Valic: kdyz ja to tomu Necrocockovi moc nevěřím, nekde jsem mam pocit cetl, zema manželku a pak to cely najednou moc nestymuje:) ale nevim:)

Sicky: Za prvé jsem se nikdy nepovažoval ani za "drsného" ani za "metloše" (do téhle škatulky se mě tu stále snaží narvat hlavně pan dom... chci říct Stray) a za druhé se u mě nejedná o nějakou extrémní fóbii. Nejde tak ani o špínu, ale spíš o to, co v ní žije. Prostě jsem jen v následku jistých svých zdravotních problémů, kterými jsem si prošel někdy před deseti lety, v tomhle směru o něco opatrnější než většina populace. To už ale vlastně od začátku té koronavirové pandemie tak moc neplatí. Teď si připadám jako špindíra spíš já a z většiny lidí v mém okolí se stali ultraparanoidní chroničtí mydlitelé. :-)

Jinak jsem přesvědčený o tom, že kdyby si kterýkoliv normální smrtelník přečetl od Necrocockových avantýrách jen čtvrtinu toho co já, tak si na rozbalování zásilky od něj vezme hodně tlusté gumové rukavice. :-)

sicky: Odborně se tomu říká "léčba expozicí" :)

Valič: S těma kraslicema jsi mi to neměl dělat, už tři hodiny to nedokážu vypudit z hlavy. No aspoň mi nebude tak moc vadit, že nemám žádnou holku, stejně by se mnou teď nic nebylo ...

á drsný metlosi maj fobie ze špíny, jak typické:)

A to si představ, že já trpím chronickou mysofobií a čtu všechny dostupné rozhovory s Tomášem, takže vím, kam všude jezdí na dovolenou a jaké podniky tam navštěvuje. Při každé objednávce nového Mistrova díla si tak projdu skutečným peklem a korunu tomu ještě nasadí ta razítka s bizarními motivy (mimo jiné třeba nádobíčkem na klystýr), kterými je obálka vždy ozdobena. Osobně mi to sice nevadí, ale co si asi o mě musí myslet ta hodná starší paní, co nám nosí poštu? Naštěstí je ta hudba natolik geniální, že mi pak všechna prožitá traumata dostatečně vykompenzuje. :-)

Dobrá, ale ještě drobnost - myšlenky se vynořují a nejdou zpátky, musejí ven. Jedna vzpomínka je na útlou knížečku "Rockmapa", kde snad ještě v rocve 1990 kapely ze zmíněného sampleru vyplňovaly otázky k otištění v knize. A právě TÖRR se nezapomněli zmínit, že se jejich bubeník Melmus po návratu ze slovenského turné musel léčit na kapavku. Zřejmě to jeho muzikantští kamarádi považovali za tak důležitý okamžik v životopise, že by byla škoda, aby nebyl zvěčněn v knize.

A k tomu Necrocockovi - já jsem také kdsi uvažoval o koupi některého jeho alba. Když jsem se ale pak v jednom rozhovoru dočetl, že má celý náklad alba schovaný doma pod postelí, projela mi hlavou představa, co se asi krze ty matrace na cédéčka všechno propasíruje, a s hrůzou v očích a vyschlým hrdlem rozepsanou objednávku vymazal!! Jsem totiž měkkota s extrémně vyvinutou fantazií...

Dobré grupáče prý mívali po koncertech i Törr. Byla o tom zmínka v Necrocockově životopisu, který jsem nedávno konečně dočetl (klasickou papírovou knihu jsem měl naposledy v ruce někdy před deseti lety, takže mi teď některá písmenka dělala problémy). Těch akcí po vystoupeních Kaviar Kavalier bych se ale určitě zúčastnit nechtěl. U Mistra se podle všeho opravdu nejedná o nějakou uměleckou stylizaci a většinu z těch praktik, o kterých zpívá, provozuje i v reálném životě.

V souvislosti s tou zmíněnou rektální akrobacií jsem si vzpomněl na dnes už bohužel neexistující webové stránky „Unchain“, na kterých byly zveřejňovány rozhovory jak s death metalovými kapelami typu Death nebo Morbid Angel, tak s různými herečkami a režiséry z oblasti pornoprůmyslu. Ty umělkyně tam samozřejmě často dávaly k dobru nějaké ty veselé historky z natáčení. V paměti mi utkvěla zejména ta o realizaci jakéhosi snímku s velikonoční tématikou, ve kterém hlavní hrdinka „snášela“ velké plastové kraslice. Poté co ale některé z nich uvnitř změnily polohu a nešlo je dostat ven, málem skončila na chirurgii.

