Záleží taky, jak ty historky Rex myslel. Je rozdíl,když dává k dobru z legrace story, jak drný metloši padali na lyžích (asi bych se tomu taky zasmál) anebo někoho ošklivě pomlouvá. Pokud je ta kniha v angličtině, tak ..
Navíc je třeba vzít v potaz, že metalový muzikanti obecně jsou už dneska starý vejpitkové a ty historky jsou přibarvený nebo částečně vyfabulovaný. takže je třeba k těm životopisům přistupovat i dost s nadhledem :)

Za mě jinak Anselmo v pohodě, udělal spoustu píčovin,ale zpětně dokázal uznat, že to píčoviny byly. Podle mě je to vtipnej týpek, kterej se nebere moc vážně,viz koncert Down na BA kdysi, tam byl fakt cool :))

Vinnie sa vyjadril o tej knihe že je to „bunch of mythology”. Pochopiteľne nechcel byť za debila a priznať pravdu. A Rex hral dlhé roky v Down, takže nejakú kariéru bez Pantery urobil.

Kropis - videl som Dimebagove domáce videá, je mi jasné, že bratia neboli zrovna titáni intelektu a jemných mravov, každopádne Rex vylial hlavne na Vinnieho Paula kýble špiny (hlavne tá časť o ženských, toto si už fakt mohol odpustiť). Dimebagovi sa tiež dostalo, aj keď o ňom sa vyjadruje už s väčším rešpektom. Neviem, na Rexa som pred prečítaním nemal žiaden názor, po prečítaní si myslím, že je čurák práve kvôli tomu, že v zásade nakydal na celú Panteru, bez ktorej by bol nikým (možno). Jeho oslňujúca kariéra po rozpade Pantery je toho dôkazom. Vinnie mal aspoň Hellyeah, čo nebol žiaden zázrak, ale vo svojom žánri to bola stabilná kapela. Anselmo je jasný, Rex mal pár pokusov, ktoré vyšumeli totálne do stratena, čiže táto stopercentne pravdivá autobiografia môže byť pokusom vydojiť z Pantery, čo sa ešte dá. Toť môj názor.
Na autobiografie asi máme odlišný vkus / názor. Ellefsonova kniha je pre mňa stelesnená nuda, asi mám fakt radšej knihy šéfov ako Mustaine, Iommi, Dickinson a vlastne aj Ozzy.
Ad Anselmo - môžem ti napísať to isté, fakt ťa rozhodí zošrotovaný chlap, ktorý zahajluje, vykrikuje sprostosti a nejaký chytrák to náhodou natočí a hodí na YT? Ten týpek svätý rozhodne nie je, fakt mi ale príde ako chlap, ktorý vie prijať zodpovednosť za veci, ktoré posral.

Rex nikdy moc nemluvil, jeho styl. Pantera jsou hlavně bratři, teď už je to jedno, všechno co mě zajímá mám v časácích do asi 2004. Nejlepší metal devadesátek! kurva! PANTERA!

Kropis: Sorry, ale mě taky přijde spíš smutný, že se takto Rex vyjadřuje o svých dlouholetých spoluhráčích, i kdyby to byla pravda a ať už byli jakýkoliv, zvlášť když byl tím článkem, kterej se spíš vezl. Navíc dva z nich už nežijí, nepřijde mě to vůbec fér. S tím co napsal panteraj nemám vůbec problém.

Aha a ty jsi měl celou dobu kariéry Pantery pocit, že Abbotovci nejsou při vší uctě jen balíci z texasu? To je to dělání si boha z někoho, kdo hrál božsky na kytaru nebo na bicí. A Anselmo je opravdu schopný sebereflexe, ty vole, kde jsi žil posledních pár let? Anselma mám rád, ale to jeho extempore před pár lety, kdy v klubovém koncertě totálně na káry zvedal pravici a vykřikoval white power je opravdu totální sebereflexe po všech kauzách, kterém měl v minulosti jak přestal fetovat a bla bla.
Ellefsonova kniha je úplně v pohodě, ta druhá je těžký průser. Stejně jako první kniha Scotta Iana, naprosto super, druhá už jen natahovaná sračka.

P.S.: Kruto a buransky, a ty jsi co za cíťu? Je to normální prdel a já se při té představě úplně v pohodě smál. Aniž bych z toho vyvozoval, že je někdo čurák pro boha.

