Pekárek: Ale mě se Formulas líbí a v době vydání jsem to CD poslouchal dost intenzivně. Jen mi na něm prostě vadí ten trapný obal, nevyrovnaná produkce a naprosto zbytečné instrumentálky. Jinak jsem se teď dočetl, že v názvu alba je "zakódované" číslo 666 (obsahuje třikrát velké "F", což je šesté písmeno v abecedě). :-)

Stray: Jestli CD Abducted někde uvidíš, určitě ho kup, prodat ho pak můžeš kdykoliv. Momentálně se dá pravděpodobně sehnat pouze použité. Je možné, že někdy ještě vyjde nějaká re-edice, ale mám dojem, že Nuclear Blast se do vydávání svých starších titulů zrovna moc nehrnou. :-(

Formulas je přesně ten typ nahrávky, kterou si už nikdy nepotřebuji pustit. Hypocrisy šli mimo mě, ale co pouštěli v 96 v radiu Rocktime z Abducted nějaký ukázky, tak jsem si to zapsal jako docela v poho příbuznost ke Carcass a At the Gates, ale nebyla chuť po tom jít. Měl jsem práci s vecma jako Manic Street Preachers. Celkově jde Tatgreen úplně mimo můj zájem, ale to asi i dost jiný hudby. Uvazuju vzít na Brutal tak 150 CD na prodej, rybářskou zidlicku a stolek s bedynkama abz prdele si na ten dlouhej příchozí cestě rozložit stánek s extrémním metalem co už nechci slyšet. Jedu hlavně na Armored Saint, Gojira, Myrkur, Behemoth, At the Gates a Danzig.:-)

darthart: ano, někdy jsou jejich skladby i lehce do PAIN, ale i ten Arrival je takovej melancholickej - to mám na Hypo rád:) jo a je to bez tuc tuc tuc efektu. Jejich nejkomerčnější deska Catch 22 se mi kupodivu hodně líbí, plný počet no :) Hit za hitem

Hypo a já? jejich alba za 100% jsou Abucted, Hypocrisy, Catch 22, Arrival a Taste of extreme divinity ! vynikající melodeath, jak již někde napsal pekárek - ty čisté nezkažené kytarové plochy :)

Tak HYPOCRISY je jedna z mojich srdcoviek, zbaštil som prakticky skoro všetko čo vydali. Penetralia, The Fourth Dimension, Abducted, Hypocrisy, Into the Abyss, Virus, to sú vyslovene lahôdky.

Shodou okolností jedu v autě už několik měsíců Formulas. Fantastická a kupodivu i dost groovy deska. Ještě se k ní vraťte. Hypocrisy mám komplet. No nevím, co doporučit, od Tärgrena asi Spiritual Black Dimension.:))

Abducted, rozhodně Abducted! Je to začátek toho Tägtgrnova stylu, zároveň je to hodně atmosférický a songy typu "Roswell 47" nebo "Killing Art" jsou naprostý šlehy - parní válec, šelma urvaná ze řetězu, všechno to tam je. "Virus" taky není špatnej, ale ono to už úplně není, i když zvuk to má zabijáckej. Pokud by tě zajímal spíš takovej ten melodickej styl typu PAIN, tak doporučuju od HYPOCRISY album "The Arrival" - hodně melodický skladby, některý až hitový.

Máš pravdu Hypocrisy nebude kapela pro mě, ale ten Abducted bych si asi koupil, kdybych to někde viděl.
Já se Tuckerovských Morbid Angel zbavuji, nechám si jen Getaways, podařilo se mě prodat Formulas, Heretic i vincentovské Illud, dokonce kus za 260,-kč, novinka se zatím prodat nedaří, ocenil jsem jí na 300,- a lidi asi čekaj na snížení ceny, ta koupě byla prostě unáhlená, což se někdy stane.:-)

Abducted mě v době vydání celkem bavilo a mrzí mě, že jsem si nekoupil originál v době, kdy byl ještě běžně k dostání. Mám od nich pouze 2CD The Final Chapter / Hypocrisy, ale tyhle dvě desky se mi už tak nelíbí. Z těch novějších můžeš zkusit ještě Virus, ale řekl bych, že to asi nebude kapela pro tebe.

Poslední tři řadovky Morbid Angel bych si asi nekoupil. Mám prvních pět a určitě bych chtěl ještě Gateways. To mě v době vydání zrovna moc nenadchlo, ale s odstupem času ho považuji z těch jejich novějších desek za bezkonkurenčně nejlepší.

Projel jsem si The Fouth Dimension, to mě nebavilo, pak Abducted - trochu lepší, ale že bych to chtěl mít doma, to taky asi ne, odhadoval jsem prostě, že Hypocrisy měli zásadní éru před tím jejich prvním ročním rozpadem 1994-97.

Od Morbid Angel také nemám Formulas moc rád a vadí mě přesně to samé, na desce je těžko hledat záchytné body a dramaturgicky je hodně nezvládnutá, ostatně stejně jako alba Heretic, Illud... a vlastně i to poslední. Kdyby tak vyšla reedice Domination, tam bych šel určitě do vinylu (cédo mám, ale přeci jen je to jedna z pěti nejzásadnějších deathmetalových desek pro mne).

