Po slušně zpromované a vesměs atraktivní desce „Absolutno“ se Jihomoraváci PAČESS ani moc dlouho nerozpakovali a pokračují na svém dalším albu nazvaném „Katech1smus“. S Bárou Basikovou nyní již coby ústřední vokalistkou projektu, který své textové náměty věnuje zákonitostem pivní kultury. Jenže jednou věcí jsou ambice a radost ze spolupráce s přední českou zpěvačkou a tou druhou je skutečnost, jak dalece se rukopis kapely k Bářině hlasu hodí a kam se výsledek snažení nakonec posune. Zde, v rámci dejme tomu klasicky heavymetalové muz Více

Když se řekne křesťanský rock, asi si spousta z nás představí podivné pánbíčkáře, zpívající o lásce k Bohu a Ježíši, nebo skrze soft rockové, nedej bože metal wannabe písničky kázající o jediné správné morálce. Ano, i takové kapely jsem už viděl, některé byly alespoň hudebně na úrovni, když už mě jejich sdělení tak úplně nezasáhlo. SAFENAT PANEACH jsou ale z jiného těsta. Kdyby jste si je poslechli, aniž by jste o nich předem cokoliv věděli, klidně by jste dali ruku do ohně za to, že tohle žádný křesťanský rock rozhodně není. Tak jak to ted Více

Být alespoň trochu zajímavý v rámci totálně vydojeného stylu, jakým melodický death metal skutečně je, může být celkem fuška. Takže pokud byste se mne ještě nedávno zeptali, jestli mne hudba INNERESPHERE přijde lákavá, tak bych vám nejspíš odpověděl, že vlastně moc ne, protože mě ani moc neoblažovaly honosnější produkce žánrových špiček napříč celou Evropou, ať to vezmem od finských INSOMNIUM, po řecké ROTTING CHRIST. I když jsou to bezesporu dobré a v rámci své škatulky podnětné kapely, schází mi v celém žánru větší odvaha po nějakých Více

Australská hudební scéna mě poslední roky baví. A to hodně. Je pestrá, je zajímavá a přijde mi hodně autentická. Asi je to pohodou, která obecně v Austrálii a u jejich obyvatel vládne, což vám určitě potvrdí každý, kdo tam strávil nějaký čas. Berou si to nejlepší z americké i ostrovní hudební tradice, a dávají tomu vlastní, specifickou tvář. Od moderního punku, přes new grunge, psychedelii, alternativní i indie rock, ale i alternativní a progresivní metal. Ve všech těchto stylech jsem našel skvělé zástupce, kteří se pravidelně dostávají do mé Více

Frontman metalcoreových HATEBREED vždy byl aktivní a činorodou osobou a to myslím i mimo hudební rámec, kdy jsou známy především jeho charitativní a sociálně angažované aktivity. Zkrátka jde o energického chlapíka, kterému není řada věcí lhostejná. Není divu, že i v rámci hudební tvorby zatoužil po trochu něčem odlehčenějším, než mu nabízelo jeho dlouhodobé působiště. Své momentální thrashové choutky tak Jamey Jasta uspokojuje pod projektem nesoucím jeho jméno, tedy JASTA, kde jej doprovází pouze bratrská dvojice Charlie a Nick Bellmoreové, kteří s Více

V souvislosti s pražskými STELLARIS se často využívá přívlastků ambiciózní. Já osobně to slovo nemám moc rád, protože se touto nicneříkající frází kolikrát označí osoby, jejichž aktivita je v příslušném oboru až tak nezměrná, a to aniž by vykazovala cokoliv neotřelého, že se takovými nikdo nechce moc zabývat a vše se tak smázne tímto slovem. V případě STELLARIS tomu tak však opravdu není, naopak pro mne představují vůbec nejdotaženější vzorek moderní metalové hudby na našem území. Tedy pokud sečteme několik zásadních aspektů jejich cel Více

ROLE v roce 2016 vydali silný debut a pak v podstatě zmizeli ze scény. Občas nějaký koncert, ale nic nenasvědčovalo, že by ještě něčím přispěli do análů české indie scény. A pak letos na jaře na mě vyskočila zpráva, že mají koncert, kde budou křtít novou desku! Pokud byl jejich debut silný, tak novinka je rovnou rána na solar. Upřímně, jestli tohle ještě letos někdo na česko-slovenské scéně dokáže překonat, tak mu budu muset dát rovnou za 100%.Už si ani nepamatuji, jak jsem vlastně pražské ROLE v roce 2016 objevil, ale byla to láska na první poslech. Na prvním Více

Nejdřív jsem si říkal něco o soundtracku k cukrování bábovky nebo o solidní dechovce, která nutká lehce přiopilého metalového posluchače k onomu (s)prostonárodnímu „caaarára“. Neškodné, lehce thrashové vyznění kytar a nepříliš výrazný zvuk bicích netlačil ani nešpinil. Nejvýraznější se zdála baskytara, ta je fakt nádherná, a pak vokály, samozřejmě. Dále mě zarazila relativně malá rychlost. Že by si už Steve Asheim nechtěl tolik nakládat? Hm, viděl jsem pár mladších bubeníků, kteří na koncertech neudýchali pomalejší tempa, takže vyloučit nelze nic. Fyzický zlom p Více

Nikdo z pamětníků nepochybuje o pěveckých kvalitách vytáhlého Kanaďana Sebastiana Bacha, někdejšího idola metalových dívek a žen a rovněž také zpěváka newjerseyských SKID ROW, který s touto kapelou žal na sklonku osmdesátých a v první polovině devadesátých let celosvětové úspěchy, nicméně druhou věcí je účinnost jeho hudby tvořené pod jeho vlastním jménem v rámci následujících tří dekád. Jednak to Bach opravdu nepřehání se smysluplnými hudebními aktivitami, za druhé, jeho díla prakticky vždy po krátké době zapadnou. Nebudu a nec Více

Na své albové prvotině „From Hell I Rise“ v podstatě Kerry King nabízí to typické, co byste (při letité znalosti vývoje) mohli od legendárního kytaristy SLAYER očekávat. Natolik je jeho projev zavedený a jeho antipatie k stylovým odbočkám předpokládaná. Kerry tedy velí hlavně se nevzdalovat z probádaných mantinelů agresivního metalového nářezu a dostat do alba všechen natlakovaný feeling. Jakékoliv nápadné vzdálení se od parametrů hudby SLAYER tak opravdu nebylo na programu dne. Zvlášť když se dotyčný obklopil sestavou zručných, loajálních a zkuš Více