Středeční koncert DARK TRANQUILLITY a několika jejich exotických předskokanů jsem si prostě nesměl nechat ujít, hlavně z toho důvodu, že jsem si nedávno zkompletoval diskografii hlavních švédských hvězd a navíc jsem tyto průkopníky melodického death metalu naživo nikdy neviděl. V Šeříkovce se ten večer příliš lidí nesešlo, odhadem tedy nějaké zhruba dvě stovky věrných a zasvěcených, takže bylo mnoho prostoru najít si v sále ideální místo k sledování koncertu a ještě se v něm volně pohybovat. Celý koncert pro mne nakonec chara Více

V nově zrenovovaném pražském klubu Roxy jsou letošní výborně ozvučené a naprosto zaplněné metalové koncerty zahraničních legend osmdesátých a devadesátých let pro mne vlastně tím úplně nejpříjemnějším hudebním překvapením. Tento klub se pomalu ale jistě stává místem, kam je radost na podobné akce zajít, byť to ještě před lety bylo zcela jinak. Stejně jako tomu bylo v září u deathmetalových BOLT THROWER a o měsíc později v případě OPETH, stalo se vystoupení britských heavymetalových stálic SAXON přehlídkou dokonalé prác Více

Už před dvěma týdny se uskutečnil v prostorách Paláce Akropolis křest nového alba „Kusy“ od pražské alternativní kapely ZUBY NEHTY. Tuhle ženskou formaci, jejíž kořeny v tuzemském undergroundu sahají až na začátek osmdesátých let (nejdříve PLYN, posléze DYBBUK), mám vlastně mnoho let velmi v oblibě. Jejich písničky mají v sobě totiž velkou schopnost obrazotvornosti, navzdory faktu, že se zabývají výhradně obyčejnými věcmi nebo vcelku banálními situacemi. Jejich tvorbě nechybí vtip ani schopnost vcítění se do postav, o kte Více

Jak tedy začít? Vlastně šlo v mém případě spíše o návštěvu ze zvědavosti než cokoliv jiného, protože i když se mi hudba OPETH v podstatě líbí a mám radost z jejich vývoje především na poslední řadovce „Pale Communion“, nepovažuji tuhle kapelu za něco, co bych nějak extrémně toužil na živo sledovat a opájet se tím. Přesněji řečeno, jejich hudební styl není úplně mou krevní skupinou, navíc Michael Akerfeldt je na mně prostě až moc „inženýr“, tím samozřejmě nechci říct, že by mne snad imponovali nějací vypatlanci, ale přeci jen když jdu na metal, je Více

ACCEPT letos obrážejí svět s novou řadovou deskou, která bez ohledu na různorodé hodnocení nabízí dostatek nového koncertního materiálu a jako již každý rok od velkého comebacku v roce 2010 mají čeští fanoušci možnost spatřit jejich koncertní fazónu také v naší zemi. Svátek klasického heavy metalu se letos konal ve Zlíně, který není německým titánům nikterak neznámým městem. Když pominu účast kapely na festivalu Masters Of Rock, byli ACCEPT na stejném místě před dvěma lety. Já jsem si na jejich návštěvu poměrně dlouho brousil zuby a jsem rád, že nakone Více

Rovnou se přiznám, že co se týče právě probíhající punkově bigbítové karavany Gajdy a dudy tour 2014, měl jsem to od začátku rozestavené tak, že čím se z trojice zúčastněných souborů jednalo o méně známou a méně věhlasnou kapelu, tím mne jejich vystoupení zajímalo více. Smyslem účasti bylo tedy v prvé řadě shlédnout vystoupení brněnské rock´n´rollové sebranky BOY, která zhruba před rokem vydala u německé společnosti Wolverine Records svou debutovou desku a posléze vzala menší kluby útokem. BOY jsou přísně vystajlovaný kvintet, který je ovlivněn neje Více

Výsostné představení deathmetalového old-schoolu zažila pražská Roxy minulý týden ve středu a byla ještě ke všemu narvána k prasknutí. Už houfující se skupinky fanoušků napovídaly cosi o nadcházejícím svátku tvrdé metalové hudby a protože se i následná vystoupení povedla, tuhle akci dost překvapivě považuji vlastně za vůbec nejlepší, jakou jsem kdy v tomto klubu, který se nachází poblíž Staroměstského náměstí, viděl. Své proto udělala také pohodová atmosféra bez všemožných (důležitost vyzařujících) fríkůlínů a jiných nar Více

Když jsem psal minulý týden recenzi na zatím poslední kousek rozsáhlé diskografie Richieho Kotzena „The Essential“, v duchu už jsem uvažoval, jaký asi bude jeho nadcházející pražský koncert a co nám vlastně zahraje. Je to totiž docela vtipné, ale s mistrem jsem se poprvé seznámil z propagačních materiálů lákajících na plzeňské akustické vystoupení, které se konalo v létě loňského roku. Letošní pražská zastávka pro mě byla tedy první živá zkušenost s tímto nadmíru nadaným umělcem. Já jsem rozhodně nezahálel a za ten rok jsem si poctivě prošel Více

Neexistuje dnes americké rockové kapely, kterou bych v Praze uvítal raději než právě kalifornské stoner rockery z QUEENS OF THE STONE AGE. Jsou totiž jedněmi z mála, kteří dokáží do značně obehrané rockové formy dostat svěží prvky a hlavně osobité nápady. Místem, kde se odehrál jejich koncert, byla zbrusu nová budova karlínského Fóra, prostor, který je na pořádání podobných akcí, tedy koncertů, jako dělaný. Moderní, funkcionalisticky řešený (přesto i svým vzhledem pohledný) sál mne vyloženě dostal, stejně jako jeho vynikající akustik Více

Musím říct, že jsem zřejmě v sobotu večer v ulicích Plzně viděl budoucnost tuzemského popu (nebo spíše jeho alternativnější formy). I když právě slovo „pop“, které je odvozené od slova „populární“, určitě nenaplňuje úplně přesně to, co právě Sára Vondrášková alias NEVER SOL se svou hudbou reprezentuje. Myslím, že je to vlastně dobře. Jednak ještě není natolik populární hudebnicí známou v širokém měřítku a za druhé její muzika je bohudík prostá všeobecné a na úrovni tuzemských komerčních rádií akceptované podbízivosti. Působí totiž od z Více