Dneska už tu kapelu nesleduju. Nicméně s FIXOU jsem svého času zaznamenal podstatnej oblouk. Dva tři koncerty jsem viděl ještě před debutem v letech 1999, 2000. Debut Brutální všechno jsem poslouchal hned jak vyšel na jaře 2001 a sledoval to dění kolem (v Bengu třeba hned titulka), od druhé do čtvrté desky jsem jim fandil, chodil na koncerty, dokoce je viděl už i na velkém pódiu když na Brumlovce předskakovali GUANO APES (2004 tuším). Moje nejoblíbenější deska je druhá Bestiálně šťastni, přišlo mi to ujetý a vtipný. Jejich asi nejambicióznější je ta čtvrtá deska Fenomén s tím producentem od TATABOJS. S pátou deskou Klenot jsem se zadrhl, najednou jsem tam ty nápady neslyšel, postupně mi i ta starší tvorba přišla čím dál míň vtipná, asi věk, vlastně mě to někdy přišlo úplně tak nějak blbý. Pak už jsem se nikdy nechytl, prostě to odešlo. Když vidím rozhovory jako ten v On-air, neřekl bych, že ten člověk mi nějak zvlášť sedne. Možná by takový stav byl u dnešního mne vzácnost.:-))

já mám dnes nostalgický večer s Fixou - začal jsem rozhovorem Márdiho u Kučery, pokračoval dokumentem "Ztracený film" a teď už jedu air drumming s debutem Brutální všechno. A pořád je to brutálně dobrý!

Dal jsem si novýho Stevena Wilsona do uší v poslední, ryze soukromé a zklidňující hodince dnešní šichty a zjistil, že je to asi ta nejpříjemnější hudba, jakou by člověk mohl poslouchat během nejprve mělkého a poté postupně prohlubujícího se spánku.:-)) Bylo to až tak příjemné, že ten záklon a narůstající chropot u mne pozvolna přehlušoval ty jemné elektro motivy a floydovsky strunné pasáže obohacené o žensky mluvená ezo hlášení kdesi na orbitě. Snad to umělec myslel i jako ironii, když první polovinu alba tvoří skladba v překladu pojmenovaná "Přehled" a druhou pak další dlouhý vál s názvem "Objekt, který nás přežije". :-)

WEAPON Weapon 1988

Byť pitím piva také posilujeme srdíčko, po včerejšku to teď na opravdové cvičení nevidím.:-)

Holy shit!

Dal jsem si znovu Atomic Blonde. Charlize Theron je nádherná, skvělá muzika, nabité akční scény, šedivé reálie konce komunizmu v Berlíně.

THE HORRORS - Nightlife
RICKY WARWICK - Blood Ties
MASTODON - Once More Round The Sun

:-) tv pořad Extrémní proměny - Karel Horváth

EXODUS Karlem dobře okomentován - přišlo mi, jakoby jim někdo řekl, že to musí v hektickém tempu zvládnout do 70 minut, pořadí překvapilo (Temnpo bych měl určitě výš, Pleasures, Force a Impact naopak níž, na chvostu bych měl Exhibit B), ale to nevadí, rád jsem poslouchal. Přišel jsem domů z klasické sobotní hospy a hned si musel natočil půlitr malinový šťávy a obhlídnout to, došlo i na vydýchání u cigárka na balkóně. Spokojenost, bavil jsem se, pokyvoval.:-)

Bet Hart - jo, to je ta živočišná, její tvorbu moc neznám, jen nějaké úseky klipů, asi se neodhodlám jít tomu poslechově naproti. GaGu jsem včera nadhodil od boku, to je úplně jiný typ tvorby.

Kvalifikace MS ve fotbale shlédnutá v hospě. Nebýt Schicka, šlo by o průser. HAŠEK VEN!

Příjemné Rozpitváno. Exodus


https://youtu.be/XZCFLXLMeFo?si=HutqKNuiIlIbCxgb

Serte na Gagu, v ranku ženských hlasů je nepřekonatelná Beth Hart, právě vydala novou desku a zde ji hostuje i Slash, těžká paráda:
https://www.youtube.com/watch?v=KYnBHKnOSpE

Serte na Gagu, v ranku ženských hlasů je nepřekonatelná Beth Hart, právě vydala novou desku a zde ji hostuje i Slash, těžká paráda:
https://www.youtube.com/watch?v=KYnBHKnOSpE

U Lady GaGa jsou paradoxně zajímavější její boční projekty, než sólová dráha. Zpěvačka je to každopádně fenomenální.

