Dneění poslech novinek na kole
Bleed-Bleed-2025 (90s crossover, deftones a jak je dnes moderní říkat Shoegaze)
Puddle_of_Mudd-Kiss_The_Machine-2025 (celkem cajk a chvilkami i originální)
Quintana-Eternity-2025 (Grunge říznutý špetkou stonerocku)
LANDMVRKS-The_Darkest_Place_I haveve_Ever_Been-2025 (Francouzská odpověď na Architects)
Deserted_Fear-Veins_Of_Fire-2025 (zábavná kombinace Heaven Shall Burn a At the Gates)
Destinity-Ascension-2025 (taky melodeath ale z Francie)
Liar_Thief_Bandit-Icon-2024 (FF X QOTSA stonerock vhodný pro rychlou jízdu)
The_Warriors-Burn_Yourself_Alive-2025 (musculární HXC vhodné do kopce)

Kecy jak z roku 1948...

S RATM sice názorově nesouzním, ale zároveň mně nevadí, protože za nima cítím nějakej intenzivní, pro určité skupiny lidí však potřebnej názor. Alespoň jsou bojovný!:-) To se však nedá říct o neo-liberálech a současné progresivní levici, skupinách s duhovými transparenty a ideou, že SVĚT JSOU PRÁZDNINY! Všechno to odporné pseudo-filosofické žvatlání z humanitních Univerzit mne naplňuje pouze hnusem a opovržením! Tyhle lidi před šestou raní v MHD fakt nevidím.:-)

nad to se musíš povznést, to samé je Rage Against The Machine, na pivo bych s nimi nešel, ale muzika je fajn. angažovanost a aktivizmus k podobné produkci patří

Před hodinou jsem to taky z YouTube jel. Akorát jsem si říkal, že to nejdivnější jsou ty duhový neo-hippie komunitní obrázky, song dobrej, ale kapela u mne podprahově vyvolává odpor.:-)

Druhý singl TURNSTILE "Seein Stars/Birds" je tak šíleně divnej, až je vlastně šíleně dobrej

Tak CD přehrávač jsem měl někdy v pubertě a pár CD někde na půdě ještě asi taky bude. Nikdy mě to ale moc nebavilo. Gramec se zesíkem a bednama jsem před lety koupil na bazaru za pár korun. Sice 50 let starý, ale hraje to fajnově. Mám na tom rád právě ten velký formát a kochání se obalem, ometení prachu, není to tak moc hrrr. Prostě pomalý jako já :D

Štófi: Když to vezmu podle sebe, tak to máš tak 500m čtverečních barák, ne? A to elektrikou i topíme. ThrashWall jsou super. Už by mohli zase vypustit něco novýho.

Proč nejdřív volí do vedení ČT blbce, o kterém to navíc všichni ví, když se pak najednou podivují, že je to blbec? :-)

Já teď CD vzal na milost :) kupuju spíš LP, ale pořídil jsem na chalupu CD přehrávač a taky mě to baví. Já nestreamuju, a ty CD jsou dostupnější, zvlášť pokud člověk nepotřebuje nějaké speciální edice. A jsou vysloveně budgetový varianty, třeb 5 CD Testament za 253 Kč, sice v pošetkách, ale to mi nevadí. Takže já se teď k CD docela vracím, a ty ceny jsou celkem OK, jsem zvyklý z LP na vyšší. Mám teď nakoupeno na víkend, stálo to cca 1 600 a mám 16 CD, pohoda :)

Štófi: 150tisíc za roční elektřinu je masakr. Jde o to, co utváří ten komfort, který to spotřebuje, ale to musí být snad malej zimní stadión ne? :-)

To máš tak, ZJEDNODUŠENĚ, hodně zjednodušeně :-), západní model je, že spotřební zboží je za levno a je ho hodně, bydlení a energie naopak za draho, zároveň si člověk může pindat co chce, východní-ruský model je naopak, že spotřební zboží buď není vůbec a nebo je za draho, ale energie jsou v poho dostupné a nějaké bydlení také vždycky JE, člověk musí držet hubu a krok a chodit do práce, :-) teď je na každém co chce a kde dobře JE! :-) Já tedy určitě to první.

