Bylo by velmi jednoduché podle prvního songu alba „Get Weak“ odsoudit kapelu GLIMMER do žánrové škatulky shoegaze. Ano, určitě tam jednou nohou nakročeno mají, ale jejich tvorba má o mnoho více vrstev, které z ní dělají ve finále velice zajímavý produkt. Debut kvarteta z New Yorku je překvapivě příjemnou alternativní deskou, která se nebojí melodičnosti a přichází s poctivou porcí pohodové atmosféry.Už dle fotek kapely je jasné, že tohle nejsou úplní mladíčci, spíše bych je generačně tipoval na mileniály. Z toho plyne určitá dospělácká umírně Více

Letošní rok slibuje pro Čecha unikátní koncertní nálož a mimo jiné k nám zavítají JUDAS PRIEST i IRON MAIDEN a také program Brutal Assault vypadá skvěle. To si ale ještě chvíli počkáme. I jaro bude ale hodně nadupané a sezóna už se nám pomalu rozjíždí. Po několika týdnech novoročního klidu kořeněného jen několika návštěvami České filharmonie se rozběhla i pro mě, když mi začala v Brně při návštěvě finské melodeathfolkové partičky ENSIFERUM. Kdyby hráli ENSIFERUM v Praze, tak by to byla jasná volba, ale na otočku na Moravu se mi n Více

Kapela MEGADETH se po více než čtyřech dekádách loučí s fanoušky prostřednictvím posledního řadového alba, neboť zdravotní problémy dohnaly Davea Mustainea k přehodnocení smyslu další hudební cesty. Od jara budou následovat ještě rozlučkové koncerty a posléze se příběh této pozoruhodné kapely uzavře. Bezejmenné finální album je v jistém smyslu odlehčenější, spontánější a více přímočaré než několik předchozích prací MEGADETH. Ne nutně to však musí znamenat menší zanícení a z něho vyplývající kvalitu. Jestliže se třeba o předešlých albech „Dystopia“ n Více

Polly Jane Harvey jsme opustili 11.září 2001, když ze svého hotelového pokoje ve Washingtonu sledovala drama kolem Pentagonu a pak si ještě narychlo zavolala domů do Anglie, aby alespoň přes telefon převzala Mercury Prize za skvělou desku „Stories From The City, Stories From The Sea“. K němu samozřejmě jela světové turné, následně se podílela na nahrávkách několika kolegů, z nichž nejznámější jsou asi „The Dessert Sessions“ Josha Hommeho. Objevila se konkrétně na desce s názvem „Vol. 9&10“ z roku 2003. A samozřejmě si psala nové písničk Více

V pondělí večer bylo pražské O2 Universum zaplněno až po strop příznivci moderního metalu potažmo crossoveru. V rámci svého turné se zde totiž zastavili hvězdní Angličané ARCHITECTS spolu s Francouzi LANDMVRKS. Dvě kapely, které v posledních letech zažívají velmi úspěšná období. Pořadatelé týden před akcí avizovali vyprodáno a sál tak doslova praskal ve švech. Nechci spekulovat, zdali výše zmíněné kapely reprezentují spíše metalcoreové prostředí nebo maj stylově blíže k někdejšímu nu-metalu, každopádně jejich hudba sebou př Více

Pokud se odečte remake prvního dema „Unhuman“, trvalo slibně rozjetým NAHUM dlouhých šest let, než vydali nové album. Měli tedy dost času na to, aby přišli s kolekcí, na které zazní nejen perfektní žánrový standard, ale také dobré skladby. Podle mého se na posledních deskách něco takového povedlo třeba nestorům z VADER, tak DEICIDE, které pochopitelně nezmiňuji jen tak. Na druhou stranu, podobná pauza často signalizuje i obtíže osobního či personálního rázu. Očekávání byla navíc vysoká, protože předchozí nahrávce „Within Destruction“ nelze ani s odstupem č Více

Na louce stojí dinosaur Triceratops hrající všemi barvami. Z chřípí mu vyrůstá tráva, z rohů větve. Na hlavě mu sedí vrána s rohy, která má na krku zavěšenou lidskou lebku. Z ucha vyrůstají houby, vedle kterých se schovává pták kardinál červený. Další opeřenec, dlask, se usadil na květině rostoucí z dinosaurových nozder a pod triceratopsovým zobanem vzpurně roztahuje křídla kormorán, který má na černém peří namalovanou žlutou spirálu. Na opačné straně čtvernožce na nás ospale mžourá očima sovice sněžná, kterou její jelení parohy nechávají zcela v klidu, Více

Moderní indie rock na britských ostrovech v roce 2025 nevyprodukoval zdaleka tolik zajímavých alb, kolik by se na tuto hudební velmoc patřilo a slušelo. Ne že by tam toho nevycházelo kvantum, ale když se podívám i na svoje loňské recenze, výrazněji mě zaujala produkce spíše zpoza druhé strany Atlantiku. Slušný debut ale koncem roku vydalo kvarteto z Brightonu s lehce slizkým jménem LOVEJOY. Kapela sice funguje od roku 2021, já jí ale zaregistroval až loni. Proto jsem zatím ani nestihl vyslechnout čtyři EP, které do roku 2023 zvládla vyprodukovat. Každopádně Více

„Tak nám zabili Ferdinanda.“ „Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?“. První světová válka je v Česku rámována jako polohumoristická absurdní událost švejkovsko-kafkovského charakteru, která má i díky veselým Ladovým ilustracím lehký a legrační apel, s nímž se jinde příliš nesetkáváme. To v žádném případě není pohled na tuhle vojnu, který si zvolili ukrajinští 1914. Pro ně jde o otázku života a smrti. Která evropská země má teď větší právo zpívat o válce než Ukrajina? A který žánr – až snad s výjimkou protestního folku – se k tomu hodí Více

Magický letopočet, magické album. Nemá cenu zastírat, že je to moje nejoblíbenější deska od PJ HARVEY. Trefa do černého. Je to její největší úkrok směrem k popovým vodám, i když pojem popový bych zde měl psát v uvozovkách. Jak sama Polly říkala, je to takový „un-pop“ (ne-pop). Každopádně jedná se primárně o skvělou alternativní desku, která je překvapivě přístupná, nabitá vynikajícími songy, z kterých většina by mohla fungovat i v pozici hitových singlů. V roce 1998 po vydání desky „Is This Desire?“ si Polly zahrála ve filmu „The Book Of Lif Více