Mě Gaga nikdy nezaujala, je to pro mě esence tuctového popu. Možná se mýlím, ale nemám ani čas ani chuť jí objevovat.

Manic Street Preachers - na první dobrou se mi ta deska moc nelíbí, nechávám jí teď chvíli odležet, možná se to ještě zlomí. Každopádně poslední dekádu se plácají v šedivém průměru.

Horrors zatím slyším nevyrovnaně - jsou tam skvělé skladby, které jsou vyvažované nudnými nevýraznými kousky. Přes 70% to určitě nebude.

Tomáš: Já u Lady GaGa zjistil, že to mám podobně jako kdysi dávno s Roxette, nelze tomu upřít obrovská hitovost, ale působí to na mne "krátkodeše", jakože je to až tak zjevnej globální mainstream, že po chvilce nějak ztrácím důvod to dál poslouchat. The Horrors budou asi jejich první deska, kterou si nekoupím, nechám to chvíli vycukat, třeba jsem na to jen neměl náladu. The Darkness pravděpodobně napíšu. Ještě něco mne napadlo - co třeba Manic Street Preachers? Jo máš pravdu, Pearl Jam tenkrát pomohli, jsou to dobrý pracovníci, spolehliví mravenci!:-) Boomer Space - není to blbý? Víš jak, já už dávno pochopil, že hlavní cílovkou těchto stránek budou lidi mého věku a nemá žádnej smysl nějak nadbídat mladé generaci. "Je to udržitelné?" Toď otázka, snad nám to dekádu ještě vydrží.

Pekárek: COF věřím, že to bude dobré, ostatně jako vše od Hammer Of the Witches. ta kapela před dekádou chytila dobrej vítr do plachet a na mne působí prostě obohaceně.

CoF uvidíme, mám za sebou první čtyři věci. Zkus The Trinity of Shadows. Pro mě je důležité, že tam zas slyším posun v atmošce. Hodně melodií.

Jo a ta obliba hevíku - máš to přece v názvu webu "boomer space" (i když asi i většina generace X ještě vyrostla na hevíku). Kromě toho jsou to velká jména, které zná většina lidí.

Deafheaven i Gaga jsou u mě už přes čáru, i když z opačných stran. Ti Horrors se mi ale celkem líbí. Starší kousky byly sice lepší, ale ta novinka není špatná. Darkness nedám. Ačkoliv mám Justina rád jako člověka a občas mrknu na jeho YT, jejich muziku jsem nikdy nemusel. Něco mi na ní vadí. Ještě mám pár kousků z loňska, a mezitím snad už něco nového někdo vydá.

Proč jen měkkého, zkus třeba taky něco tvrdého, ne?:-) Deafheaven jsou na tebe asi moc co? Co bych ti tak ještě doporučil, hm? Na The Horrors jsme se domluvili, akorát si myslím, že tě novinka Nightlife moc nevezme, na tebe je to moc synťákový a poklidný, až skoro ulverovsky ambientní. Co třeba The Darkness? Nebo něco tuzemského, nějak zrovna nic nevychází, možná jen nějací naštvanci z ug, ale o těch přehled moc nemám. PS: I kdybys napsal Lady GaGa, zlobit se nebudu.:-)

Ještě jedno vysvětlení. Když mluvím o tom, že díky nějakému článku je web znovu v kondici, tím nemyslím, že by ten článek byl nějak lepší než ostatní (to vůbec), ale spíš, že má výrazně nejlepší návštěvnostní čísla, páč ten klasickej hejvík prostě zajímá víc lidí a taky google nás během všech těch Kingů Diamondů, Acceptů a Judasů víc háčkuje a nabízí. Nevím jak je to možné, ale je to tak.

Tomáš měl jen trochu víc práce, ale už se to zase uklidní a bude víc času na psaní. Spíš je problém, že nic moc v měkčích žánrech nevychází. Ze zoufalství už zkouším prakticky všechno na co narazím, ale tak 2/3 věcí zavrhnu po pár oťukávacích klipech na YT.

Chtělo by to nějaké větší jméno, picnu mu slabší hodnocení a provoz tady bude jak na Václaváku. Loni jsem to tuším celkem slušně rozjel s Pearl Jam.