Kropis, tak neviem. Rexovu autobiografiu som čítal a mám z nej pocit, že je to totálne nesympatický rozumbrada, ktorý celé tie roky držal jazyk za zubami a potom to všetkým vo svojej knihe vytmavil. Práve popisovaná historka z lyžovačky, kde sa Rex kruto a buransky vysmieva spoluhráčom, že nevedia lyžovať (Anslemo je z New Orleans, hotové lyžiarske eldorádo, fakt), tiež jeho reakcia na Anselmove predávkovanie a vôbec, mám z tej knihy pocit, že je to pekný čurák. Totálne plytký a povrchný typ, ktorý sa všetkému rozumie. Vinnieho Paula dáva dole nechutným spôsobom, Darrella zobrazuje ako lúzra, ktorý nevie vyjsť s peniazmi, o ich otcovi píše ako o hotovom ancirkistovi, pritom hlavne vďaka nemu mali možnosť hrať a nahrávať ako násťrocní sráči. Neviem, počkám si na Anselmovu autobiografiu, jeden z mála typov, ktorý je schopný skutočnej sebareflexie. Na Rexovu obhajobu - jeho kniha je stále lepšia ako Ellefsonova My Life With Deth, to je úplná pseudokazateľská muka.

Díky. Super. On také ten předchozí styl v některých věcech na Cowboys ještě dožívá. Ale v té době celkem něco jiného. Exhorder ne Exhorder.:)

Jdu na to. Ten skok nebyl tak drastický, protože kapela si stojí za tím, že Power Metal rozhodně nebylo glamové album, ačkoliv to tak vypadalo vizuálně. Prvotní impuls byl rok 1986 a sílící vliv thrash metalu (thrashová čtyřka). Kapela se v té době velmi dobře znala s Kerry Kingem, který podle slov Rexe se motal kolem kapely tak hodně, že to vypadalo, že se k nim i přidá. Jakmile vyšlo Master Of Puppets měla kapela jasno o dalším směřování a první kdo se poroučel byl tehdejší zpěvák. Následně sehnali Anselma, který je svým vlivem a úplně jiným původem začal odklánět od ZZ Top, Ted Nugenta, KISS k heavy metalu. Takže ta radikální změna sice pro nás zpětně působí jako opravdu radikální skok z roku na rok, ale je způsoben hlavně tím, že kapela naskočila k major labelu, lepší zázemí, lepší zvuk, lepší producent, který celou kapelu především spojil a usměrňoval v exhibicích, což Rex zpočátku nesl poměrně nelibě, protože jako vystudovaný jazzový hudebník měl občas chut více se urvat, k čemuž měl při jedné kytaře dobrý prostor.
Jako risk to určitě nevnimali, byl to jasný vývoj, směřování k tvrdosti, což měla celá kapela už s anselmem ujasněná. Jinak Cowboys byla z velké části vymyšlená ještě před Terry Datem nebo podepsání smlouvy s major labelem. Takže to není tak, že po podpisu by byla kapela dotlačená nebo nasměřovaná k něčemu. Když jsme se bavili o tom, že Judas celou kariéru zařezávali špatní manažeři, tak naopak Pantera měla skvělý management někdy od dob power metal, pořád toho stejného člověka. A co se týče Atlantic Records, tak to byl v té době rozumný výběr protože spadli pod Warner. Nicméně to byl boj o získání kapely a jedním z dalších vážných zájemců byli Roadrunner.
Víc si takto z hlavy asi nevybavím. Včera jsem četl zajímavou kapitolu o životě na turné před Vulgar, kde Rex naprosto vtipně popisuje, že jezdili lyžovat a Rex jako jediný kdo to uměl, učil zbytek kapely. Dimebag se chytil rychle protože měl průpravu ze skatu, Vinnie byl neřízená střela, takový hromotluk, který klidně na svahu najel do rodiny, zařval na ně at se mu kurva nepletou v cestě a jel dal, na koneci svahu obvykle končil zabořený v hromadě sněhu. Phil Anselmo byl podle slov Rexe totálně jelikot a největší srábek na svahu, jinak přezdívaný Mr. Unscarred a když byl bílý jako papír, tak seřval Rex že lyžování je blbost a na svah už nikdy nepůjde. Z Judas Priest na turné k Painkiller hráli hlavně Ping-Pong, kde dostávali těžce na prdel.

Díky za zajímavý střípky z historie Pantery. Taky by mi zajímalo, jak přišel ten výborně načasovanej odklon od glamu. Práce producenta? Nebo to táhl někdo z kapely?

A píše tam něco o to, proč, za jakých okolností a nakolik spontánně došlo k té radikální změně zvuku a image? Nakolik to vnímali jako risk a proč s nimi najednou podepsali Atlantic smlouvu. Stalo se tak před natočením alba, nebo až na základě jeho poslechu? Byla změna zvuku podmínkou uzavření smlouvy? Apod.? Díky!

