BRUTAL ASSAULT - Pevnost Josefov, 7.-10.srpna 2019 - den čtvrtý

Poslední den festivalu byl ve znamení poměrně vytrvalého deště, který v několika více než hodinových intervalech řádně zkropil josefovský areál a z mnoha jeho částí učinil zabahněná prostranství. V ten den mě napadlo, a to nejen kvůli náhlým problémům s terénem, proč už se příjezdová cesta a zejména hlavní plocha před velkými pódii nedočkala nějaké znatelné rekultivace a zarovnání? Netvrdím rovnou zaasfaltování. I když by to zde bylo vlastně mnohem příhodnější než v řadě jiných případů, kdy jsme svědky v místech bydlišť nadměrného kydání asfaltu kvůli kdejakému logistickému centru či přiblblému parkovišti. Ony nerovné a k postranním hradbám se svažující hliněné strouhy nebo frekventovaný prostor za zvukaři, mnohde plný bláta a kamení, který se rovněž nachází o poznání níže než rozlehlý plac před oběma hlavními pódii, by určitě zasloužily vylepšit, alespoň tedy zarovnat a zbavit kamenů. Festivalová akce je i vzhledem ke své organizační náročnosti špičkově řešená, je bezpochyby také výdělečná, všem zúčastněným se daří, nevidím tedy důvod oddalovat zlepšení podstatných částí areálu - tedy hlavní plochy a hlavní cesty. Nechci nějak radit, ale bylo by to prostě dobrý.:-) 

Sobota byla zároveň dnem, kdy mě toho z hudebních produkcí zajímalo nejméně. Začal jsem thrashmetalovým trojblokem EXUMER, VIOLATOR a DEMOLITION HAMMER. První a třetí kapela představují léty prověřenou klasiku, zároveň jsou to i kapely, které se vrátily na scénu po dlouhých letech spánku, naopak prostřední formace VIOLATOR, v tomto případě navíc docela exotická, je o generaci mladší. Němečtí EXUMER stvrzují svými aktuálními nahrávkami, že jejich comeback nebyl až tak marný a prostě ani moc nečerpají ze své historie, naopak jsem, právě i na josefovském pódiu, z nich měl pocit, jako by šlo o kapelu zcela koncentrovanou na aktuální dění a vlastní výkonnost. Rozhodně žádné vzpomínání. Jako břitva tvrdý thrash tedy nejenže vycházel z letitých forem stylu, ale přinášel i novou agresi.

Brazilští VIOLATOR rozpoutali v průběhu vytrvalého deště doslova old-school thrashmetalové peklo, a tak circle pit pod pódiem stále narůstal, souběžně s rychlostí jejich skladeb, až pohltil zhruba stovku nadšenců. Nástupci ranných alb slavnější SEPULTURY se doslova vžívali do rolí o generaci starších krajanů a své songy hodně situovali do stylu desek jako byla „Beneath The Remains“. Jak sami tvrdili, nikdy nehráli na větší akci než je právě Brutal Assault, nicméně s nelehkým úkolem se tahle v podstatě stále lokální jihoamerická partička popasovala více než dobře a pro mne se stala nejpříjemnějším překvapením posledního dne. Své postoje plné otevřenosti a tolerance tito nadšenci neváhali deklarovat i duhovou vlajkou zavěšenou vedle bicí soupravy, což mě osobně přišlo tak trochu mimo mísu, ale i hysterickým spíláním brazilské vládě, kterou neváhali nazvat fašistickou. Zkrátka byla to ve všech směrech zábava.

Prošedivělí Američané DEMOLITION HAMMER budí dojem metalových důchodců, nicméně jsou rovněž schopní rozpoutat pořádné agresivní hody, o čemž už přesvědčili na Brutale podruhé, před dvěma lety totiž jejich koncert patřil k nejšťavnatějším výstupům posledního dne. Letos bylo proti kapele sice výrazně deštivé počasí, ale ani toho se čtveřice nezalekla a nenechala si pokazit tu svou thrashovou krasojízdu plnou kytarových riffů a rychlých temp. I když tihle pánové s kníry a kotletami budí dojem starších muzikantů než opravdu jsou, na jejich nasazení a na všem co se hrne z pódia to prostě není poznat. Možná by to chtělo současné rozpoložení ještě stvrdit nějakým novým albem, přeci jen ty dvě řadovky zkraje devadesátých let už jsou dávno zaprášenou záležitostí.

