Kdyby si mě někdo chtěl vyzkoušet a pustil mi podobnou desku s tím, že se jedná o někoho dejme tomu z Nizozemí nebo Polska, řekl bych mu napoprvé něco v tom smyslu, že jde o výbornou evropskou práci s decentním floridským cítěním, že kvalita se pozná hned a že z toho kupodivu nečpí ta otravná polská snaživost.:-) Jenže, nestalo se. Zas jednou vím tedy předem, že poslouchám zkušené domácí borce. Okamžitě, a hlavně spontánně tím pádem kalibruji své vnímání ve smyslu „pro“, i když nic takového vlastně není zapotřebí. V Česku se totiž už delší dobu natáčí skvělá Více

Ten čas letí. Představte si, že Dánové VOLBEAT vydávají letos už svou devátou řadovou desku. Já osobně jsem se k nim poprvé dostal před patnácti lety s realizací jejich čtvrté, dost možná průlomové nahrávky „Beyond Hell/Above Heaven“. Kdyby mne však tehdy někdo řekl, že se záhy vypracují mezi největší evropská rocková tělesa své doby, nevěřil bych mu. Stalo se. Michael Poulsen na to zkrátka kápnul a objevil lákavou skulinu na trhu, spojil metallicovskou riffařinu, s vlivy rockabilly a rock´n rollového boogie, k tomu přidal přímočarou elvisovskou zpěv Více

Tachovský Husman Fest se letos koná 19. července na tradičním místě, tedy v krásném prostředí zahrady Muzea Českého lesa. I tentokrát si na své přijdou (nejen) příznivci deathmetalové klasiky a moderny. V čele letošní soupisky stojí němečtí old school deathoví harcovníci FLESHCRAWL, slovenští odborníci na dílo H. P. Lovecrafta DOOMAS a česká grindová legenda INGROWING. Nabídka jedenácti kapel však skrývá mnoho dalších skvělých jmen, na které se můžete těšit v následujícím pořadí: 11:30 – 12:10 | Noisebleed 12:30 – 13:10 | Object 13: Více

Na jaře roku 1999 jsme v našem dětském pokoji se ségrou měli puštěnou nějakou hudební televizi, když se na obrazovce najednou rozjel temný klip. Hrůzostrašné intro s mohutným rockovým nástupem, střídaném hororově šeptaným povzdechem. To okamžitě zaujalo mojí pozornost. Když pak odpálili masivní, těžký a ničiví riff, tak jsem si musel sednout. O to větší překvapení bylo, když jsem záhy zjistil, že právě poslouchám nový singl STP „Down“. Temná a bezútěšná skladba, ostrá a tvrdá, syrová a nekompromisní. Perfektní ve všech ohledech. Jsou zpět! A v parádní Více

Na česko-slovenské indie scéně je tento rok podivně mrtvo. I když jedna menší atomovka přece jen v únoru vybouchla. ATOMY NEVADÍ jsem viděl loni předskakovat BYT Č.4, nikdy jsem o nich neslyšel, a byl jsem z nich úplně paf. Jedna z nejnadějnějších českých mladých kapel, která se nebojí českých textů, přináší svěží mix indie rocku a psychedelie v originálním balení, které baví a působí jako elixír mládí i na pány středního věku. Po několika jednohubkách (singlech) se kapela propracovala letos k prvnímu EP, které je jednoduše perfektní. Nemůžu se dočkat celého a Více

Třetí den plzeňského festivalu pokračoval ve znamení deště a teploty se tentokrát nepodívaly ani ke dvaceti stupňům a postupně klesaly až někam k deseti. Což je počasí, které mi vyhovuje mnohem víc než třeba třicetistupňová vedra. Ale chápu, že pro ty, co bydlí ve stanu, jsou tři dny za sebou v mokru pěkný opruz. Byl to také den, kdy jsem v Lochotíně strávil zdaleka nejvíc času a viděl celkem sedm kapel, včetně té, kvůli které se pro mě návštěva letošního ročníku stala povinnou záležitostí. KING DIAMONDa p Více

Druhý den metalového klání na lochotínském kolbišti se nesl ve znamení deště. Poseidon rozbouřil svůj trojzubec, takže chvílemi lilo jako z konve a celkově to byl dost vlhký a lezavý den. Přímá cesta z plzeňské polňačky okolo stanů se proměnila v bažinu už o den dříve, tak jsem to ve svých sandálech vzal radši okolo. Každopádně pod pódiem zabřednutí do bláta nehrozí, jelikož od minulého roku tenhle plácek dostal nový asfaltový přeliv. Mně se ten písek líbil víc, ale to je prostě asi jen věc vkusu. Zato cesta Více

Nebudu nic zastírat, letošní ročník Metalfestu patřil právě k těm, kdy se počasí příliš nevydařilo. Lochotínský areál tak každý den čelil maratónu krátkých, avšak silných děšťových přeháněk, střídajících se zde s úseky klidu, což mohl připravený návštěvník brát pouze jako tréning rychlého oblékání a znovusundavání pláštěnek. Pořadatelé uhájili organizační stránku věci s přehledem a ctí a to na poslední chvíli čelili nejen nepřízni počasí, ale především situaci, kdy jedna z hlavních hvězd metalové přehlídky (němečtí HEAVEN SHA Více

Americká indie folková legenda Suzanne Vega se po téměř deseti letech znova připomenula novou deskou. Těžko se tomu věří, že svůj debut vydala už před čtyřiceti lety. A potěší nás zjištění, že je ve skvělé formě. Jak hlasové, tak zejména skladatelské. Po zatím poslední desce z roku 2016 (ta s tím abnormálně dlouhým názvem, který si případně dohledáte), které bylo silně nasáklé jazzem a komorní atmosférou, se vrátila do poloh, kde si dovolím tvrdit byla vždy nejsilnější. Indie folk-rockové písničkářství, vyzrálý songwritting a kvalitní texty. Album nás pocitově v Více

„Their most grunge-free album“ (jejich nejvíce bez-grungeový album). Takhle to popsal jeden hudební novinář v době, kdy album vyšlo. Mě se to vrylo do paměti. A skutečně, když jsem „Tiny Music…“ slyšel poprvé, byl jsem zmatený, možná až trochu vyděšený. Materiál na něm byl totiž na hony vzdálený od prvních dvou desek, jak hudebně, tak dramaturgicky. Nebudu vám lhát, nebyla to láska na první poslech. Ale jak roky plynuly, našel jsem si k němu postupně cestu a pochopil jeho kvality.Album se nerodilo lehce. Vlastně to byl i malý zázrak. Po vydání „Purple“ Více