Tím bych ale toto téma raději uzavřel. Mám pocit, že tu začíná být nějak dusno. :-)

Já se po takových podrobnostech stejně nepídím, zvlášť když už je stejně popisovali na začátku devadesátých let ve fanzinu Riff Raff v souvislosti s koncertní šňůrou kapely KRYPTOR, respektive s trávením volného času mezi jednotlivými štacemi. Jejich zpěvák se pak asi inspiroval při volbě nového povolání. Pamětníci jistě porozumí.

S dalekohledem je to škoda, právě jsem se chtěl otázat, jaké používáš leštidlo, aby byl zorný úhel ostrý jako orlí zrak :)Já mám totiž těch výhledů na výběr - přímo z okna můžu sledovat rvačky místních bezdomovců a budižkničemů na tramvajové zastávce. Pohled mám někdy trochu rozostřený, zato soundtrack tito rázovití lidé dokážou poskytnout zcela dostačující - zejména takhle po desáté večer :)

Já proti cyklistice v podstatě nic nemám. Ty velocipédy mohou mít občas své kouzlo, záleží na tom, kdo na nich sedí:
https://www.youtube.com/watch?v=xt0V0_1MS0Q

Stejně tak nemám nic proti mladým metalistkám, ale tu slečnu z následujícího klipu bych doma asi mít nechtěl. Zvlášť když si představím, jak na mě po návratu z nákupu řve tím svým hrdelním hlasem: „Dědku, kde máš brokolici?!“
https://www.youtube.com/watch?v=BcZqB1oDF7k

S tím dalekohledem to byl samozřejmě vtip (aby mě tu snad někdo neměl za nějakého úchyla). Kdo by chodil šmírovat ženské na koupaliště, když je jeď na netu tolik porna? Věděli jste třeba, že existují stránky s názvem „Anální akrobatky“? Jejich obsah tu samozřejmě popisovat nebudu. Kdo neviděl, stejně neuvěří. :-)

Vždyť já vám ty příspěvky šiju na míru. Chci aby se návštěvník bavil, když už marní čas u kompu.

Valic: To nebylo jen nějaký bezmyslenkovy šlapání po silnici. Jel jsem se podívat na kraj svých předků. Pomohl jsem si vlakem do Horažďovic, o to víc jsem vyšíval krajinou. Volyně, Vlachovo Březí, Dub, Netolice, lesíky, hajky, rybníky, duby, buky, břízky, pořád to mám pod kůží, můj kraj, na konci jsem objel kašnu na náměstí Budejcich, kopnul do sebe dva Budvary a knedlo zelo, čímž jsem anuloval celodenní úsilí a šel na vlak. Usoudil jsem, že Plzeň je v pivu pořád napřed, budu jezdit kontrolovat pravidelně.

sicky: :)

Stray: To mě taky. Nejhorší představa dovolený pro mě je jet k moři a tam strávit čtrnáct dní na pláži a v baru. Pak to ovšem dochází do takových extrémů, že se od moře z Gdaňsku vracím na pokraji fyzického kolapsu, se zhruba 200 kilometry v nohách (města, lesy, muzea) a desítkou tisíc fotek na paměťové kartě. Připouštím, že úplně normální to není :)

Kropis: No a to je právě ten neodolatelný guláš, který nikde jinde nenajdeš - pekelně a nepříjemně pálí, ale šmakuje, že musíš zas a zas a zas.

Tak přemýšlím, jestli se sem chodím pobavit a upřímně zasmát nebo rozšiřovat rozhledy a diskutovat o hudbě. V poslední době významně převyšuje to první :D :D tohle na jiném webu nelze zažít.

Každý tu krizi středního věku asi řešíme trochu jinak, ale šlapat v letním horku někam bezdůvodně 100 km na bicyklu už mi vážně připadá jako čiré zoufalství.
https://www.youtube.com/watch?v=ofEownmj65E

Nastěhovat si domů nějakou mladou temperamentní metalovou dračici (pokud něco takového dnes ještě existuje) mi z pohledu dlouholetého sběratele hudebních nosičů taky nepřijde zrovna moc lákavé. Ta představa, že se mi nějaká potrhlá zmalovaná rajda přehrabuje ve sbírce a netrpělivými nervními pohyby rve cédéčka z krabiček a podebírá je přitom dlouhými špičatými nalakovanými nehty, je vážně dost děsivá. To „paní Valičová“, o jejímž hudebním vkusu bych raději taktně pomlčel, obchází skříň s mými poklady velkým obloukem a tváří se přitom, jako by to byla kupka dobře uleželé kravské mrvy. Tomu já říkám šťastná domácnost!

A teď mě omluvte, jdu si naleštit dalekohled. Doufám, že dnes na koupáku nebudou zase samé vyzábliny jako minule. :-)

Je super mít ty lesy takhle blízko městský zástavbě. Pěkný.

