Stray: Stejnou paní zazříš i při pohledu na obal debutu Roxy Music, tam je bez květáku. V roce 1981 psali v Pop/Rocky, že si vzala Chrise Jaggera, což je mladší brácha Micka. Nyní s překvapením zjišťuji, že jsou spolu stále:


https://www.gettyimages.co.uk/detail/news-photo/kari-ann-moller-and-chris-jagger-attend-anthony-prices-70th-news-photo/465284160

Jen krátkou poznámku k nakupování na eBay. Dřív jsem tam hodně nakupoval, ale teď bych řekl, že kvalita prodeje šla dost dolů a to i u prověřených prodejců. Opakovaně se mi stalo, že mi dorazilo jiné CD nebo v obalu byl jiný disk. Nevím, jestli to zkouší, když vidí, že nakupuju z "východní" Evropy, že nezvládnu reklamaci v angličtině nebo jestli mám jen smůlu na omyly. Peníze mi vždycky vrátí, ale to CD už nemají k dispozici. A mně se doma hromadí nesmyslná muzika a někdy i ve špatných obalech:-).

Spajk: U mne existujou dva způsoby jak jsem se mohl dostat k MOTT THE HOOPLE, první dlouholetý, který způsobil akorát nějaké všeobecné povědomí a druhý, jenž byl původcem náhlého chtíče po koupi.:-) První - jsem dlouholetým fanouškem Davida Bowieho, jehož glamové období první poloviny sedmdesátých let velice uctívám, lze říci, že MOTT THE HOOPLE náleželi k této scéně, respektive s nimi spolupracoval Bowieho kytarista Ronson, dle mého jeden z nejpodceňovanějších kytarových střelců a song-writerů! Druhý - prostě jsem si o víkendu četl nějaká čísla ROCK HISTORY a narazil tam na jejich článkový profil z roku 1974. Že si to jedu včera koupit jsem sem radši nenapsal, protože už se mi stalo, že když jsem to sem napsal, tak než jsem dojel do Music records, tak mě tam akorát řekli, právě jsme to někomu prodali přes e-shop.:-)

Strayi, tos koupil dobrou muziku. Mám poslední tři alba a spatný nejsou ani Hunterovy solová alba, defacto jsem od něj neslyšel špatnou desku, ani současné nahrávky nevykazuji klesající tendenci. Třeba tahle melancholická paráda mě rozsekala https://youtu.be/o3QGWyfW9q4

Jak si se k MtH dostal?
Počítám, že přes Bowieho All the young dudes?
U mě klasika Velký Bílý a Once bitten twice shy.
Někdy se ty červené nitky proplétají velmi zajímavě.

Právě teď jsem si objednal z Discogs CD Kamelot - Eternity :) Jenom tak z nostalgie :))))))

Horyna: Já tedy z MR mám toho dost, ale než jsem začal kupovat přes Discogs, tak nejvíce toho máme nakoupeno přes eBay a něco velmi málo z Amazonu + něco málo na Aukru. Na eBay se mi líbí, že to CD aspoň vidím na fotkách, což na Discogs, pokud si o to nepožádáš, tak nevidíš, ale většinou jim věřím. S vrácením peněz jsem neměl problém ani na eBay, tam mi to taky každý vrátil. Jinak za některá CD jsem dal taky dost peněz. Už jsem na pár šrotů narazil, i když byl stav velmi dobrý, jakože mělo škrábance, které mi přehrávač fakt nepřečetl, respektive ano, ale s poskákáním :))) Já teda sháním pár CD a to česká, která se na Discogs asi neobjeví :)) Maximálně na aukru za 2500-3500 :))

Mě tedy rozbalování igelitu štve, musím to vždycky říznout nůžkama na nehty po spodní vroubkovaný straně krabičky, prstama je to obdobně debilní činnost jako rozevírání igelitového sáčku při koupi rohlíků někde v Penny, "Ty vole, můžete to někdo udělat za mě? seru na to, nemám dlouhý nehty" Mário Balotelli hadr!:-)

Párkrát už se mi stalo, že jsem si koupil něco, co už jsem měl a zapomněl jsem na to, že to mám.:-) Naštěstí v MR mě to v pohodě vymění hned za něco dalšího. Včera jsem koupil poslední řadovku MOTT THE HOOPLE - Hoople 74´ za 125,-Kč, měli poslední kousek, pěknej květák na hlavě ta paní na obale.

