Od vydání třetí řadovky „Dawn Of the Axe“ od německých old-school speed/thrashem nadšených revizionistů CRUEL FORCE uběhl už celý rok, přesto jsem rád, že jsem nahrávku od této nepříliš známé kapely, která se navíc za měsíc objeví na písecké koncertní akci Thrash Nightmare, nakonec neprováhal. Se zpožděním zjišťuji, že i v ranku zhusta prověřeném, lze ještě dnes přijít s albem, které má šanci doslova vyrazit dech. Osmdesátá léta v tom metalově nejlepším možném totiž v podání této kapely ožívají v plné intenzitě a jsou, od prvních paprsků krvavého úsv Více

Kapela WUNDERHORSE navazuje na nejlepší tradice britského alternativního rocku z devadesátek, přičemž nám v moderním balení servíruje typickou ostrovní melodiku, skvěle vyvážený zvuk, trochu syrový, trochu drsný, s jemným nádechem psychedelie. Kdo jste měl a máte rádi THE VERVE, staré RADIOHEAD, SUPERGRASS nebo STEREOPHONICS, tady budete jako doma.Začalo to v roce 2019 původně jako sólový projekt zpěváka, skladatele a kytaristu Jacoba Slatera. Ten má ukázkový životopis nezávislého umělce. Začal v punkové skupině, která samozřejmě neprorazila. Sex, drogy a ro Více

Píše se rok 2024 a metalové retro oslavující ve všech podobách osmdesátá léta minulého století zkrátka táhne. Těch opravdu vynikajících nových kapel je zde poslední dobou skutečně dost. Není tajemstvím, že ta nejzajímavější aktuální jména vychází z undergroundového podhoubí evropské scény. U těch je totiž pravděpodobnější onen skutečný zápal. Na troskách okultních zhýralců NIFELHEIM nedávno ve Švédsku ožila následovnická formace HELLBUTCHER, kterou, stejně jako své předchozí působiště, rovněž vede šílenec u mikrofonu Per Gustavsson, podle jehož příz Více

Nezdá se mi, že by uhlazenost a odsun tvrdší zvukové formy kamsi do ústraní švýcarským avantgardním rockerům ZEAL & ARDOR bůhvíjak prospěly. Nová deska „Greif“ ke své škodě až trestuhodně opomíjí onen metalový základ, ze kterého švýcarská formace kdysi vzešla, a naopak upřednostňuje spiritualitu jižanského prostředí. Jakoby tím Manuel Gagneux chtěl světu sdělit, že má období divočení za sebou a vždy se cítil být především afro-americkým hudebníkem fungujícím stranou žánrů. Dobrá, s tím bych neměl až takový problém (vlastně Více

„Three bombastic queers and one very patient man“ (Tři bombastické queer a jeden velice trpělivý maník). Klid, nejde o žádnou travesty kapelu. Právě naopak. Jako správní mladí kanadští levičáci vyznávající punkovou filozofii jsou naštvaní na celý svět, společnost, kapitalizmus. Mladí. První EP-čko vydali už v roce 2011, tak řekněme pořád ještě celkem mladí. Kromě toho je tíží i vlastní problémy, strachy, vnitřní pocity a mentální zdraví. Holky s holkama, holky co nevědí, jestli jsou vlastně holky. Ale nechme jejich sexuální preference stranou a p Více

Tak tohle je masterpiece a přitom jsem album málem přešel bez povšimnutí. Nová deska Jacka Whitea se totiž objevila v červenci pouze ke stažení v digitální podobě, neměla žádný oficiální obal ani název, dosud nebyla k dostání ve fyzických formátech (v kamenných obchodech se pravděpodobně objeví v polovině září, tedy za dva týdny) a rovněž v první fázi uvedení do éteru zcela ignorovala streamovací služby. Jestliže byl tento neobyčejný muzikant, producent a šéf vlastní stáje Third Man Records vždy proslulý neočekávanými kousky, pak letos vše dotáhl z Více

Po KVAEN další vynikající zářez melodického blackmetalu z poslední doby, tentokrát ne ze Skandinávie, ale z Nizozemska. A opět je to trochu víc projekt než plnohodnotná kapela. Za vším stojí temný génius Robert Koning alias Robert K, který je na webu kapely uveden jednak jako skladatel, jednak jako hráč na „všechny nástroje“. Jak to tihle kluci dělají, že mistrně ovládají nejen kytaru a víceméně příbuznou basu, ale jsou schopni na té nejvyšší úrovni rozjet také třeba bicí soupravu? Nechápu. Robert k sobě během pandemických depresí přizval Více

Zpěvák, skladatel, multiinstrumentalista, producent, vydavatel, workoholic. Ale taky magor, bouřlivák, podivín, někdy až pošuk. No prostě velice komplexní, nejednoznačná a kontroverzní figurka americké hudební scény, to je Ryan Adams. Hudebně oscilující mezi různými odnožemi moderního rocku, garáží, alternativou, indie, s příměsí country, americanou, někdy i punkem. S velkou nadsázkou by se dal označit za moderní převtělení Neila Younga. Letos třeba vydal hned čtyři alba, která jsou každé stylově trochu jiné, a hned tři z nich jsou velmi dobrá. Tím se jeho Více

Po dalších personálních změnách, kdy předchozí rytmickou dvojici Anders Iwers a Anders Jivarp aktuálně nahradilo duo Christian Jansson a Joakim Strandberg Nilsson, mohl leckdo předpokládat další posun k fádnosti, přeci jen toho překvapivého z tábora švédské stálice v posledních letech moc nevzešlo. Neděje se však tak jednoznačně a fanoušek novější tvorby DARK TRANQUILLITY si i na „Endtime Signals“ bez problému najde svá favorizovaná místa. Kapelu totiž znovu táhne nezaměnitelný Mikael Stanne, jehož hlas svým charismatem nedovoluje hazard se jmé Více

Zda byl někdy symfonický metal na vrcholu, nevím, takže ani nemůžu říct, jestli je teď v krizi. Mám ale silný pocit, že se příliš nikam nevyvíjí. Švédští THERION se na posledních deskách vrátili tam, kde byli před dvaceti lety, kapely jako SIRENA nebo XANDRIA a různé podobné klony se zpěvačkami v čele jen přešlapují na místě a pořád opakují to samé. Finští NIGHTWISH se sice sunou, ale stále více mimo metal a zdá se mi, že málokdo v poslední době chápe, co se u nich vůbec děje a jestli to je ještě vůbec kapela, nebo one-man-show Tuom Více