Jenže AOR hudebníci jsou ve většině případů vynikající a uznávaní hudebníci a skladatelé.

Teď když se nad tím tak zamyslím a půjdu dál do hloubky svých pocitů, tak i když jsem samozřejmě byl na mnoha letních festivalech a dělal totéž, tak sedění v hloučku na louce mezi dalšíma hloučkama sedících a důležitě se tvářících nicnedělajících lidí mě vždycky... iritovalo. Sorry, ale mám hluboce zakódovanou potřebu maximálního využití volného času.:-)

pro upřesnění níže obrázek :)
https://sever.rozhlas.cz/pribehy-z-kalendare-jablonecka-prehrada-6828520
zhruba uprostřed, mírně vlevo stojí Darth s dalekohledem pozorujíc děvčata :)

Stray: tvé pocity ohledně skate punku chápu, něco podobného zažívám v souvislosti a AOR poprockem :)

Mám už druhej den po sobě 100km na kole a tak mě prostě zvedá jakékoliv lidské konání bez pohonu, jakože někdo někam jde, tam si sedne a kouká. Včera České Budějovice. Jsem zrasovanej.

Navíc ta hráz je spojnice mezi dvěma sídlištěma, v podstatě frekventovaná městská komunikace, a v tom je právě to kouzlo - jdeš po ulici, kudy chodí tisíc dalších lidí, a kolem tebe se opalujou hezký holky. Já jsem tam šel bohužel naposledy asi před deseti lety.

Ty seš dneska nějakej útočnej. Ať si každej skoukne, co chce, ne? Navíc, jít skouknout na hráz, to je takový sousloví, kolem tý hráze jsou přesně ty hospůdky, do kterejch se chodí na pivko s bonusem pěkných holek okolo. Tak klid.

Může mě někdo vysvětlit, co je to za zábavu - jít na hráz a skouknout tam děvčata? Kolik je Ti let? Osmnáct? Jasně že je v pohodě to zkušeně vobčíhnout, ale rozhodně ne programově kvůli tomu někam chodit. Člověk vždycky někam přijde a skoukne to, ale na to místo nepřijde, aby to skouk, ale kvůli jiným věcem, a když už tam tedy je, tak to prostě skoukne, že jo? Jde tam třeba kvůli pivu.:-)

FLEETWOOD MAC, tenhle název kapely okolo mě pořád lítal, aniž bych měl potřebu vůbec zjišťovat vo co go a to mnoho mnoho let. Kdybys mě před rokem nakecal, že jde o bluesovou kapely ze šedesátek, která má dvě kanální alba na bázi space rocku, psychedelie a blues, tak bych ti to sežral. Vůbec jsem nevěděl, že tam byl nějakej Green a po něm jinej kytarista a po něm zas jiný lidi, který to táhli do mainstreamu, ta kapela u mne obsažně neexistovala, byla velkou neznámou a nikdy jsem neměl důvod zjišťovat o co jde. Dneska už přehled trochu mám, ale fakt jestli někdo šermuje s VANILLA FUDGE, MAHAGONY RUSH nebo FLEETWOOD MAC, pro mne to byl vždycky informační nezajímavej salát, kterej se mě nikdy nechtělo číst.:-)

WASP všech pět prvních alb v době vydání The Crimson Idol (včetně) jsem poctivě měl a znal to od A do Z.

Ten neo-punk z konce devadesátek, to byl hroznej hnus. Je jedno, jestli člověk vzpomene H-BLOCKX, nebo jiný zvěrstva, prostě to byl vopruz. DOG EART DOG jsem si ted připomněl s článkem Dartha, bylo to horší než jsem čekal. Jsou kapely, který prostě neuměj skládat, nepochopili tu tvorbu písně, tyhle jenom hopsaj. nechápu jak jsem se mohl trýznit kupováním Bengu, kde podobné věci furt prosazovali, dneska když někdo o něčem řekne, že je to SKOČNÉ (takové veselé, potutelné, uvolněné, skočné), tak ještě furt zvracím. NO DOUBT byli sice kapela o hovně, ale aspoň pochopili systém skládání písně, to tamti ideoví hopsálkové nikdy nepochopili, pro mne jsou to z hudebního hlediska nuly, ten blonďák z MODERN TALKING je pro mne stokrát lepší hudebník a skladatel. já prostě necítím žádné sympatie ke kultuře skate-punku.:-) To je u mě napůl hudební styl a napůl coolovej jakoby sport. Když punk, tak jedině ten spjatej s goth kulturou, rockabilly nebo s garáž rockem, prostě kožený bundy, ne sporty trička a úsměvy, to je na kopačku, lokýtek...:-)

Tož já bych si tam uměl vybrat, holky ze severu obecně (Krkonoše, Jizerky) mi tak nějak sedí. Škoda, že to neplatí opačně...