Kompilační desky mapující nevydaný materiál, různé bokovky nebo b-side obvykle bývají oceňované zejména mezi fanoušky dané kapely. Dovolím si ale tvrdit, že v případě „Lost Dogs“ můžou oslovit i posluchače, kteří se jinak o PEARL JAM až tak do detailu nezajímají. Jednoduše proto, že tato kolekce je vážně moc dobrá.Začněme pár faktografickými body. „Lost Dogs“ je dvojalbum. Pokrývá období let 1991 až 2003 a nabídne až 30 songů. Najdeme zde b-sides, singlovky, které vyšly na různých kompilacích, soundtracky k filmům, nebo vánoční singly pro členy fan klubu a Více

Zmínky o nové kapele CHRPY z Prahy jsem začal registrovat v hudebních médiích už loni, v souvislosti s jejich prvním singlem „Co mohlo být, to se nepočítá“. Ověřil jsem si, že ano, tohle se mi bude líbit a trpělivě čekal na desku. Ta se vyklubala na světlo světa v únoru letošního roku a je to trefa do černého. Nostalgie, která zní současně a která nás vede do budoucnosti. Nebo jednoduše skvělý indie/emo/pop-punk-rock, který má hlavu a patu. Díky bohu, že to z nápadu v baru nad pivem dospělo až sem. Jan „Vegy“ Táborský, Tomáš „Tomsn“ Bursík, J Více

Varování - tenhle report je velmi strayovský! Kdo není přiznivcem podobného pojetí, nechť raději nečte, děkuji.:-) Už vidím ty otazníky nad obličeji čtenářů našeho webu doplněné větou: „Tak tebe bych na podobné akci tedy nečekal.“ :-) Chápu, asi nejsem prototypem nekompromisního fanouška extrémního metalu. Protože se jednalo o první den čtyřdenního volna a HYPNOS jsem v Plzni v posledních letech již několikrát vynechal, a taktéž zbylé dvě kapely - PANDEMIA a BOHEMYST - jsem naživ Více

Dlouhou jsem váhal, jestli to skutečně nebude Apríl. Termín koncertu na stránkách klubu svítil sice v podstatě od začátku roku, ale Facebooky obou kapel hrály mrtvé brouky. No nic, lupen jsem koupil a uvidí se. Pár dní před akci se probrala ksichtokniha kapely BLUDY, takže jsem začínal mít jistotu, že to nebude jen špatný žert. A skutečně nebyl. Naopak. Krásný večer, dvě skvělé kapely, dva fantastické koncerty. Takové legrácky si rád nechám líbit!Kapela BLUDY je na scéně už 30 let. A já ji objevil až letos. Co vám budu vykládat, nejraději bych si naf Více

Zpětně mě mrzí, že jsem nedal nejnovějším deskám 1914 (recenze zde) a MORON POLICE (recenze zde) sto procent. Ale stovka je pro mě prostě něco, co nedokážu dát z ruky a potřebuju ji pořádně zhodnotit až s odstupem. Tyhle dvě desky se u mě doma každopádně mezitím otočily mockrát a třeba k MORON POLICE utíkám, když potřebuju trochu veselosti a optimistické hudby do smutného dne. Přemýšlet, zda je elpíčko nadčasovým dílem a má všechny dílky dokonale vyskládané jako „Dark Side of the Moon“ je tak možná zbytečné. Když je to skvělé a pouštíte si to pořád d Více

Klub Roxy se 3. května stane dějištěm jedné z nejočekávanějších progresivních událostí roku. Do české metropole se vrací vlajková loď australské alternativy, pětičlenná formace Karnivool. Po letech precizního pilování zvuku v izolaci západní Austrálie s sebou přivážejí nejen svou pověstnou rytmickou ekvilibristiku, ale především čerstvý materiál z kritiky i fanoušky nadšeně přijatého alba „In Verses".Karnivool nikdy nebyli kapelou, která by sypala z rukávu jedno album za druhým. Jejich diskografie je definována trpělivostí, až obsesivním smyslem pro detail a Více

Přiznám se, dodnes s touto deskou trochu bojuji. Chápu, co stojí za jejím vznikem, ale za mě to v některých momentech evokuje známé klišé o vítězství formy nad obsahem. Lehce hodnotit z pohodlí obýváku, ale vzpomeňme si (mladší čtenáři si dohledají na webu), v jaké době PEARL JAM tohle album skládali. Po září 2001 se úplně změnilo politické klima, teroristické útoky, války na druhé straně zeměkoule, atmosféra paranoie v celé společnosti. Navíc byly u moci opět republikáni, což samo o sobě na PEARL JAM působilo jako rudý hadr na býka. K tomu se kapela j Více

Němečtí CRUEL FORCE určitě patří, když ne k tomu úplně nejlepšímu ze současné retro metalové mánie, tak alespoň k tomu hodně dobrému. Není divu, kapela svůj potenciál dokáže velmi přesvědčivě stvrzovat nejen novými songy, ale především koncertními výstupy, kterým neschází dravost, energie, instrumentální kvalita a vše potřebné, co dělá poctivou metalovou kapelu uvěřitelnou. Když se před třemi lety vrátili s třetím albem „Dawn Of the Axe“, na scéně by stěží někdo hledal kvalitnější a ve svém výrazu autentičtější úkaz na poli old-schoolového speed/t Více

Druhé album a opět top kvalita. Hudební a ideové zdroje, ze kterých slovenští REALMS OF CHAOS čerpají, jsem se snažil identifikovat a popsat již v recenzi na debut „The Seed“ z roku 2020. Nějaký ten rok od té doby uplynul, nebude tudíž od věci připomenout, že v jejich death metalu se pod diktátem lídra Martinuse snoubí temnota s duchovnem, jehož zdrojem není jen intenzivně bolestné vnímání světa, ale i určitá živočišnost a impulzivnost. Zmíněné atributy pak vedou k ještě větší přesvědčivosti, zvlášť když se zvolí aktuální téma. Obal i text první skladby „The Cac Více

Jednou z mých nejoblíbenějších australských kapel jsou HOWLING BELLS. I když vlastně už ani nejsou tak úplně stoprocentně čistokrevně australští. Ještě před vydáním eponymního debutu v roce 2006 se totiž přestěhovali do Velké Británie, kde od té doby působí. Můžete změnit místo pobytu, ale kulturní vzorce, které do vás naprogramovala vaše domovina, úplně ne. Naštěstí. Po čtyřech skvělých deskách ale přišla pauza. Kapela potřebovala uklidnit své intenzivní muzikantské životy, zakládaly se rodiny, přišly děti. Sice se nikdy oficiálně nerozp Více