Řečeno trochu zábavněji - stejně tak jako ty se musíš kvůli svý profesi naučit tu fyzikální technologii, já musím přelouskat tu Švorcovou :):) Otázka, kdo z nás na tom je líp (nebo hůř) .... :)

Ještě mě napadá ... spousta metalových kapel ve svých textech hřímá proti Bibli, ale řekl bych, že většina z nich si ji ani nepřečte. Pak jsou to jen povrchní bláboly okopírovaný podle někoho jinýho.

Může to být složitější... a to právě zjistím až po těch 400 stránkách. Asi takhle - já se do jistý míry zabývám reálsocialismem profesionálně a jestli v tom chci bejt aspoň trochu dobrej, musím tomu pod kůži. A to i těm vošklivejm. Samozřejmě to člověk nesmí brát přesně jak psáno, to je jasný.

Souhra více věcí -> povahové vlastnosti + ztotožnění se s dobovým myšlením. Těma povahovýma vlastnostma nemyslím, že by byla přímo zlá, jenom se ztotožňovala s tím, co tehdy bylo hlásáno za správné (takových lidí je i v tom dnešním marasmu dost), přijala to vnitřně za správné a měla tah na branku, jinak samosebou bych si knihu v jejím podání určo nečetl. Jakože dost kupuju knížky, tak vím jaký "paní" se nad tou publikací rozplývaly, prostě takový "pani" zpoza pultu. :-)

Stray: Dobrovolně, ale možná už je to trochu následek toho výjimečného stavu :)

Mě prostě zajímá, jak ta baba myslela, že byla tak fanatická komunistka. Zase - nemoc z povolání, s tím už nic nenadělám.

Ke klasikám od Kinga bych ještě klidně přidal Mrtvou zónu, Runing man a Prokletí salemu.Na střední jsem snad kromě Kinga nic jiného ani nečetl. Bohužel pozdější tvorba mě už tolik nebaví.

A tu Švorcovou čteš dobrovolně? To by pro změnu zas nenapadlo mě. :-)

Vlastně ohledně knih koupených v posledních dvaceti letech, tak to byly všechno víceméně thrillery, horory, detektivky a sci-fi, nikdy nedošlo na komediální knihu, asi mě nebaví smát se cizím psaným vtipům. :-)

Neznám vůbec, to je pravda. Já vlastně horrory moc nemám rád a už vůbec ne psaný. Nevím proč, ale detektivku nebo horor nejsem schopen přečist, nebaví mě to.

Jo, jedna povídka se mi líbila - Mlha. První jsem ale viděl film, který je naprosto úchvatný.

Kniha Nadaný žák neexistuje, ta povídka vyšla v knize tuším že se jmenuje Čtyři roční doby, kde jsou čtyři povídky. No jestli krom toho znáš jen Carrie, tak nevíš o Kingovi nic. Od něho jsou právě ty nejtlustší knihy nejlepší - To, Nezbytné věci, Misery, Řbitov zvířátek, Dallas 63, Svědectví, "sedmidílná sága o Pistolníkovi" to jsou asi vrcholy. Ten hotel v horách je "Osvícení", klasika taky. Vcelku dobrá z poslední doby je ta krimi trilogie jak začíná první knihou Pan Mercedes.

Zajímavý, že mně Stephen King nějak nesedne - četl jsem Nadaného žáka, Carrie, a nějak nic. Zkusil jsem ještě jeden ten jeho tlustej špalek (teď nevím, co to bylo, něco v nějakým hotelu v horách) a za chvíli jsem to odložil.

