Oaklandští HIGH ON FIRE jsou dnes již dávno velkou stálicí amerického sludge metalu, na svém kontě mají za těch pětadvacet let existence devět velmi slušných řadových alb a taktéž početnou fanouškovskou základnu. Patří mezi popřední kapely právě té subžánrové škatulky, ze které se dosud nejvíce proslavili MASTODON. Na rozdíl od nich se však vykazují více garážově stylizovaným a řevnivějším pojetím sludge a jejich vývoj není zdaleka tak dobrodružný a barvitý, jako je tomu v případě atlantských blouznivců. Zatímco slavnější z obou kapel razí progres Více

Kanadští pop/punk rockeři SUM 41 se po více než pětadvaceti letech na scéně rozhodli ukončit kariéru. A rozloučení je to rozhodně důstojné. I když nikdy nehráli stejnou ligu jako jejich žánrově spříznění kolegové GREEN DAY anebo BLINK 182, myslím, že za sebou zanechávají poctivé dědictví osmi slušných alb včetně novinky. Dokázali si na scéně najít svoje místo a zároveň relativně úzké mantinely pop/punk rocku otevřely dalším vlivům. Když jsem četl, že poslední deska „Heaven :x: Hell“ bude vlastně dvojalbum, tak jsem lehce znervózněl. Dvojalbum je z mého poh Více

V pořadí již třetí deska „Let There Be Anarchy“ od moderního hardrockového projektu ART OF ANARCHY je nazpívána již v pořadí třetím obstojně známým pěvcem, který se kdy v řadách těchto Američanů objevil. V roce 2017 se nástupcem po již zesnulém Scottu Weilandovi (ex-STONE TEMPLE PILOTS, VELVET REVOLVER a jiné), který svým hlasem před dekádou opatřil bezejmenný debut, stal Scott Stapp (ex-CREED), jenž svým projevem obohatil albovou dvojku „The Madness“ a záhy kamsi zmizel. Ostatně právě tuhle albovou dvojku považuji za zdařilou. Více

Faerské ostrovy jsou proslulé větrným deštivým počasím, (vel)rybolovem, chovem ovcí a papuchalky. Méně je tohle souostroví v polovině plavby mezi Skotskem a Islandem proslavené metalovou hudbou. Nejznámějšími zdejšími metalisty jsou TÝR a po nich HAMFERD. Obě kapely hrají metal, obě pocházejí z hlavního města Tórshavn, obě letos vydaly nové desky a obě patří do stáje amerických Metal Blade Records. Tím podobnost končí. Zatímco power-folkaři TÝR se prohánějí s Valkýrami ve výšinách Valhally a Ásgardu a tematicky se věnují – jak je ve zde Více

S novou sestavou přichází i nové a v pořadí již třetí album projektu MEAN MESSIAH, za kterým stojí kytarista, skladatel a producent Dan Friml. Jestli něco povedená novinka s názvem „In Infinite Illusion“ ukazuje, je to studiový perfekcionalismus a celkově Danův postoj k hudbě. S tím perfekcionalismem to myslím ve smyslu stylu a jemu uzpůsobenému zvuku, kdy v sobě album vrství neuvěřitelně cool momenty a dokáže vkusně využívat zvukové špíny. Deska totiž jakoby hlásala, že v rockové, potažmo metalové hudbě bylo již všechno vymyšleno, a tak zejména de Více

Po delší době jsem se upsal k recenzi alba, na které prozatím nemám ani předběžný názor. Zkusím se tedy odrazit od několika faktů. ACCEPT stále představují významnou značku. Samotný přechod k šikulům z Napalm Records bych za známku úpadku nepovažoval, s Nuclear Blast se v posledních pár letech rozloučil kdekdo. Co se týče aktuálního materiálu, rodil se nesnadno, i když nakonec docela rychle. Vysvětlím.Z rozhovoru poskytnutého kytaristou a majitelem německých heavymetalových klasiků Wolfem Hoffmannem časopisu Decibel vyplývá, že skladby na novou, už sedmnácto Více

Novinka „A Mortal Binding“ od britských doomových stálic MY DYING BRIDE svědčí o faktu, že Nevěsta ani zdaleka neumírá. Právě naopak, k znovuobjevené chuti po původním výrazu šestice přibyla nyní i léty cizelovaná perfekce. V umělecké rovině se tahle kapela sice nikdy nevyvíjela až tak překotně jako jiní z jejích generačních souputníků, o to více si však halifaxští mohou dnes hýčkaj své věrné. Jedno se MY DYING BRIDE totiž upřít nedá, jejich projev a tomu odpovídající zvuk si s nikým jiným nespletete. Žádná jiná kapela v rámci nejsmutnějšího metalového sub Více

DECEPTION je kapela, kterou jsem dlouho hledal. Brutální, přímočará, tvrdá, s pořádně hlubokým growlem, ale zároveň dostatečně chytlavá a melodická. Stačí si pustit druhou skladbu z jejich nejnovější desky, která má tajuplný název „Daenacteh“ (kapela nechce prozradit, co to znamená). „King of Salvation“ je pořádný rychlý výplach, kde na jednu stranu jeden riff střídá druhý a bicí kombinují sypačky s dvojšlapkami i přechody, které uhánějí kupředu jako ve sprintu na 100 metrů. Na druhou stranu píseň čas od času zpomalí tempo, a Více

Baltimorští DOSSER jsou jednou z kapel, které jsem objevil díky Crazy Diamond. A rozhodně je lepší, že se tak stalo, než kdybych o nich nevěděl. Vezou se na vlně znovuobnoveného zájmu o hudbu 90-tých let, která samozřejmě nikdy úplně nevymřela, spíš se stáhla do ústraní, do téměř undergroundu. Ale není to jen levný revival, kopírka a nostalgické vzpomínání. Začalo to zhruba deset let dozadu s britskou „novou vlnou grunge“ a kapelami typu DRENGE nebo WOLF ALICE, které odkaz grunge kombinovali s moderním britským alternativním, někdy až indie rockem. Na druhé Více

Ten příběh by měl znát každý, kdo přičichl k metalu, proto ho zkusím absolutně ignorovat a podívat se na novou desku Blaze Bayleyho tak nějak z odstupu. Šedesátiletý zpěvák jich pod svým jménem vydal už hodně a na všech nabízí tu lépe, tu hůře studiově podchycený heavy metal vysoké kvality. Pro novinku platí ono hůře, dopadající hlavně na bicí, ale o žádný průšvih se nejedná. Samotný materiál zní navíc znovu povedeně a také výtečně sedí specifickému hlasu. Bayleho vokál poznáte hned. V dnešní době jde automaticky o body navíc. Nutno podotknout, že na Více