Stray: Nejde o žádnou drsnost, jde o holá fakta konkrétních numer. Já pamatuju točený pivo za kačku sedmdesát, dvanáct stovek za elektřinu ročně při dvakrát vyšší spotřebě, vodu raději ani nezmiňuju, tam šlo o pár desetikaček ročně. Nákup fyzickýho hudebního nosiče je svobodnou volbou, což se o elektřině, vodě atd. rozhodně říct nedá. S ohledem na uvedená fakta jsou ceny nosičů stále lácí, jak snad sám uznáš. Vinyly sbírám od dětství, mým prvním byl Schelingerův singl s Formulí na b straně(první press). To bylo SP s údajně největším množstvím repressů v celý supraphonský historii, celkovej prodej snad 150 000.
Zaznamenal jsem tady diskuze vo současným thrashi, z novejch kapel jich trvale sleduju jen pár. Mám podobnej názor jako ty, to nejlepší v žánru už dávno vzniklo. Zrovna u těch Warbringer mně osobně nejvíc vadí ten monotónní pěveckej projev vokalisty. Když se na posledním albu snaží ve Strike from the Sky schmierovským falzetem složit vědomou poklonu tomuto německýmu thrashovýmu veteránovi, jak sám někde sděloval, vyznívá to i ve studiovejch podmínkách dost rozpačitě. Nový album pro mě tak za 60-70%.
Hodím sem jeden svůj tip z četnýho zástupu těchto novothrasherů. Jde o debut portugalských ThrashWall. Vcelku mě zaujal už v době vydání, pak jsem na něj poněkud pozapomněl, o posledních vánočních svátcích spíše náhodnej přeposlech, po němž jsem dramaticky změnil své hodnocení daného dílka. Vynikající album. Necelá půlhodinka, v níž pomyslná hitovka střídá hitovku, zjevný textový i hudební holdy stylotvornejm vzorům (Testament, Anthrax, Destruction)nepůsobí rušivě, ba naopak, zcela organicky. Skvělá produkce, osobně bych vyzdvihnul zejména fantasticky nasnímaný bicí. V neposlední řadě výbornej zpěvák. Nikdy bych nevěřil, že něco podobnýho napíšu, ale tohle album nakopává prdel prakticky všem nedávnejm počinům stylovejch veličin. Pro mě osobně nejlepší thrashový album posledních pěti let minimálně. Jde čistě o můj subjektivní názor, nikomu to necpu.

Lord VILE: Kdybychom to takto detailně rozpitvali, jistě můžeš mít pravdu. Kupuju CD od roku 1988 (CD přehrávač tehdy vyšel na 16 litrů), když to zprůměruju, současný ceny jsou vzhledem k platům a mzdám rozhodně mnohem příznivější, než je tomu u mnou výše uvedenejch komodit, o nemovitostech nemluvě.

nejsme ve sporu, taky si živě pamatuji dobu, kdy CD stálo běžně 500kč, a pro Vyšegrádskou čtyřku (PO, CZ, SK, HU) se dělali ty "levnější" verze, kde místo bookletu byla jen dvoustránka na hajzlpapíru. To že jsou pak ceny rozličné napříč různými e-shopy je kapitalizmus, člověk holt musí trochu hledat, když chce nejlepší cenu.

Vinyly jsou kategorie sama o sobě, stal se z toho brutální sběratelský hype. Včera jsem akorát slyšel od jedné kapely, že při ceně zhruba 500Kč za vinyl se jim plus mínus vrátí náklady. Ale mluvil o malých sériích, třeba 500 kusů. S tím nemám problém, rád kapely podpořím, a možná moje děti za 30 let zjistí, že mají doma malý poklad. Ale u velkosériových alb velkých labelů je ta cena nahoněná chamtivostí. Ale fajn, kapitalizmus opět funguje - buď pro to existují zákazníci, kteří to akceptují, nebo to vyčíhám ve výprodeji.