Zato teď čtu pořádnej horor - knihu vzpomínek Jiřiny Švorcové :)

Na to že mám doma od S.Kinga asi 40 knížek, tak můžu říct, že mě zrovna nenaplňují dobrou náladou. Řada z nich je skvělých, ale skoro vždycky je to hodně depresivní čtení. Z posledních cca 10ti let mě nejvíc zaujal Dallas 63. Zmíněný Nadaný žák je povídka, samo dobře napsaná, ale s ani jedním z obou hlavních postav se ani milimetrově neztotožňuju, nefascinují mě. Obecně fascinaci zlem u racionálně uvažujících jedinců nechápu. Něco jiného a z mého pohledu šokujícího je třeba případ, který se stal před více než rokem v Plzni, kdy asi pětadvacetiletý psychopat bydlištěm z úplně jiného města (tuším že byl ze Strakonic) vystoupil v pro něho neznámém městě (v Plzni) z vlaku a šel naprosto náhodným způsobem za nosem, bylo to na Doubravku (kdyby si hodil korunou, tak šel z nádraží třeba na Slovany nebo do centra) a tam v pět večer (byla zima takže už byla tma) ubodal bez jakékoliv předchozí komunikace dvaceti ranami nožem nějakého náhodně zvoleného sedmdesátiletého pána, co zrovna mezi bytovkama venčil psa, při zpáteční cestě na nádraží tenhle zmrd ještě pobodal nějakou ženskou u pivovaru. I protože se to odehrálo v místech kudy jsem chodil osm let do práce mě ten případ šokoval.

Nejsem si jist, jestli bych to vůbec chtěl chápat... Ona někdy ta fascinace hrůzami může přejít v něco jiného...četli jste někdo povídku Nadaný žák od Kinga? Excelentní kousek.

Jinak pokud by někdo chtěl pochopit, jak přemýšleli ti největší vrazi z SS, existuje výborná knížka "Rozhovory s katem". Napsal ji Kazimerz Moczarski, příšlušník polské Zemské armády, kterého po válce zavřeli polští komunisti, a obýval celu s generálem SS Jürgenem Stroopem. To byla jedna z největších sviní za války, řídil například vyvraždění varšavského ghetta. Tenhle Stroop se ve věznění vykecával a Moczarski to později sepsal. Velmi lehce se to čte a je to nesmírně mrazivé - například když tomu Stroopovi během vraždění Židů ve Varšavě přišlo nějaký hlášení, kolik jich pozabíjeli, a on si z toho čísla vypočítal nějaký starogermánský znamení. U jemu podobných se většinou jednalo o výkonný hlupáky.

Mickej: To je pravda, ale zahrál ho dokonale. K Hitlerovi v bunkru doporučju knížku "Poslední dny Adolfa Hitlera" od Hugha Trevor-Ropera. On byl zpravodajský důstojník tuším americký armády a v Berlíně byl hned po dobytí. Velmi podrobný popis, jak to tam vypadalo i všech klíčových figur - Goebbelse, Goeringa, Himmlera.

"Smrt je mým řemeslem" - Merle ji napsal podle vzpomínkové knihy Rudolfa Hoesse, velitele Osvětimi, který ji napsal, když čekal v kriminále na soud. Tu jsem četl, Smrt je mým řemeslem zatím ne. Ale čeká v pořadí.

carrion: Jiskra života je, pokud se nepletu, inspirována děním v KT BUchenwald. Aspoň se mi zdálo, že z toho popisu vychází nejpřesněji právě BUchenwald a blízký Výmar.

Co se týká toho výrazu "musulman", říkáš to přesně - je to vězeň na pokraji smrti, který to už vzdal a apaticky čeká na smrt. Mám ale pocit, že jim tak říkali už za války přímo vězňové - aspoň se v těch těsně poválečných memoárech se to běžně používá. Nepamatuju si to přesně, ale inspirací pro ten výraz bylo něco jako zombie nebo upír, protože ti vyhublí lidi tak vypadali. Musel bych to ale najít.

A čo "Smrt je mym remeslem" od Merleho?

