Zdravím Johna. Ne, pro Crazydiamond nepíši jen jsem reagoval na mou velice oblíbenou kapelu. Navíc tady je to hodně profesionální a píší zde snad jen redaktoři, či pár vybraných kolegů typově trochu jinak než my, obyčejní fandové z progu. U mne hrají velkou roli i pocity, tady je to hodně i o faktech. Ale to je super. Český hudební webový prostor není zase tak rozsáhlý, aby se stejní lidé nepotkávali na různých stránkách. Tuto navštěvuji už dlouho, možná takřka od začátku a čtu si tady hodně rád. Reagoval jsem tu jen málo, asi kdysi dávno. Ale hlavně Strayovi patří neskonalé díky za všechny ty hair-seriály typu Firehouse, Lynch Mob, Warrant a miliardu dalších, od kterých si doma střežím pár vybraných velice oblíbených vzorků. Tím stylem jsem kdysi intenzivně prošel. Ale když přišli na řadu už i Savatage, musel jsem nahlas poděkovat. Nejsem jen prog-rocker a jestli jsi registroval, i na Progboardu jsem v poslední době obrátil zrak zpátky k tomu, co mě formovalo a začal přidávat tvrdší alba.

Strayi přesně, s Corabim to mělo koule jako prase, energii, ale hlavně nápady a bezduché pidlikání pro holky bylo konečně out. Fakt to cítíme úplně stejně. Nejlepší možný otvírák Power To The Music, nezapomenutelné mohutné Misunderstood, technická Welcome To The Numb, nebo překrásná Driftaway - abych tě jen doplnil :-) A zvuk, chá, lepší než černé album. Bob Rock tehdy válel. Srovnání SLADE versus Physical Graffitti mne pobavilo, ale sedí přesně.

K památnému roku musím jako progař jasně přidat desku Talk od Yes i debut Cairo, jako rocker Bust a Nut od Tesla, jako prog-metalista Masquito, jako glemák Viciou Circle, jako A. O. R.-ák Mr. Moonlight a hlavně jednu z top nahrávek soft/pomp stylu, desku Aria od kapely Asia. To je klenot nejklenovatější. Samo že subjektivně.

K Sava - Circle II (snad až na debut), ani "Olivova bolest" už kvalit původní kapely žel bohu nedosáhli, myslím já.

A tehdejší ceny cd, za 529,- i více s tehdejšími výplatami to byla pořádná prasárna, ale stejně jsme to za ně uvalili. Při srovnání s dneškem, myslím ten poměr, ne stahování, bavíme se o sběratelství, to je úplně jiný level. A pak že se tu máme špatně. Fandové těžko.

Tak s MC naprosto souhlasím. Taky je to jejich jediná deska co vlastním. Pamatuju uvedení prvního singlu Hooligan´s Holiday v relaci Spark Report Karla Balčiráka. Ten zvuk a riffy...co? Těšil jsem se a celá deska to potvrdila. Holt 94 byl magický a má tenkrát děravá kapsa tomu nepomohla. Přemýšlení co koupit bylo šílené stejně jako ceny. Váhal jsem tenkrát třeba mezi Crank a W.F.O. po 529,- a to bylo fakt hodně! O to víc si to tenkrát člověk užíval. Každý týden čekal na rádio a ukázky z novinek. Dneska je toho naopak zase nějak moc a už si to ani moc neužije.

Savatage jsou jedna z mých stálic! Přišel jsem na ně díky Gutter Ballet a Edge of Thorns a jednu dobu jsem je obdivoval téměř fanaticky (včetně všech možných bočních záležitostí typu Circle II Circle nebo Jon Oliva´s Pain). Dnes už se na věc dívám trochu střízlivěji, nicméně to nic nemění na faktu, že brázda, jakou Sava zanechali, je hluboká.
Syrové začátky ok, Sirens je kult, ale to pravé divadlo rozehráli právě na "Hall" :-) Pro mě osobně pak vrcholy především Edge of Thorns a The Wake of Magellan.
Byl jsem rád když jsem si mohl pohovořit se Zakem v Brně na Melodce když s CIIC odehráli "The Wake of Magellan". Správnej týpek :-)
Za tohle připomenutí děkuji, hned jsem je včera oprášil a pořád to baví jak "za mlada" :-)

Horyna: Jako typičtí MÖTLEY CRÜE jsou určitě s blonďákem, ale to co se jim podařilo s Corabim, všechno předešlé smetlo, pro mne deska z roku 1994 je jedna z vůbec nejoblíbenějších desek všech dob, celkově. Je to jako poslouchat SLADE a pak přijít s Physical Graffitti!