Sice jsme trochu odbočili od původního tématu, ale pomalu pokračuju v čtení autobiografie Rex a dostal jsem se k vydání Cowboys from Hell. Z toho období je mimo jiné zajímavé to, že kapela v 80. docela kalila s Metallicou a opět se tam jsou uvedeny poměrně nelichotivé připomínky na Larse, který (ačkoliv už byla kapela v době vydání AJFY docela bohatá) náhodně ukazoval na lidi s tím, že platí útratu. Přitom Pantera měla té době době úplně holou prdel a dávali dohromady Power Metal, o kterém Rex mluví docela dobře a že to rozhodně není žádný glam metal, jak napovídá obal. S tím já teda souhlasím, podle mě Power Metal je opravdový debut kapely. Dále Rex píše, že v době vydání AJFY nechávala Metallica poslouchat songy své kámoše a Rex tam uvádí, jak byla Metallica vysmátá, když jim říkali, že tam chybí baskytara, a že ji nechali z mixu odstranit. Vysvětluje tam, že je pak těžké někomu věřit, když tohle znělo přímo z ust Larse.
Postupně se překračuje ke Cowboys, kde je stěžejním tématem hledání producenta. Terry Date byl až třetí možnost. První možnostní byl producent Prong - Beg to Differ, ale toho se jim vůbec nepodařilo zkontaktovat. Další vážnou volbou byl Max Norman, což mě teda obrovsky překvapilo, ale nakonec z toho sešlo, protože management chtěl vidět Maxe u většího projektu. Kde začal od roku 1990 působit asi všichni víme. Tak nakonec padla volba na Terryho Date. Celá kapitola pak končí tím, že se kapela zřekla prvních čtyřech desek a jako debut brala Cowboys from Hell, vysvětlení bylo takové, že tato deska byla první u velkého labelu a to předtím byla jen historie. Poměrně mě překvapili stříky z nahrávání, kdy nekomplikovanější článek byl Vinnie Paul, jelikož byl detailista a nahrál svoje party třeba i 20x v době, kdy zbytek kapela jel obvykle na první dobrou.

Valič: falomorfní potraviny? Ty vole, to je hláška roku!!! :-)))

K diskuzi na téma image - image je na nic, jak pravila dávní reklama. Resp. má pro člověka význam někdy v pubertě a ranné dospělosti, když si mladík hledá vzory, po čtyřítce je mi to už jedno. K poslechu hudby opravdu nepotřebuji muzikanty vidět, abych je bral či naopak nebral vážně. Stačí poslouchat. A třeba takový lord Vetinari si hudbu nejvíce užíval, když si pročítal partitury a nemusel si tak hudbu kazit něčím tak odpudivým, jako jsou nástroje či hudebníci :-)

Spajk: Tvoje starosti bych chtěl mít. :-)

Já jsem asi trochu natvrdlý a něco mi uniká, ale na té fotce u recenze na album Biffy Clyro (tu kapelu vůbec neznám) vidím tři civilně oblečené usmívající se normální chlápky. Jestli takhle vypadají typičtí štamgasti z baru „U modré ústřice“, tak by mě zajímalo, do jakých podniků se podle tebe chodí bavit třeba borci z japonských visual-kei kapel jako je tahle:

https://www.youtube.com/watch?v=sGi0VIbYtMA

Mně konec konců ta uhlazená image BIFFY CLYRO nevadí, chtěl jsem jenom poškádlit pana domácího.

Naopak třeba u Poison, když jsem poprvé v éře DVD viděl jejich videoklipy s našpulenými rty a těmi sexistickými pózy, se mnou jímala hrůza. Říkal jsem si, že některé kapely je lepší jenom slyšet než vidět.
Celé to vzniklo tím, že videa byly vytrženy z kontextu doby. Vidět je v době vydání, bylo by to ok.
Mám dojem, že jsme to už dostatečně probrali v diskuzi pod STEEL PANTHER.

Valič: Nebo největší žijící světový umělec:

https://www.youtube.com/watch?v=pO6gFH2-LlU

DarthArt: Fleshcrawl Němci jsou, ale byli výrazně ovlivněni těmi klasickými švédskými kapelami ze začátku devadesátých let. Jinak si myslím, že všichni Němci by nadváhu mít měli. Pokud budou pořádně napapaní a spokojení, nebudou mít chuť vstávat ze židle a jít dobývat sousední území a zotročovat nebo vyhlazovat jiné národy. Rozhodně nesouhlasím s tím, že by tloušťka nějak souvisela s talentem. Ostatně největší žijící německý umělec taky není zrovna hubeňour:

https://www.youtube.com/watch?v=TI3NK-bDQnk

Jediný tlustý Švéd, který patří do death metalu, je Johnny Hedlund (pozor, neplést s hubeným Johannem Edlundem) !!!

Klip The Great Kat se kdysi objevil v Tim Sikes Video Show a její album Beethoven On Speed jsem měl tenkrát nahrané na kazetě. S hodnocením "kvality" její hudby v podstatě souhlasím. :-)

Fleshcrawl jsou náhodou celkem dobří, a nezní jako tlustí Němci, ale jako tlustí Švédi. :-)

Příklad odpudivě vypadající kapely:

https://bandzone.cz/danielkrob?at=gallery&ii=1046683