Tomaš: Já se bavil o CD nosičích, které kupuji od konce devadesátých let, takže ceny mám napříč mainstreamem i UG celkem zmapovány. Ano, ceny dnes jsou dobré i u mainstream prodejců. Ovšem mnohdy se výrazně liší i o 200-250,- Kč. Což je samozřejmě věcí každého jedince od koho si titul objednává. Ale stačí si porovnat třeba cenu za nové standardní (jiná verze snad ani nevyšla) CD BENEDICTION u prodejců: Music Records, Mystic Prod. a EMP. Nejsem tak bohatý, abych si nemohl kupovat levné věci :-)

Ceny za vinyly jsou extra kategorie sama pro sebe. Byla ta doba, kdy si u kontejnerů a popelnic našel krabice s desítkami vinylů (případně i kazety), které dnes pod 5.000,-Kč nekoupíš. A ta doba nejspíš zase po nějaké době opět přijde. To až generace dnešních 45-60 vymře. Osobně nemám problém si koupit vinyl, který je udělaný pro fandy s přidanou hodnotou, ale třeba ty nedávné LP reedice alb TÖRRu, KRYPTORu...atd, tak ty byly a budou dělaný pouze pro zisky vydavatelské firmy. A to se bavím o reedicích nebo o nových deskách, které vychází převážně v limitovaných nákladech 300-500 kusů. U dobových vinylu jsou ty ceny někdy až závratné. Na Aukro byl nedávno vydražený singl Schizofrenie/Iluzorium od Arakainu za 13.000,-Kč.Jako kontrast byla na obale ještě nalepena původní cenovka 16,-Kčs. :-) Docela by mě zajímalo, kam až by se vyšplhala cena za původní vinyl "Kladivo na čarodějnice". Pokud by to tedy třeba Henych nebo někdo z těch mála (5-10) vyvolených pustil do oběhu.

Jo, u WARBRINGER je bonusovej disk, tuším že živák, ale když mě ty bonusy prostě nezajímaj a moc je neposlouchám.

Proč může někdo chodit do práce, spousta lidí dokonce za málo peněz, a někdo jinej chodí po ulici a nepokrytě somruje...? Ženská, o něco starší než já (asi tak 54 let), úplně normální paní padesátnice, normálně oblečená atd., rozdávala nějaký časopisy v centru, takový ty noviny jako Metro, apod. Hned mne zmerčila, vybízela k odezvě pohledem, a rovnou mně řekla, jestli by nebyla nějaká korunka a to aniž bych si od ní něco vzal (bůhví kde ten štos tiskovin vzala), že prej jí sociálka platí málo a že sem jezdí z ubytovny v Rokycanech, a že teda musí peníze takhle sbírat, jako vyhlížel jsem tramvaj a hleděl jsem tak jako nezůčastněně do dáli, poklepával jsem si dlaní o přední kapsu u džínů (spíš nervozitou než provokačně), kterou jsem měl plnou "kovovejch", pokyvoval jsem tak jako "hm...hm...(přemýšlel jsem jak z toho vybruslit...a když řekla to o tom sbírání ...a už mi zároveň v dáli jela tramvaj, tak povídám) ...hm hm...tak holt dál sbírejte". Jako nezažil jsem tak rychlej chodeckej úprk jako poté předvedla ona. Podle mě není normální, že někdo může celej den trávit v práci, spousta lidí dokonce za hovno, a někdo si chodí sbírat peníze do centra Plzně.

ono je taky rozdíl, jestli se díváš jen na nominální hodnotu, nebo to srovnáváš v rámci kupní síly a třeba průměrného platu. V té druhé kategorii bych řekl, že ceny na tom nebudou vůbec špatně, spíš tady hraje roli psychický blok, který máme každý jinde. Já třeba 800kč za LP nedám.

