poslouchej od času 2.40 ...https://www.youtube.com/watch?v=t4QK8RxCAwo...gradace, riffy laufy refren:-)dam to raději takle, jesti můžeš ten předchozí blaznivě rozlamany smaž.

"Jednou ale půjdu k popelářům nebo jako hajzldědek a to potom budu mít možnost mít normální denní i životní rytmus a pak bych se ti přihlásil:-))" - no tak dík, ty mi ale nakládáš.:-) Myslel jsem, že když máš čas tady psát do diskusí takový dekly a elaboráty, tak bys třeba i spontánně vypomohl, páč já taky nemám zrovna nejjednodušší denní/noční režim. Až budeš ve čtyři ráno prolejzat po břiše a s baterkou(světelnym dělem) v ruce dvacetimetrovej elektro-filtr (hala podobná té v raketoplánu ve filmu Vetřelec), abys odstranil uvolněné plechy způsobující zkraty, to vše v roušce proti prachu a spalinám a v pracovním anti-biohazardickym oděvu (jako mohou mít na sobě pracovníci na obalech Nuclear Assault), při vědomí, že nemáš články, natož pak energii je napsat a přesto to prodřeš a jako Rocky Balboa je nakonec do pondělka dáš, tak možná také budeš snít o tom, že by se také mohl objevit nějakej parťák. :-)

Nirvana je názorným a typický příkladem revoluce v marketingu, ke které došlo začátkem devadesátých let. Vezmeš neznámou skupinu hrající pro pár lidí po klubech, kterou však v podstatě nikdo nezná. Vezmeš profíka producenta, který se svými mašinkami udělá hit i z otvírání konzervy. Ten vyrobí za určité spolúčasti několika těch neznámých zmatených kluků hitové album. Pozveš novináře z vícero evropských i amerických novin na "studijní pobyt" a zaplatíš jim, aby zvěstovali naprostou hudební revoluci, kterou každý musí doma mít jinak není cooool ani iiiin. Protože ti jde na ruku MTV předem tajně domluvíš rotaci do té doby nevídanou tzn. alespoň 3x každých šedesát minut 20 hodin denně. Dopravíš vyrobené album do obchodů zhruba s měsíčním předstihem. A pak to spustíš - reklama, rotace v tv, kampaň v novinách a rádiích pak společně pumpují prodej do požadované výše. Zisk maximalizuješ tři roky.... a inkasuješ. Páni v kvádrech si mnou palečkama Jediný, kdo je asi nasraný je pak Tom Scholz(ale to je jen pro pamětníky). Vypadá to že to nemůže být pravda, ale pokud prostuduješ všechny kroky Geffen records spojené s vydáním Nevermindu a opravdu hodně podrobně okolnosti nahrávání Nevermindu, pak zjistíš, že jsem se od pravdy neodchýlil ani o milimetr.

to Prasezlesa: ten okamžik, kdy Amerika v perspektivě (tzn. v počtu mladých lidí jako potenciálních zákazníku) přestala bejt bílá téměř přesně souvisí s tím, kdy MTV, která si v osmdesátkách udělala jméno a zbohatla na prvních metalových a hairmetalových kapelách, vycítila nový a lepší kšeft v první polovině devadesátých let a zcela se přeorientovala žánrově (tzn. vyřazení hairbangers ball a dalších rockovýh témat a postupné zvětšování prostoru pro rap, hop, rnb...)a v závislosti na tom o něco později i stylem vysílání (tzn.postupné upuštění od konceptu čistě hudební TV a přeměnou na moderní lifestyle propagující/tvořící televizi). Dnes je už situace úplně jiná, běloši jsou v USA menšinou. Afroameričanů a latinoameričanů je mnohem víc a hlavně mají daleko vyšší natalitu, čili jde o nevratný proces, podíl bílých na populaci USA se bude v další budoucnosti významně snižovat.

to Stray: jsem sice věrný a přátelský:-) ale jako spolupracovník naprosto nepoužitelný, dělám sice obyčejnou práci, ale nevykonavatelnou bez tvůrčího přístupu a pohlcuje mě tak, že spím maximalně 5 hodin denně, v určitých obdobích ještě méně. Přemýšlím, jak z toho uniknout, protože mám pocit, že je to příliš velký náklad a jednou mě to zabije. Takže zatím nejsem schopen naprosto ničeho, jen nárazově vždycky někde nějak zareaguju nebo něco napíšu na svůj blog, ale k čemukoliv cílevědomějšímu nebo souvislejšímu se nehodím z důvodu nedostatku času. Jednou ale půjdu k popelářům nebo jako hajzldědek a to potom budu mít možnost mít normální denní i životní rytmus a pak bych se ti přihlásil:-)) Asi bych to teď nedal, nezlob se.