Uncle Jack, Hooligans Holiday, Poison Apples, Til´Death Do Us Part, Dropping Like Flies - vše geniální!

Prostě dostali na frak i ALICE IN CHAINS

https://www.youtube.com/watch?v=zY90ftF5s4Q

Ahoj horyno. Netušil jsem, že píšeš taky pro Crazy Diamond. Chlape kde na to bereš pořád čas? Vždyť na Progboardu máš skoro každej den novou recenzi a to nemluvím o Rockovici. Nebo jsem snad něco vynechal? Myslel jsem, že patříš hlavně k progrockové větvi. Savatage mám taky rád. Beru jak Olivu, tak Stevensa. Na posledních deska už přidávali hodně orchestru a trochu se vytratila původní myšlenka, že jde hlavně o metalovou kapelu. Do ročníku 94 bych doplnil velkolepá alba Low a Cross Purposes. Všichni určitě ví komu patří.

Strayi často se nevidí, aby právě desku M. C.-94 našinec uvedl slovy - nahrávka co nemá obdoby. Klasický fanda kapely ji většinou moc nemusí (všichni víme proč), ale to my zřejmě nejsme:-) i pro mne je to pro nás jejich nejsofistikovanější poklad. To samé s tehdejšími Cult a dle mého i s o rok mladšími (ale to je fuk) Hanging in the B. Přesně jak píše Pekárek, takové desky se už netočí, nebo vám snad připadá některá z dalších desek kovového kostela této konkurenceschopna? Mně bohužel ne.

Zdravím Lytche- dalo mi chvíli zabrat, než jsem dosadil správně Balance, vrtalo mi v hlavě kdo to napsal, no jasně Van Halen, ksakru jejich nejoblíbenější kus :-)

Ještě mě napadá Awake, Wildhoney, Burn My Eyes... Pro mě byl ale v TÉ době asi důležitější rok 1995: Draconian Times,Silent Enigma, Angel And The Dark River, Demanufacture, Balance, Ozzmosis, One Hot Minute, Use Your Brain, Big Bang, Ugly,...

Jj MC 94 jsou fakt masakr. Mám hodně rád ale i o rok starší Exposed. Stevens tam hraje neuvěřitelně a vůbec takové desky už se fakt netočí.

Taky si myslím, že 1994 byl super , ještě doplním k vyjmenovaným ...Balls To Picasso, The Last Temptation, The Cult 94´, Superunknown, Vitalogy, Crank, P.H.U.Q., Hanging In the Balance, Ústa hromů, Amorica, The Downward Spiral, ...


Pro mne je ale deskou roku MÖTLEY CRÜE 94´ - to je nahrávka co nemá obdoby!

Vzácná názorová schoda s kolegou orrem. S brzkým odchodem Carla Alberta skončila i vrcholná etapa Vicious R. Word of Mouth je pro mne (vzpomenu Nikolasovu pochvalnou recku) jejich absolutně vrcholným dílem. Jasně nejvariabilnější a nejnápaditější deska discografie V. R.
Rok 94 patří k těm nejsilnějším. Promised Land, Youthanasia, Still Climbing, Time, Motley Crue, Death Row, Handful of Rain, Awake, Division Bell, Master of the Rings, Brave...bože toho je :-). a Set the World on Fire - to je skvost.

Nikolas Krofta u VR beru jako poslední opravdu prvotřídní nahrávku Word Of Mouth. Nicméně přiznávám, že až poslední Concussion Protocol mě hodně zaujala. Vůbec rok 94 byl pro mnoho kapel vrcholný viz Queensryche a jejich Promised Land. (dneska mě baví už i Hear) Nedávno jsem si pouštěl Rebirth od Headhunter a nestačil se divit, jak nadčasově to pořád zní. Stejně jako třeba vrcholný Set The World On Fire od Annihilator. Naštěstí i dneska se je pořád na co těšit. Za mě nejočekávanější deska letos pochopitelně Helloween.