Stray: aha :) Tak to máme dost podobné, já začal tuším prosinec 2016 :) Dal jsem valé stahování a teď už jen kupuji CD. Nicméně nové kapely nevyhledávám a sbírám to, co mě ještě baví z minulosti :) Máš pravdu, že nemoc to je, takže už se musím trošku ovládat, ale jde to ztěžka :))) Taky už v tom je dost peněz. Super je to v tom, že už mě přestala bavit spousta kapel z minulosti, takže toho není tolik, ale málo taky ne :)

Když už se tu hovoří o Discogs, přidám i já pár vět k posílení jeho služeb směrem k posluchači. Nakupováním na tomto portálu se zabývám už nějaký ten pátek, možná i déle jak tři roky a celkem pravidelně. Za tu dobu, jsem jeho prostřednictvím obdržel dobrých pár desítek, možná stovek cd. V současnosti je to můj druhý nejpoužívanější portál na nákup muziky, samozřejmě po M. R. Asi třikrát se zásilka ztratila a doručovatel mi vždy vrátil peníze-takže žádný problém. Řada obchodníků má tovar v mint-což je origo zabalený, jistota je, pokud je napsáno přímo sealed. Většinou kupuji nejlepší stav - tedy pokud je cena úměrná naší = cca. 400,- něco ještě naskočí na poštovném. Pokud je cd obtížně sehnatelným kusem, cena šplhá závratně vysoko, pak jdu do horšího stavu. I poškrábáné a doťapané cd vždy hrálo. Nejsem maniak, abych dal za sic krasavce třeba litr. To už je extrémní stádium nemoci :-) a pár takových případů rovněž znám. Každý doma máme stovky a stovky zabalenců, tak se mezi nimi těch pár ušmudlanců lehce ztratí, důležité a blažené je, že jsou takoví skvostíci vůbec sehnstelní a poté doma. Většinou se snažím ukořistit od jednoho obchodníka nejméně dva kusy, nerad sbírám kusovky :-) Mám už vytipované své oblíbence, od nichž beru často (klíďo pět šest kousků) a stav je eňo ňuňo.
Někdy i nová, právě vycházející cd z prog sektoru, vydávaná u menších společností, které M.R. neseženou a jedinci, kteří se obchodováním zabývají, je nakupují na sebe a poté rozposílají dál. Dále disky z mého mládí-přelom 80/90 let běžně nesehnatelné (nedávno origo vydání první dvoje Psychotic W., několik Megadeth...). A nejvíce samozřejmě sedmdesáté roky a kvanta kapel v dobrých reedicích a remasterech.

Bez Discogs bych na řadu hudebních klenotů vůbec nedosáhl. I s tím se dá žít, ale jelikož absolutně nepatřím mezi stahovače, nebo streamovače (zatvrzelý sběratel), takto je to příjemnější:-)

Proto upřímně radím všem, kteří chtějí mít doma vysněnou muziku ve fyzické podobě a nemohou k ní najít cestu, nechť vyzkouší Discogs, tam je skutečně všechno.

(a když není, stačí pár týdnů posečkat - takto jsem toužil po jedněch Presto Ballet (asi znáte, je to ta druhá, art kapela K. Wanderhofa z Metal Church), dvě desky jsem objednal přímo z Ameriky z vyd. firmy a další už tam neměli, na Dis. jsem ji prováhal, pak asi dva měsíce nebyla nikde a hle, jakmile se ukázala, hned jsem natáhl ruku)

Stran igelitu - mám rád jeho rozbalování a to i v počtech podobných Strayovi :-)