*standardní CD

O cenách za nové hudební nosiče se nemá cenu moc bavit. Rozhodně nejsou desítky let stále stejné v tzv. mainstreamu, to je naprostý blábol. Nejdráž bylo před rokem 2000, kdy standartní CD stálo 520,- 575,-Kč v prodejně. A bavím se tady o prodejně, které byla zásobována převážně M.A.Bonou.

Ano, i dnes se dá stejné CD koupit (v distru) s rozdílem 250,-/300,-Kč, ale mně osobně chybí právě typ firmy jako M.A.Bona, kde byla obrovská nabídka titulů i od malých firem, které byly fyzicky k mání. Dále M.A.Bona byla výhradním distributorem pro spousty evropských firem - malých i velkých, takže byly jejich tituly automaticky fyzicky k mání i u nás. Případně nebyl žádný problém si to nechat objednat i kusově.

Takhle fungoval blahé paměti třeba i ROCK PARADISE, kde ty časy jsou, že? Nehledě na fakt, že Bona dělala i několik vlastních CD licencí třeba od NBR (převážně v 90tých letech) a samozřejmě pak i kazetové licence kolem roku 2000. Dnes tady taková firma prostě není. Třeba jsem řešil u Music Records tituly od Emanzipation Productions, kde jednu kapelu jejich dodavatel nabízel a druhou už ne. Dál se dá spousta věcí sehnat veku i levněji, a to i tituly, které jsou dle překupníků cenově už z kategorie "rare" se dají koupit ve slevách za 6-8 euro!


Stray: Ten digipack WARBRINGER je snad 2CD, kde cena 499,-Kč je celkem OK.

Jedno z pozitiv vinylů je, že se kapely musí znovu naučit nepodceňovat obaly alb, páč ty dle mého jsou důležitý a třeba v nultých letech šly, díky umělé grafice, v dost případech kvalitativně dost do prdele. Mě trochu mrzí, že jsem si toho posledního Bruce Dickinsona přd rokem koupil speciál edici cd místo vinylu, tam by bodnul fakt vinyl, komiks v rámci cd balení byl docela chudej, naopak JUDAS PRIEST Firepower i Invinsible Shield jsem LP koupil a nelituju.

Zvuk mě taky přijde skoro stejnej, asi nemám žádnou top aparaturu, co taky kupovat do bytu, kde má obývák 28 metrů čtverečních a člověk ví, že si to stejně nějak extra nahlas nepouští. pro mne je cédo ideál a proti konci osmdesátek, kdy jsme to jely z blbě nahraných kazet plných šumu, je tohle luxus!:-)

Štófi: Seš asi hodně drsnej frajer.

Tady furt vyplakáváte jak starý kurvy. Ceny fyzickejch nosičů jsou přijatelný, v podstatě desítky let stejný. Mě víc sere, že jsem minulej rok dal za elektriku v baráku 150 litrů.

Wildl: super, pokud mladí potáhnou káru dál, tak jedině dobře! Kolem mě, i starší kluci, bohužel dost na fyzické nosiče rezignovali, což je fakt škoda. Z velké části to bylo právě těmi cenami a pak už zpět nenaskočili.

Stray: s LP to mám úplně stejně, jako ty. Staré analogové nahrávky ještě sem tam koupím, jinak jen srdcovky ala picture disky Maiden nebo teď ty znovu vydané desky Dream Theater. Taky mě nebaví pořád běhat a otáčet. Hlavně ale v současném digitálním světě moje ucho ve zvuku CD / LP neslyší rozdíl. 95% nahravek je digitál a na LP jde maximálně trochu jiný master, jinak je zvuk stejný. Aspoň já ho tak slyším. Netopejři samozřejmě nesouhlasí, ale většinou je to spíš psychoakustika. Anebo jsem už hluchej. Na druhou stranu, proč ne, chápu to a pokud to kapely podpoří, tak jedině dobře. Já jedu v CD a měnit už to nebudu.