Když už se načalo téma koncentračních lágrů,tak těm co mají zájem doporučuji knihu od E.M.REMARQUEA Jiskra života.Knihu jsem přečetl několikrát a mohu s nadsázkou říct,že to je oslava brutality.Jinak označení MUSULMAN prej dokonce poprvé použil Remarque v této knize,určitě to nebude označení muslima,v knize je to vězen naprosto odevzdanej bez jiskry života,apatickej kálející ve stoje přímo pod sebe,rvoucí se pokud mu zbytek sil stačí o každou kůrčičku chleba.

To je dobrý postreh, ale s Brunom Ganzom v Untergang sa dá len súhlasiť i ked je v pravda,ze tam už nemal podať obraz psychopata na vrchole moci, ale zlomeného starca, ktorý zlyhal a už len čaká na svoj koniec. Čo sa stvárnenia postavy A. Hitlera týka, ja osobne som presvedčený, ze jediným, kto by ho dokázal stvárniť dokonale bol Klaus Kinski.

Mimochodem, když už jsme u těch filmů ... prakticky všechny filmy o diktátorech a válečných zločincích mají jedno společné - ten zobrazovaný padouch vždycky působí mnohem kultivovaněji než ve skutečnosti. Logicky - hraje ho normální člověk a nikoli psychopat. Třeba Heydricha se nepodařilo ještě nikdy ve filmu zobrazit tak, jak skutečně působil - ledová sfinga bez kousku citu. Ve filmu vždycky působí jako normální chlap. I když ... v Pádu třetí říše byl Hitler zahrán velmi dobře.

Tomáš: No oni spíš nebyli potrestaní vůbec. Před pár lety byl proces s několika jejich vůdci, ani nevím jak to dopadlo, každopádně po čtyřiceti letech ... stejný jako když dnes souděj nějakýho stoletýho esesáka a pak řeknou, že už je na vězení moc starej. Přitom zavraždil stovky starých lidí.

Hysterickej Adolf - no já myslím, že on takový opravdu byl, ty jeho záchvaty byly pověstný, nejbližší okolí tomu říkalo "Vůdcův tvůrčí okamžik". Hitler měl prý ale obrovský charisma, to říkají všichni, co kolem něj sloužili - koneckonců za ním šli jako poslušný pejsci, tak v sobě něco musel mít, ta směšná patka a knírek to asi nebyla.

V generalitě SA byli homosexuálové skoro všichni - například i Edmund Heines, o kterém je psáno v článku. Oni měli nějakej takovej svůj divnej kult, jak byly furt v těch uniformách někde na cvičení nebo někoho tloukli po ulicích, tak se obdivovali navzájem a ta homosexualita nebyla projevem lásky nebo nějakých běžných citů, spíš kultu vojáctví, pospolitosti v uniformě ... člověk tomu nerozumí. A Noc dlouhých nožů je téma samo o sobě - asi o tom taky jeden článek udělám, to by mohlo čtenáře zajímat.

Příští díl koncentráků bude o celém tom systému - jak vznikl v Dachau první vzorový lágr a pak se podle něj zakládaly další (Buchenwald, Mauthausen apod.), jakým způsobem to fungovalo, jací lidi tam byli vězněni, co byli zač ti důstojníci SS .... prostě popsání celého toho systému.

Souhlas s tím "Hitler, vzestup zla", bylo to celkem slušný. Trochu tam byl možná Adolf vykreslen až příliš hysterický mimo svá hraná vystoupení pro publikum, ale jinak historické souvislosti celkem OK.

V té první fázi se koncentrační tábory využili na "odklizení" většiny nepřátel nových mocipánů - opozice (komouši, socdemokrati, částečně křesťanské strany), rasový nepřátelé (židé, cikáni/ romové), svobodomyslní lidé (umělci, tuláci) a paradoxně i třeba homosexuálové.

Paradoxně proto, že vedení SA bylo teplými veliteli hodně prolezlé. Včetně Rohma, kterého při likvidaci SA také objevili v posteli s nějakým fešákem.

Rudí Kmérové - na to se moc těším. To byly taky pěkné svině, a bohužel nakonec taky zdaleka nebyly potrestaní jak by zasloužili....