Vincentovi VLTIMAS diktovali špičkový black/death, kterému dominovali nejen skvělé hráčské výkony jeho spoluhráčů, ale i uhrančivý hlas hlavního aktéra. Ten se zbavil baskytary (respektive přenechal jí jinému hudebníkovi) a jal se pouze popocházet po pódiu v černém klobouku a koženém kabátě a krom hlubokého zpěvu s prožitkem gestikulovat opit vlastní dokonalostí. Hodně pyšný a výsostně charismatický set měl zkrátka přesvědčivost jako málokterý další. Tuším že tahle kapela se stane dlouhodobou záležitostí, neboť bylo poznat, jak to nejen Vincenta baví. Nedostali jsme až tak rychlý nářez jako od MORBID ANGEL, ani šílenství po vzoru MAYHEM, ale bezesporu šlo o zkušený výstup velkých osobností extrémní scény. VLTIMAS beru vlastně jako velký žánrový příslib do nadcházejících let.

Ačkoliv jsem se dosud hudbě ROTTING CHRIST vyhýbal, na část jejich koncertu jsem si počkal a určitě jsem nelitoval. Řekové mě vlastně trochu připomínali BEHEMOTH, i když tedy působili o dost civilněji a méně teatrálně, ale musím říct, že mne jejich produkce, ve které hráli prim anti-křesťanské názory (už jste si všimli jak je pro nás na rozdíl od Poláků či Řeků podobné téma nicotné?) a temně nadachmané poryvy metalu prezentovaného na hranici mezi blackem, doomem a deathem, vcelku zaujala. Tahle kapela určitě není špatná, navíc se na ní dá docela dobře koukat. Do teď jsem si myslel, že jsou ROTTING CHRIST o dost větší béčka, že jsou spjatější s extrémně metalovým undergroundem, ale ono ne, oni působí tak, jako že docela dobře vědí, co vlastně chtějí a kam míří. :-) A to se mi líbí.

Britské legendy grindcore NAPALM DEATH už jsem viděl tolikrát, že se musím přiznat k nepozornosti při jejich výstupu, tentokrát jsem většinu jejich setu totiž vědomě vzdal. Možná je to škoda, protože jsem na jejich dravý a neskutečně agresivní koncert slyšel dodatečně jen samou chválu, faktem je, že když jsem procházel okolo pódií, to co z nich šlo byl doslova a do písmene uragán, navíc již tradičně s běsnícím Barneyem Greenwayem u mikrofonu, který působil jako vždy jako epileptik na speedu.

Polští MGLA v černých škraboškách přes obličeje, černých mikinách s kapucami a kožených bundách se sice skoro nehýbali ze svých značek, přísně stáli a neuhnuli ani o píď, ale jejich black metal měl úžasný drive, jakkoliv se později ukázal docela monotónním a velmi přímočarým. Energie co však šla z pódia byla naprosto dechberoucí. A jak by se to dalo celé popsat? Prostě odbržděná jízda.

Klasici CARCASS se stali druhou nejlepší kapelou letošního ročníku. Není to tím, že mám pro tyhle Brity zkrátka slabost, ale tahle zkušená kapela působí naživo stále velice přesvědčivě a navíc hraje s velkou chutí a zápalem. Přirozeně působí rovněž skutečnost, že si nic ze svých skladeb neodepřou a vše hrají poctivě a se všemi vyhrávkami. Takže jsme znovu od CARCASS dostali špičkový extrémní metal s mnoha znamenitými ozdůbkami, dechberoucími rytmy i kytarovými kejklemi. Průřez diskografie vězel většinově na položkách ze dvou nejsilnějších řadových desek a neměl slabšího místa. Jeff Walker, Bill Steer a jejich dva mladší kumpáni tak dali vzpomenout na ty nejlepší momenty své kariéry prostřednictvím skladeb jako „Incarnated Solvent Abuse“, „Corporal Jigsore Quandary“, „Heartwork“, „No Love Lost“, „This Mortal Coil“ a dalších perel jejich portfolia. Zvuk měli CARCASS po celou dobu jeden z nejlepších, co jsem letos na festu zažil, a tak jsem si jejich show dokonale vychutnal.

Zde ještě jako dodatek seznam několika kapel, u kterých bych si třeba přál, aby se nad jejich příští účastí zauvažovalo:  THE HELLACOPTERS, MONSTER MAGNET, SPIRITUAL BEGGARS, BARONESS, VOLA, DINOSAUR JR., ALICE IN CHAINS, TOOL, A PERFECT CIRCLE, NORMA JEAN, REFUSED, MASTODON, OPETH, MYRKUR, KREATOR, LIVING DEATH, OVERKILL, GWAR, HOLY MOSES, XENTRIX, VIO-LENCE, PARADOX, SATYRICON, ENSLAVED, IMMORTAL, ATHEIST, THANATOS, MONSTROSITY, MORBID ANGEL, OBITUARY, to už ale buď nadhazuju srdeční záležitosti v podobě měkších stoner věcí a nebo vážně už vyškrabávám, neboť celá řada z těchto kapel již na festu někdy hrála. 

21.08.2019	Diskuse (8)	Stray janpibal@crazydiamond.cz