesaný styl vládnul jinými zbraněmi než spontánností a přirozenou divokostí. U KVELERTAK šlo vždy o příval energie a až pak Více

Řečtí thrasheři SUICIDAL ANGELS pošesté a stále stejně. Jejich novinku „Division Of Blood“ lze vnímat jako typickou sadu, prostřednictvím které se hudebníci ze současné generace třicátníků snaží vyznat ze svého obdivu k hnutí, jenž slavilo největší boom v druhé polovině osmdesátých let. Ovšem právě této kapele se daří získávat na svou stranu i celou řadu posluchačů ze starší generace a rovněž, díky dobré smlouvě se schopným vydavatelem, být tak trochu více v kursu. Jejich bezproblémový, na nekonečných riffech postavený thrash určitě všem headbangers nezkazí ná Více

Právě v souvislosti s hudbou Američanů FATES WARNING, kteří už třicet let patří ke špičce ve svém stylovém ranku a jsou po právu považováni za jedny z trvanlivých legend a členy nejstarší generace progresivního metalu, si lze v prvé řadě připomenout, jak málo v oné vytoužené hudební vynalézavosti znamená nějaké bezmyšlenkovité a složité instrumentální rejdění a to na rozdíl od umění, které je spjaté s navozením originální nálady skladeb a schopnosti poskládat z celé řady dobrým nápadů ucelený a příjemně poslouchatelný písňový proud, který nejenže bud Více

Pro příznivce hardrockové klasiky by dnes mohli být kalifornští RIVAL SONS jednou z úplně nejžhavějších formací. Letos v létě (dekádu od svého založení) jim totiž vyšla již pátá řadovka, která vznikala za asistence Davea Cobba v průběhu zimních měsíců v Nashvillu a nakonec dostala název „Hollow Bones“. Skutečnost, že o kapele mluvím jako o jedné ze stěžejních novodobých záležitostí, které se daří přenést retro zvuk velikánů rockové minulosti jako LED ZEPPELIN a FREE do dnešní doby, zdůvodňuji hlavně tím, že RIVAL SONS na rozdíl od jiných sklízejí i komerční úspě Více

Je sice pravda, že dlouho očekávané album „The Getaway“ zůstává pro mnohé za očekáváním a sice v tom, že RED HOT CHILI PEPPERS prostřednictvím něho znovu nenabízí materiál, kterým by konečně po letech odkryli nějaké nově nabyté muzikantské vize a obzory. K navnadění fajnšmekrů zkrátka nedošlo a kapela se drží svého léty vypiplaného, přívětivě slunečného stylu. Kladem zůstává, že jejich jemný kytarový popík má stále schopnost rozjasňovat mysl a je zhotoven ve špičkových podmínkách, navíc jeho uvolněnost odhaluje výborné muzikantské řemeslo Více

Je dobré vědět, že František Štorm v posledních letech cítí opětovně skladatelský přetlak a je ochoten se ve svém koníčku bohatě realizovat a dotovat jej, protože tu od něho máme, k radosti mnohých, další porci mokvajících mini-příběhů a zaklínadel. Musím se přiznat, že jsem se do alba dostával o trochu pomaleji, než tomu bylo v případě „Vagus Vetus“, což je na jednu stranu podivné, protože „Formulae“ svou čitelnou formou na předchozí počin navazuje a vlastní mnoho společných rysů, takže to celé p Více