Stray: Asi Abducted, The Final Chapter a Virus, ale já je taky moc "nastudované" nemám. I v rámci death metalu jsou spíš na okraji mého zájmu (podobně jako třeba Vader, Kataklysm nebo Sinister).

Jinak ještě k těm obalům a logům, já tyhle věci vůbec neřeším. Vadí mi pouze, když je obal vyloženě nepovedený. Třeba teď poslouchám Formulas… od Morbid Angel a ta grafika je fakt otřesná. Korunu tomu nasazuje ta Tuckerova fotka ve stylu "Jožin z bažin". :-) Daleko víc mě ale štve ta nevyrovnaná produkce (dokonce se mi zdá, že jednotlivé skladby mají různou hlasitost) a zařazení těch nesmyslných krátkých instrumentálek na konec alba. Jinak se mi ten materiál celkem líbí, jen to chtělo nějakého zkušeného producenta.

Valič: Jaká tři alba bys doporučil od Hypocrisy? taky úplně mimo můj zájmovej proud tenkrát. :-)

Desky Requiem a Octagon vůbec neměly vyjít. Fakt nechápu, jak mohl dvakrát po sobě zveřejnit takový odpad. Mám pocit, že se tenkrát chtěl zavděčit fanouškům extrémního metalu, ale ti měli v té době už jiné oblíbence. Z toho materiálu je navíc cítit dost křečovitá Quorthonova snaha hrát hudbu, která mu v té době už pravděpodobně nic neříkala (viz tehdejší rozhovory). Podle mě chtěl hrát spíš melodičtější rockovou hudbu, jakou obsahují ty jeho dvě sólovky, ale tu od něj asi málokdo chtěl slyšet.

Tak jedu Blood On Ice z youtube, nezní mě to jako špatnej matroš, docela dobrý, kdyby si Quorthon nezkazil diskografii těma dvěma albama před (Requiem a Octagon), tak bych si to tenkrát jako následovníka Twilight of the Gods rád poslech, jenže já už byl v roce 1996 hodně proti-metalově nastaven, jako stará thrash škola jsem prostě nekousal ten nástup nových kapel jako Therion, Samael, Hypocrisy, Dissection, At the Gates, Moonspell a dalších (o black metalu jsem se dozvěděl snad jen z fotek těch pomalovaných čoudů), ani úpadek těch z mé generace (rozpady Destruction, Exodus, Death Angel mě byli milejší než polovičatá alba Sodom, Bathory, Kreator, Overkill) a tříbil jsem si vkus glam-metalem, AOR a historií hardrocku! V době kdy byl založen festival brutal assault jsem byl pravděpodobně hudebním vkusem nejvzdálenější tomu, co již 23 let ten podnik reprezentuje, roky 1995-2004 byli snad nejmíň posluchačsky metalové u mne. Před a po ano, to jsem se pídil, ale tohle období...fakt k tomu moc vztah nemám, snad jen takový ty špičky ledovce jako Symbolic od Death a podobný klenoty.

Teď se dívám, že dělal i nějaké obaly pro Immolation, Obituary a Hate Eternal:

https://www.metal-archives.com/artists/Andreas_Marschall/14002

Mě se vždy líbily obaly od toho týpka, tuším, že se jmenuje Marshall. kreslil dost Blind Guardian, pak taky Sodom, Kreator a určitě spoustu dalšího.

Správný metalový obal podle mě aspoň trochu kýčovitý být má a je jasné, že třeba malby z desek The Number Of The Beast, Pleasure To Kill nebo Scream Bloody Gore v Louvru nikdy viset nebudou. Tím ovšem nechci říct, že bych je tam vedle té Mony Lisy nechtěl vidět. :-)

Můžeme to s trochu nadsázky zjednodušit tak, že drtivá většina black metalových obalů je vlastně směšná a dětinská. Výjimku tvoří obaly, kde byly použity klasické malby, jejichž originály visí v národních galeriích v Oslu nebo Stockholmu. Paradox je v tom, že autoři těch obrazů pravděpodobně byli zcela běžní lidé své doby, mimochodem křesťané. Tedy nepřátelé přiblblíků, kteří si je pak dávají na svá antikřesťanská alba a maj pocit, jak strašně rebelujou. On i J. R. R. Toliken byl pokud vím křesťan, to už je ale pro inteligenty z Gorgoroth nebo Burzum asi moc složitý myšlenkový pochod. No nic.

Musím ovšem připustit - a to mám Blood On Ice hodně rád - že ten cover je hrozná splácanina, která se hodí spíš do Večerníčku.

Já nejsem žádný expert na výtvarné umění, ale Kristian Wahlin je v rámci metalové scény podobný pojem jako třeba Ed Repka, Dan Seagrave nebo Joe Petagno. Na těch dvou zmíněných deskách byly použity klasické obrazy Asgardsreien (1872) od Petera Nicolaie Arba a The Funeral of a Viking (1893) od Sira Francise Bernarda Dickseeho.
Co se týče toho loga, nebýt toho, že jsem si to tady přečetl, tak bych ani nevěděl, že je na tom albu nějaké odlišné, a to mám doma originál. :-)

Navíc BATHORY by měli znát i vlastní logo! :-) To je jako by si SODOM v devadesátých letech vystřihli nahrávku, kde by jejich název byl napsán na místo loga zakrvaveným fontem obyčejného písma z psacího stroje.