A s tou Nirvanou to myslis jak? Nevermind podle tebe protlacily labely a MTV?

Moc mi to nesedi. Vetsina Americanu je bila, latinos a cernosi jsou navic odjakziva chudsi nez bili Americani.

Bluejamie65: Jak tak pár dní čtu Tvoje příspěvky, začal jsem si pohrávat s myšlenkou, zdali by se tvé úvahy a poznatky nedaly nějak smysluplně využít, co kdybys téma vývoje média versus rock/ metal nějak zpracoval? Pokud bys měl tedy chuť.:-) Mě by to vcelku bavilo zveřejnit, třeba jako Asylum.

Je zajímavé, že především v postsocialistických zemích jim to tak úplně nefunguje a jejich mediální hrátky nedokáží promýt mozek všem, takže nedochází tak úplnému vytvoření společenského souhlasu o tom, co je coool a iiin jako třeba v Americe nebo jinde na západě. Ty sám jsi toho dokladem, protože jsi schopen cítit, že rap,ani hop, či jiný humusy ti nepasujou a tvoje vědomí ti brání jásat nad tím, že někdo rytmicky vyslovuje vojedu všechny bělošky, nakopu všechny bělochy, oddělám všechny policajty, bij bij bij... Je to tak proto, že sis nenechal promýt hlavu tím, co na tebe útočí ze všech médií. A takových není málo.

Tady spojuješ do sebe několik různých věcí. Postup Led Zeppelin kromě názvu skupiny sdělovat jen naprosté minimum informací (a to i na přebalech alb) jak tisku, radiím a televizím byl marketingová taktika na začátku jejich kariéry. A to taktika, která se snažila využít toho, že když se o skupině téměř nic neví a současně letí od úst k ústům zpráva, že jsou fakt dobří, tak se určitě přijde plno lidí podívat na koncerty. Je to marketingová taktika úplně legitmní a použita v nějaké podobě vlastně i mnohými dalšími a používaná dodnes. Nedostižné prodeje alb britských tehdejších britských kapel vyplývají jednak opravdu z toho, že invenčnost jejich hudby, kterou naplno projevili v sedmdesátých letech, zřejmě už nikdo nikdy nezopakuje. Ovšem je třeba nezapomenout na to, že na přelomu šedesátých a sedmdesátých let opravdu pro firmy byla nejzajímavější vrstvou populace z hlediska její ochoty naslouchat a nakupovat bělošská dělnická mládež, která hard rock a později i metal vysloveně vyžadovala a nejen to z ní se také rekrutovaly i samotné kapely. Rádia, televize a labely vyčenichaly zisk a udělaly leccos, aby scénu podpořily - vyslaly hledače talenů, pomáhaly začínajícím, vydávaly nahrávky. Dobře je ta podpora viditelná například u Uriah Heep nebo Deep Purple, jejichž kapelní zkoušení a první nahrávací seance byly výsledkem sociálních programů, které přispívaly na nástroje a nájem studia (což se asi dnes nerado poslouchá). Pokud chceš mluvit o nabídce a poptávce, je třeba si uvědomit to, co proklamují major labels a spolu s nimi i MTV (dokonale se to projevilo na příkladu Nirvany a grunge) jejich heslo je - cituji: "MY JSME TVŮRCI POPKULTURY." To znamená že dnes rádia, tisk a MTV jsou schopni obsadit tak velkou část mediálního a virtuálního prostoru reklamou a rotací konkrétních titulů, že jsou schopni sami uměle vytvářet a formovat vývoj a zaměření poptávky a plnit tak zadání, které jim ukládá sedm major labelů, které dnes prodávají (nejen) hudbu. Na počátku devadesátých let totiž zůstalo jen sedm velkých vydavatelů - major labels, které mají pod rukou naprostou většinu legálně prodávané hudby a fungují podle zásady, že zisk z každého hudebního produktu se musí maximalizovat nejdéle v průběhu tří let. Navíc mají dobře spočítáno, že tou v současnosti i nejbližší budoucnosti nejperspektivnější posluchačskou skupinou (a základem té úvahy je situace v USA), která bude hudbu poslouchat a kupovat jsou latinos a černošská populace. To znamená, že tvé chutě a tvůj vkus tím, co se s reklamou vydává, co se hraje v rádiích a v televizích už nikdy naplněn a uspokojen nebude, protože na nás ty velké firmy serou, jsme bílí, jsme chudí, ubývá nás a absolutně není perspektiva, že budem těm pánům z major labels zvětšovat zisk. To jim stačí jako argument k čemukoliv. Nemusíš se tím trápit, potkalo to mnoho lidí a stalo se to už víckrát v historii.