Matush177 vidím to úplně stejně. Edge je má životní Top 1 nahrávka! Sava byli pro mě vždy především geniální a naprosto originální kytara Crisse Olivy. Caffery je samozřejmě dobrý, ale nemá tu Crissovu lehkost a originalitu. Mimochodem do Sava disků počítám i kultovní Doctor Butcher. Škoda, že následné aktivity už mě moc neberou. Zack je pořád vynikající, ale ten materiál je jen průměrný. Paul O Neil to z nich dokázal vždy vytáhnout.

Koncert Sava v Prahe 97 bol vynikajúci. Kamarát bol členom talianskeho fanklubu a tak sa aj nám podarilo stretnúť členov v backstage a prehodiť pár slov s Olivom, Zakom a Jeffom Platom. Veľmi príjemní ľudia... Večná škoda tejto kapely, jedna z mojich top 5 v rámci metalu. Ak by som mal hodnotiť:
100% - Hall, Gutter, Streets, Edge, Handful
90% - Sirens, Dungeons EP, Dead, Wake, Poets
80% - Power
60% - Fight

Nevím proč si zrovna tohle pamatuju, páč se jinak samozřejmě neznáme a nikdy jsme spolu nemluvili, vybavuji si, že jsem tam postával asi metr od nějaké vaší diskuse a měl jsem ucho nastražený jak Filipovskej ve Švejkovi, děsně se tam řešila skvělost Michaela Schenkera, tak jsem si to zapsal do pamětnickýho rukávu, asi takhle.:-) Schenkera mám vcelku rád, ale úplně fanoušek nejsem. Mne osobně spíš zaskočila situace, že na vlastní oči vidím pisálka ze Sparku, tenkrát byl svět prostě mnohem méně interaktivní a provázaný. Jinak SAVATAGE byli neskutečně hodní a v klidu nás tam nechali, aniž bychom si s nima museli nutně povídat, vyfotili jsme se, podepsali se a pak jsme tam prostě jenom tak byli. Ten večer byl výbornej. Ano, 27.11.1997, jel jsem domů vlakem až někdy v pět ráno, páč jsme si vlezli do nějaké non-stop hospody, pamatuju že tehdy byla neskutečná zima, fakt tak 5 pod nulou. Další věc, která už se neděje.

orre Queensryche a V Rumors...Vzdy dobre remeslo.Ale schazi mi opravdu kvalitni pisnicky.Ktere bych si dokazal zapamatovat.
Jon Oliva..Nedavno jsem s nim byl v kontaktu. Pracuje na dalsim solovem albu.A i nadale se velmi aktivne podili na Trans-Siberian Orchestra.

Stray Tak uz to na tom internetu chodi .. Mne se libi vsechny tri alba Michaela Schenkera s Robinem McAuleym.Ale opravdu si nedokazu predstavit ze bych o Michaelovi nekdy nekomu rikal ze je nejlepsi.

Nikolas Krofta svého času můj nejoblíbenější redaktor Sparku. Ty rozhovory nezapomenutelné. Docela by mě zajímal jeho názor na současné počiny kapel jako Queensryche, Vicious Rumors atd. No a samozřejmě na to, co se aktuálně děje s Jonem Olivou?

Nikolas Krofta: Něco na ten způsob tam probíhalo, ... jako v pozici čumila s opravdu velkou pamětí mě prostě nějaká taková blbost uvízla v hlavě, ani nevím proč, asi proto že Schenkera jsem podobným způsobem nikdy necenil.

Zaráží ta pohotovost skrytých informátorů nasměrovat dotyčnou osobu na diskusi, kde se o ní něco šustne.:-) Vtipné.

Kuklač: Pro mne budou SAVA navždy Gutter Ballet a se Zakkem pak nejvíc Edge Of Thorns.

Bylo to 27.11.1997

Savatage som pocuval od zaciatku 90 rokov a stale verim ze este daju novu studiofku aj ked o Jonovi Olivovi po tom co vydal poslednu solovku sa zlahla zem.....zije vobec ten borec? Moje top 5:
1. Dead winter dead
2. Handful of rain
3. Edge of thorns
4. Poets....
5. Streets