Myslel jsem tři dekády už se tomu věnuju, ale řekněme že počet nosičů zakoupených za jeden měsíc mezi roky 1990-2020 připomíná spíše křivku nástupu Covidu na americkém kontinentě, tzn. když jsem ještě chodil do školy tak to byl tu a tam případ, z 90% jsem si alba nahrával na kazety, na konci devadesátek už jsem si koupil třeba 3 cd za měsíc (někdy jen 2), zlomový byl konec první dekády 21.století kdy se z toho stala nemoc, kterou nelze uhasit :-) ale křivka letěla dál vzhůru, dál a dál, výš a výš, jasně za rok naprosto v pohodě 150 cd. :-)

Stray: ty kupuješ 10-20 CD každý měsíc? nebo co jsi myslel dekádou? :) Jinak máš pravdu, taky mě serou ty všemožné digipacky a digibooky (jako Paradise Lost - Medusa), atd. a souhlasím s tebou, že nejlepší jsou plastové krabičky :) Aspoň to vyměníš a neničí se to.

V tomhle případě se sice nejedná o CD, ale i v rámci limitovaných verzí vinylových desek je to dost velký úlet:

https://youtu.be/J_tuGneM1kk?t=59

K tomuhle albu dostaneš za mírný příplatek i vkusný stojánek:

https://www.youtube.com/watch?v=S75woAUx5Oc

Mě se na těch cédéčkách líbilo i to, jak byla skladná a praktická. Nákup z Redblacku se mi většinou bez problémů vešel do kapes. Tohle ale opravdu není ten případ. :-)

Já nevím proč ti magoři pořád něco vymýšlí :-), něco spešl, není nad to otevřít plastovou krabičku, hodit do přehrávače cédo, postavit titul na stolek v obývacím pokoji zadním obalem směrem ke ksichtu, uvelebit se na gauči, natáhnout nohy a napít se kafe.:-)

Stray: Když ti tak vadí vybalování z celofánu, co říkáš na tuhle limitovanou edici, kterou musíš pokaždé, když si chceš to album pustit, rozšroubovat? :-)

https://www.youtube.com/watch?v=smwrqptQhCk

Když měsíčně kupuješ cca 10-20 CD po dobu dekád, tak tě ten celofán spíš sere. :-)

for all: Tak jasně, někdy je to nové, ale už to vydal někdo jiný, kdo mohl, ale také nemusel mít licenci a sem tam se ten originál i najde. Mnoho lidí nakupovalo v minulosti CD s cílem investice :)))) Důležité je nekupovat z Ruska a okolních států :))) i když také už se mi to zezačátku podařilo nakoupit, takže mám doma takové pochybné disky od Pantery :)))) Co se týká rozbalení, pokud to CD je v TOP kvalitě, že to ani nepoznáte, tak je mi to celkem jedno. Pro mě má větší váhu to, že to CD vůbec mám :)))))

DarthArt: Ano MINT je nové, jak píše kolega Jirka Čáp. Co se táký 2CD, ano někdy je systém úplně na ho.... záleží na CD a už se mi to taky skoro podařilo zničit :) Nicméně kvalitní 2CD se velmi těžko shání. Koupil jsem pár šuntů, co letěli ihned do popelnice, ale pokud můžu poradit, tak já nakupuji 2CD v MUSICRECORDS a ti mají kvalitní, asi za 20kč, ale přibalují mi to vždy s koupí nějakého CD u nich :)

spajk: Přesně tak, někdy je VG téměř jako nové, max. velmi lehké opotřebení bookletu, ale jak píšeš stačí vyměnit krabičku. Právě pro tyhle případy vždy nakupuji i prázdné obaly a pak nikdo nepozná, že se jedná o použité :)))) Nicméně, občas to neklapne a CD nic moc :)) Takže radši Near Mint :)

Digipack se dvěma postýlkama, roztržení ochranné membrány u panenského kotoučku, ach jo, já z vás nemůžu :D :D ale vím přesně o čem mluvíte. Digipacky jinak nemám rád, sere mě, jak ej to všechno papírové, mám raději plastovou krabku, kterou můžu kdykoliv vyměnit a obsah zůstane neporušen. Mimochodem těch mechanismů je mraky a některé jsou fakt na hovno, ale některé ne. Dokonce mám verzi plastové krabičky pro 5xCD od Winery dogs, kde si v tom člověk listuje jako v knize a kupodivu je to funkční a elegantně.