Ono je pravda, že třeba Led Zeppelin lidi taky objevili skrz koncerty, jenomže potom se z nich staly světové hvězdy a znal je každý. Prodaná alba to potvrzují. Dneska už tolik alb prodají leda různé RnB zpěvačky a tak. Přitom Zeppelini neměli skoro žádnou reklamu, tisk je neměl rád, v televizi byli snad jednou... A stejně byli tou dobou bezkonkurenčně největší kapela, alb prodávali mnohem víc než nějací přeceňovaní a médii vychvalovaní Stouni. Ono to asi bude tak, že lidi už prostě ztratili o rock zájem, možná je blbost dívat se na to tak, že rock není v hlavním proudu, protože je taková nabídka, možná není nabídka, protože není poptávka...

to Stray - nadšený souhlas, On je to asi docela rozdíl v pocitech, když si vzpomenu na svýchá náct - dvacet, tak to znamenalo docela fušku, dostat se k dobrý muzice - pro alba jsem jezdil do Ostravy k pivovaru, nahrávat jsem chodil ke kamarádovi do sousední ulice s magnetofonem vážícím 13,5 kg bez repráků na zádech a na živou jsem chodil na zábavy, kde policajti s publikem moc nekamarádili, jakkoliv jsem chodil vlastně na úplně nevinný skupiny... takže dnes mi možnost zamailovat si ze svýho počítače na chytrý telefon hráče na hammondy z Austrálie nebo kytaristu z Novýho Zélandu přijde docela komfortní. Navíc mám pocit, že po roce 2000 časopisy, labely a MTV přestaly tlačit na to, aby bluesrock, hardrock, metal... na albech nevycházely, takže se teď ohledně možností najít dobrou hudbu opravdu cítím výrazně lépe ...

Bluejamie65, podepisuj se když tak pod ty příspěvky. Máš pravdu, nemám pocit že by metal ahardrock vymíral, naopak poptávka od specializovaných fans je větší než třeba v roce 2000. Ty staré styly nevymíraj, jen nebude díky menšímu počtu financí nikomu novému dovoleno, co bylo dovoleno AC/DC, Judas Priest a KISS. Ale v podstatě - není to vlastně jedno? Koho dnes zajímá nějaký posraný MTV? Nějaké posrané mainstreamové rádiostanice? Nějaká posraná mediální masáž od rádoby-cool hipsterských webů? Srát na to, já si myslim, že Hard´N´Heavy scéna má stále pro koho hrát, jen prostě (a logicky) není její cestička k náctiletým zdaleka tak úzpůsobena, což mě vlastně vůbec nevadí. Já budu tuhle hudbu poslouchat pořád radši než nějaký UFOMAMMUT (italskej post-doomed alternative knihovnickej drone pro lidi, který se neumí rozhodnout jestli budou satanisti nebo jaderný inženýři).

LOuža+Prasezlesa v určitém smyslu s váma souhlasím, hlavně v tom, že máte pravdu, že MTV a major labels se rokem 1991 rozhodly prosadit marketingový záměr do té doby aplikovaný pouze v popu - tzn. většinově maximálně tříletou životnost popových hvězdiček na celou populární hudbu a hardrock a metal byly realizující se především koncerty, alby a dlohodobou životností kapel byly z mainstreamu odkloněny do pryč. Vedlo je k tomu zřejmě to, že především v Americe se major labels rozhodly orientovat se na jiné než bílé publikum (proto rap,hop a rnb). Pro rock a metal se tím stav vrátil před MTV (před rok 1981). Základem živobytí je teď pro kapely stejně jako tehdy koncertování a alba se prodávají především na koncertech. Stát se hvězdou znamenalo kdysi na základě geniálního výkonu dosáhnout toho statutu shodou v ocenění u kritiků a novinářů, lidí z vydavatelsví posluchačů rádií a lidí kupujících alba a někdy i u ještě širšího spektra společnosti. Jenže tehdy hardrock i metal měly otevřenou cestu do mainstreamu, například MTV svůj osud na počátku demonstrativně propojila s rockem a metalem a nejlepší pořady a nejlepší vysílací časy věnovala právě rocku a metalu. Jenže nejpozději od zahájení rotace Smels like teen spirit, jak ti v MTV, tak ti v major labels o rock a metal naprosto ztratili zájem a zaměřili se (a začalo to v Americe) na žánry oblíbené u početnějších vrstev obyvatel a jiných etnik, bělošská dělnická mládež (což je v Americe i Anglii původní spektrum lidí kupujících metalová alba) je prostě do budoucna neperspektivní, takže hudba vydávaná pro ni už nebude mít prioritu. Smutné na tom je, že je to asi nevratný proces. Na konci osmdesátých let ho předpověděl David Coverdale, který se rád při marketingu svých alb díval manažerům pod prsty. Jen to parafrázuju, hard rock a metal se v příštích pár letech do postavení, jaké dřív s ohledem na dostupnost, počty alb a počty posluchačů měla alternativní hudba. Tzn. v tom co oba píšete je značný kus pravdy, navíc takové pravdy, kterou se asi jen těžko podaří změnit. Proti MTV, major labels a velkým časopisům se dost dobře bojovat nedá a když je rock nezajímá, tak s tím nespíš vy dva nic neuděláte. Na druhou stranu je ale důležité i to, v čem NEMÁTE pravdu. A to je to, že dokud hard rock a metal někdo poslouchá, do té doby ho budou určité kapely i hrát a do té doby bude možné hledat a nacházet dobré i skvělé kapely - viz ten příklad bluesových kapel, které jsem sem dal - podle mě je jakýkoliv producent zvnějšku pro oba ty případy nemyslitelný a obě ty kapely jsou dokonalé a stačí na to v obou těch případech tři lidé. Jak jsem se o nich dozvěděl, v podstatě pro mě nehraje roli, prostě jsem měl tu možnost a nepromarnil jsem ji.

