Kdo se pár posledních let pohybuje svým vkusem na blackmetalovém území, ten už o ambiciózním jednočlenném projektu chlapíka zvoucího se sgah´gahsowáh dávno slyšel. Zmíněný muzikant náleží a hrdě se hlásí k původním obyvatelům Adirondackého pohoří, které se nachází na severu státu New York poblíž příhraničních oblastí s Kanadou. Třetí deska BLACKBRAID odráží u něho nejen touhu přijít s kvalitně zhotoveným a ozvučeným dílem, jaké by se mohlo měřit se skandinávskými blackmetalovými spolky tradičnější žánrové provenience, ale na druhou stranu také fa Více

DEFTONES nelze nemilovat. A to říkám z pozice platonického metláka, který do tvrdších vod zabrouzdá už jen sporadicky. Svět DEFTONES je ale pro mě jistota, bezpečný přístav, nebo spíš rozbouřené moře, kde se vždy rád ztrácím. Nechám se pohltit hlukem, proplouvat atmosférou a jen si užívat intenzivní útok na moje uši. Zároveň je to kapela, se kterou cítím silné propojení v procesu cesty časem. Když jsem je jako čerstvý dvacátník objevil, tak jsme spolu jen jeli, a bylo nám jedno kam, jen ať je to daleko. Pak mě rozsekal „White Pony“, který se navždy usadil v Více

Na úvod trochu férového kontextu. BESNU jsem zaregistroval až v roce 2022, a to v souvislosti se stručnou informací o nejlepším slovenském hard & heavy albu vyhlášeném v rámci ankety Radio_Head Awards. Letmý náslech oceněné desky však přílišný zájem neprobudil. Na vině bylo pár prvků posouvajících vyznění jejich blackové produkce do sfér, které mi nebyly úplně blízké. Zaujal zvuk a instrumentace, přepjatý vokál o něco méně. Pocitová složka působila citelně, nicméně na příjmu v tu chvíli nestál ten správný člověk. Ne že by vadila absence „zla“, ale k potř Více

Příběh kapely L7 je plný divokých zvratů, úspěchů i neúspěchů, zániku i znovuzrození. Je to jedna z kapel, která nikdy neprodávala miliony nosičů, a přesto si vybodovala status legendy, který inspiroval jednu celou generaci hudebníků a další generace ji dokonce resuscitovala ze stavu klinické smrti, jen proto, aby dál žila, hrála a občasně i skládala nový materiál.Ačkoliv by se podle zvuku kapela mohla klidně přiřadit ke scéně ze Seattlu, jejím domovským městem je Los Angeles. Tady se v polovině osmdesátých let potkávají Suzi Gardner půvo Více

I když je to řadovka, je hodně jiná. Nicky Wire se dokonce obával, že by mohla THE MANICS potopit. Je syrová, alternativní, rozcuchaná. A ve finále velmi dobrá. Jak už jsme si u MSP zvykli, vývoj mezi jednotlivými alby je docela výrazný. Zvukově, stylově, náladově. Přesně to nastalo i v roce 2009. Po vynikající, mainstreamově alternativní desce „Send Away The Tigers“, plné burácivého stadionového rocku a krásných melodií, znova jednou nastal zvrat. Výchozí bod tohoto zvratu měl dokonce i jméno. Richey Edwards. Ano, ten Richey Edwards, který Více

Vystoupení švédských deathmetalistů UNLEASHED na letošním Brutal Assaultu mne, i díky přetrvávajícím zvukovým problémům, nakonec moc nezaujalo, ale kapelu stále považuji za zajímavou. Asi nejvíce jsem je poslouchal v době prvního alba a mám ji zaevidovanou jako jednu ze stěžejních formací raně devadesátkového chrastění. Vím rovněž, že se postupem let a dekád stali o něco úhlednějšími a svou tvorbu začali tématicky věnovat vikingské mytologii. V jejich případě však nikdy nešlo o bůhvíjakou hloubku, jejich parketou bylo spíše nastolení bojovné a odhodlané Více

Můj bratr žije v Aucklandu na Novém Zélandu a kdysi tam pracoval v nejznámějším místním rock-metalovém baru. Bratr nemá tenhle druh hudby rád, ale o metalových muzikantech si myslí, že jsou to většinou pohodoví týpci, se kterýma se dobře kecá. Mezi sympaťáky řadí i současně asi nejvýznačnější metalový export z Aotearoy, s jehož členy měl možnost párkrát pokecat. Jako stejně sympatickou vidím já hudbu, kterou produkují.Poprvé jsem na ně narazil před několika lety, když si je s sebou na světové turné vzala GOJIRA a oni jí předskakovali ve Foru Karlín po vydání s Více

Anarchopunkerka Laura Jane Grace si to na své letošní, už čtvrté sólovce, opět rozhodla rozdat s celým světem. Pro sprosté slovo nejde daleko, pro terče taky ne. Proti loňskému, relativně průměrnému albu, ale letos nabízí materiál svěží, melodický a místy i docela vtipný. Zvukově se drží v mantinelech své domovské kapely AGAINST ME!, proti nimž má ale přece jen větší svobodu v dramaturgii skladeb. Vypadá to, že se jí sólová kariéra zalíbila, protože domovská kapela nadále zůstává ve fázi zimního spánku, i když zatím oficiálně neskončila.Nej Více

Zřejmě není na současné americké Hard N´Heavy scéně viditelnější a aktivnější kapely s ženou za mikrofonem, než jsou právě pensylvánští HALESTORM. Vedeni jednačtyřicetiletou Lzy Hale mají stále nabitý koncertní kalendář a udivují tak především tím, s jakou vitalitou fungují. Tak například současnost: jejich šestá řadová deska vyšla na počátku letošního srpna, prakticky v období velkých letních akcí a festivalů v USA, kde bylo HALESTORM také plno, a kdy kapela měla za sebou jarní evropskou šňůru v předprogramu legendárních B Více

Většinou bývá postup přesně opačný. Na těleso hrající celý život metal na klasické tři nástroje přijde krize středního věku, a aby ji vyřešili, pustí se do velkolepého projektu. Najmou si nějakého zdatného aranžéra, který adaptuje písně pro symfonický orchestr. Je tu buď jednodušší cesta, kterou kdysi prošlapávala METALLICA, a kde se pouze ke stávajícím nástrojům přihodí nějaký ten smyčec a pozoun a spáchá se živák, ze kterého se utvoří deska. Nebo vznikne přímo nový symfonický projekt, kde třeba ani nemusejí původní nástroje kapely hrát vůbec žádnou roli. Více