Že by na novém albu ještě více posílily písničkové tendence? Nasvědčují tomu již úvodní okamžiky první skladby „They Found One of My Graves“, obnášející totální vykrádačku klasických momentů z desky „Dont Break the Oath“ od MERCYFUL FATE. Velezkušené norské blackened duo každopádně nezahálí. Po dvou letech přichází se svým dalším opusem, v pořadí už dvacátým prvním. Stěží uvěřitelné číslo, ve kterém se projevuje invence, tvůrčí svoboda, absence koncertování a určitě i popularita čerpající z kultovního statusu. Právě díky němu zajímá tvorba DARKTHRONE o řád až dv Více

Pevnost Josefov se opět promění v epicentrum světové extrémní hudby. Organizátoři prestižního festivalu Brutal Assault s hrdostí oznamují, že line-up pro letošní ročník je oficiálně kompletní. Jedinou drobnou výjimkou zůstává několik posledních jmen, která v nejbližších dnech doplní experimentální a elektronickou KAL stage (Keep Ambient Lodge). S tímto finálním ohlášením však přichází i zásadní varování pro všechny váhavé fanoušky: festivalové vstupenky mizí a hrozí, že prodej skončí dřív, než koncert grindcorové kapely. Pokud chcete být u toho, zbývá vá Více

Navzdory Gioeliho přilnutí k evropskému prostoru, Itálii a Frontiers Records, lze o druhdy amerických hardrockerech HARDLINE prohlásit, že fungují nadále ve velmi stabilní a přesvědčivé formě. Že to někdejší boční kapela kytaristy od JOURNEY Neala Schona dotáhne k dovršení čtyř křížků (desetiletek), by asi nikdo nečekal, zvlášť pak když památný kytarista už dávno není její součástí. Vynikající zpěvák Johnny Gioeli (mimo jiné dlouhodobě také AXEL RUDI PELL) zkrátka táhne tuhle někdejší americkou káru dál a novinka „Shout“ potvrzuje, že tento veterán neztrá Více

Ještě před pár měsíci jsem si myslel, že „Angel Dust“ je jen deska od FAITH NO MORE. A světe div se, ona to je i kapela. A dokonce celkem slušná kapela (no nechci nikomu brát iluze, ale ona je to především od poloviny osmdesátých let i dost známá německá speedmetalová kapela, pozn.Stray). Při prvním poslechu jsem měl ihned určité reminiscence, které se rychle potvrdili, když jsem si o ANGEL DUST začal hledat více informací. Melodický hardcore moderního amerického střihu mě poslední roky silně baví a deska „Cold 2 The Touch“ přináší jeho další vývojovou kap Více

Jsem rád, že jsem na poslech nové desky Zakkova bandu nespěchal a počkal si na to pravé rozpoložení. Jak je o jeho „sólové“ tvorbě známé, ta mnohdy upadá do monotónnosti a vyžaduje vyšší míru soustředění, tudíž odzývání toho všeho za jiných okolností hrozilo opravdu reálně. Nestalo se, vplul jsem do materiálu naprosto hladce. Tahle deska mne totiž chytla okamžitě a její pozitiva ke mne doplula naprosto nenuceným způsobem. Jde totiž, dle mého, po skladatelské stránce o jednu z nejzajímavějších věcí, co kdy BLACK LABEL SOCIETY stvořili. Nepamatuji se Více

Ti Švédové musí mít něco přímo ve vodě, kterou pijí. Jinak se nedá vysvětlit to množství skvělých kapel, které se tu rodí. Kdysi vznikala skvělá rocková a metalová muzika hlavně ve Velké Británii, pak ve Spojených státech, teď už je to dlouho Skandinávie. A člověk stále objevuje nové a nové prameny. DRACONIAN působí na scéně už od roku 1994 a první dlouhohrající desku vydali v roce 2003, ale já se bez odporu přiznám, že jsem je zaznamenal až v loňském roce. Začal jsem se totiž probírat formacemi oznámenými na letošní Brutal Assault a Více

Palác Akropolis, Punctum a teď Atrium. Zdá se, že v poslední době mě Žižkov přitahuje přímo magicky. Ano, prodloužený podchod z Hlavního nádraží, ústící přímo u nové zástavby, má také něco do sebe:-), ale prvořadou i nadále zůstává kvalita akcí, kterých se tam člověk může zúčastnit. Po sadě těch metalových jsem vyrazil zas na jednu komorní. Motivaci ovšem nepředstavovala akutní potřeba nějaké radikální poslechové změny, ale možnost zhlédnout další, současně však znovu jiné vystoupení skladatelky a klavíristky Nikol Bókové. Naposled jsem si vych Více

O pomíjivosti slávy a přízni osudu a zejména hudebních médií se THERAPY? přesvědčili po vydání třetí desky „Infernal Love“ (1995) na vlastní kůži. A navíc dost brutálním způsobem. Zatímco ještě rok předtím byli všude glorifikováni, pravidelně se objevovali na titulcích hudebního tisku, předskakovali pro legendární kapely jako AEROSMITH, vyprodávali menší haly při vlastním turné, bodovali v hitparádách a prodávali stovky tisíc alb, teď bylo vše jinak. S nástupem britpopové vlny se do popředí zájmu dostaly kapely jako BLUR, OASIS a SUEDE. P Více

Prog-metal podobně klasického hard n´heavy typu není zrovna častým úkazem tuzemských hudebních hájemství, alespoň ne v takto kvalitním podání. Přesto si, kromě kladných bodů přiznaných této nahrávce, zde neodpustím také několik kritických poznatků. Alespoň že si šéf kapely EPILOG, skladatel a kytarista Michal Zeman, dává na výsledku záležet a to až do takové míry, že jeho zdejší perfekci ustupuje z cesty prakticky všechno, vlastně i tep skutečného starosvětského života. Jeho kapela je tvořena ze tří pětin muzikanty ze zahraničí, z toho pl Více

Asi to byl osud, že jsem si musel počkat 30 let, než jsem konečně objevil BLUDY. Jejich letošní novinka „Znovu“ mi ale sedla úplně parádně. Hned s úvodním riffem prvního songu „Něco je špatně“ jsem věděl, že tady jsem doma. Indie rock tak typický pro nulté roky zažívá znovuzrození a dokazuje, že pořád má co říct.Jičínské BLUDY na „Znovu“ dokázali přijít s velice aktuálním mixem indie, shoegazu a alternativního rocku. Připomnělo mi to kapely jako HOUPACÍ KONĚ, BEZ PEŘÍ, nebo DRTIKOL, které vzešly z podobného podhoubí. BLUDY navíc nic neponechali náhodě a pr Více