Jenomze o tom mluvim - nahrat si to muze doma kdekdo, ale bez kvalitniho producenta to pravdepodobne nikdy nebude to prave orechove, a producenti se dnes venuji akorat tak hiphopu, rnb a podobne. To je mi prd platne, ze vychazi tuny balastu.

Přisadím si. Vzpomínám jak se staří matadoři z 80. let shodnou jak těžké bylo tenkrát dostat nahrávací smlouvu. V albech, respektive jejich prodeji byly peníze a nahrávání něco stálo. Takže si na tom dalo hodně lidí setsakra záležet. Dnes je situace úplně opačná. Album je jen jako taková vizitka, proč přijít na koncert. Nahraje ho skoro na profi úrovni kde kdo doma na kompu, obal si nakliká ve fotošopu a přesně podle toho scéna vypadá. Teoreticky by mi to nemuselo vadit, protože mě přece nikdo nenutí to poslouchat... Ale vadí mi to a hodně. Protože ten neutuchající příval balastu bohužel přebíjí to promile dobré hudby, kterou v dřívějších dobách filtrovala vydavatelství (pravda i když tím občas zabila nadějnou kapelu). Výsledek je, že než bych se probíral tím humáčem, radši poslouchám staré a ověřené páky a zbytek ignoruju. Ale není to tak, že by ty kapely nevnikly. V posledních deseti patnácti letech tu jistě byli novodobí Led Zeppelin, Metallica nebo Maidni pro nové tisíciletí...akorát si jich nikdo nevšiml. Sad but true.

Navíc znova opakuju: firmy už o dlouhodobě působící kapely nemají zájem, počítají s "artiklem" maximálně na tři roky, mají tak upravený smlouvy nejen skupiny, ale i sami zaměstnanci velkých labelů - doba dinosaurů působících na scéně +-padesát let jako Schenker nebo Scorpions, či ACDC už nebude

To Stray Přesně!to Prasezlesa: nevěřím, že není možný si vybrat http://raritetno.com/hardrock/já sám jsem se sledováním toho serveru musel přestat, a to jsem nenažraný ještě víc než... nejsi starej, jen nejsi ochoten měnit to, co ti připadá dobrý podle toho, co velí média a aktuální moda a lifestyle, ber to tak, že se potom, co hardrockový kapely a metalový kapely koketovaly s mainstreamem, tak zasáhly velký firmy a zresetovaly situaci před MTV, tzn. hardrockový kapely musíš hledat na koncertech a festivalech jako jsme to měli my v sedmdesátých a osmdesátých letech. Oproti tý době jsou některý věci lepší - a hlavně internet umožnňuje nejen najít hudbu, ale i to být v kontaktu s tím, kdo se ti líbí

Hele ale mně je 23 a stejně si připadám starej a že žiju v minulosti a nechápu, co se to dnes děje :DJasně, že dobrý kapely třeba vznikají, ale vznikají i velké písně? Ne, prostě ne. Mastodon jsou třeba dobrá kapela. Ale mají nějakou svoji Stariway to heaven? Bohužel ne. Prostě už mi přijde, že jsme jako lidi mnohem víc nihilističtí a cyničtí a emoce v hudbě tak jako dřív nejsou.

Takhle - osobně si myslím, že dobrých kapel je a vzniká pořád spousta, akorát se ta rocková hudba, jak jí známe z dvacátého století, přesunula z hlavního proudu někam stranou, pořád se ovšem nepropadla do nějaký šachty. Mainstream dneška? Rozhodně ne - kvalitní muzikanti, kvalitní rockeři, natož pop... maximálně tak nějakej rapující jutuber. :-) Ale ať to tak maj, ty mladý :-)... mě osobně to nezajímá, já se furt budu zajímat o svoje.