SODOM - Decision Day

80%

Čím více neklidná a temná je politická situace ve světě, tím lepší album němečtí SODOM vypouštějí. Novinka „Decision Day“ je patrně dílem, jaké bychom od kapely tak rádi slyšeli už před dvaceti lety, v dobách všeobecně vnímaných jako krize jejich militantního thrashe a odlivu zájmu o tuto druhdy výbornou kapelu z Gelsenkirchenu, jenž už letos funguje čtyřiatřicátou sezónu a všeobecně se za její zlatý věk považuje přelom osmdesátých a devadesátých let. Už předchozí počiny „In War And Pieces“ (2010) a „Epitome Of Torture“ (2013) byly metalovými fanoušky vnímány jako nahrávky, kterými se Němci vrací do té správné formy, nicméně novinka laťku ještě o kus posouvá, zní zlověstněji, temněji a hodně nebezpečně. Z mého pohledu tak jde určitě o jejich nejlepší album od počátku devadesátých let, které obsahuje všechny potřebné ingredience, jaké jsme kdysi tolik obdivovali na památných albech jako „Persecution Mania“ (1987), „Agent Orange“ (1989) a nebo snad i „Better Off Dead“ (1990) či „Tapping the Vein“ (1992).

Hlavní devízou je znovuobnovená skladatelská forma, která jde ruku v ruce s tématy nabízejícími se souběžně s aktuálním děním v Evropě (stálá hrozba teroristických útoků je jen jednou z příčin jedovatého Angelripperova naladění), válečnými konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a kontroverzními kauzami současného světa. Myslím, že Tom Angelripper v sobě znovu zažehl velkou chuť po popisu nepravostí všeho druhu. Kapele rozhodně prospívá, že současné trio je skvěle sehráno a šlape mu to i lidsky, což se projevuje na stále vysoké koncertní aktivitě. Hodně záleží na pozici kytaristy. V dělníkovi šesti strun, jako je právě Bernemann (Bernd Kost), mají SODOM záruku přísunu řady znamenitých riffů. Tento muzikant už nějaký ten rok působí jako stále se lepšící posila zvuku kapely a dost možná po dvaceti letech od nástupu nikdo nepochybuje, že jde o pravou náhradu legendárního Franka Blackfirea. Skvělý je i Marcus Freiwald (ex-DESPAIR, VOODOOCULT) za bicími, Makka totiž desku natřískal doslova parádně.

Do Angelripperova hlasu se vrátila po mnoha letech ona záhrobní špína, která tam naposled byla hodně dávno. Tom toho měl letos na srdci zkrátka moc a jelikož zřejmě není příznivcem politické korektnosti (který jedinec oblibující metal jím vlastně může být?), vysypal to ze sebe všechno pěkně od plic. Texty tomu také náležitě odpovídají. A o co tedy jde? Nejčastěji se objevují motivy, kde současný svět čelí zvůli a rostoucímu vlivu vyšinutých mocných jedinců, páchajících programové zlo – skvělý ponurý otvírák „In Retribution“ s mnoha vynikajícími kytarovými party a povedeným sólem, stejně tak je tomu u songu „Caligula“, kde vzpomínka na vládnoucího úlisného zločince z časů Římské říše působí rázem jaksi aktuálně. Neradostné jsou i další songy – houpavá „Strange Lost World“ - zde musím říct, že SODOM měli vždy patent na nějaký parádní valivě rozmáchlý kus ve středním tempu (kdysi „Remember The Fallen“ nebo „The Saw Is The Law“) a tento do oné škatulky zapadá, a hlavně „Vaginal Born Evil“ (směšný to název), který se týká tématu IS a dětí, dospívajících či čerstvě dospělých s vymazanými mozky, bojujícími v jeho řadách, a vraždění na území současné Sýrie a Iráku.

Ostatně souvisejícího tématu náboženství a jeho stinných stránek se týká ještě několik dalších skladeb – „Who Is God?“ (tu ostatně považuji za jeden z mála slabších momentů desky) a „Refused To Die“. A pak tu máme u SODOM již tradiční obor - hrůzy válek, jenž jsou zachyceny ve skladbách jako „Rolling Thunder“, „Decision Day“ nebo „Sacred Warpath“. Jasně, tahle deska nevznikla proto, aby sluníčkově zahřála, je to album SODOM pro příznivce jejich hudby, kteří ví, o co tady kráčí. Ve všech případech válečných nářezů jde o trefy do černého. Celkově má „Decision Day“ znamenitý mohutný zvuk, ohromnou divokost a vlastní onen epicky nadachmaný a zdánlivě nekonečný riffovitý arsenál thrashových kytar, jaké kdysi na sklonku osmdesátých let patřili právě k SODOM. Skvělou formu tudíž potvrzují i nářezy jako „Belligerence“ nebo „Blood Lions“. Tahle kapela už dávno ví, kde názorově zhruba tak stojí a jestliže se na politické úrovni jenom prázdně tlachá a nebo přiblble onanuje v rytmu smířlivé korektnosti, pak na novém albu těchto borců rozhodně ne.

Album zakoupeno v obchodě Music Records.

29.08.2016	Diskuse (117)	Stray janpibal@crazydiamond.cz