Klezmer cover Du hast v jidiš ;)
https://m.youtube.com/watch?v=3C04TKCce8s

Dokument "In america" znovu po dlhom čase dopozeraný a je to ozaj vskutku parádny materiál. Hltal som doslova každú sekundu tohto veľmi podareného filmu.

Teď mě to napadlo - v recenzi na LIFAD uděláme odstavec o "Raritäten", kde všechny ty singlovky jsou, a bude! :):)

Díky za postřehy a za pochvalu. Mytologie kolem R+ mě fascinuje taky, bylo by fajn jednoho dne zjistit, jak ty skazky a mýty vlastně vznikaj. Podle mě kapela vždycky něco nadhodí a pak už to žije vlastním životem. To se nepodaří každému a taky mě to děsně baví.

Stran singlů - původně jsem je chtěl v recenzi zmínit, jenže článek musí mít nějakou maximální délku, aby se dal článek učíst, přece jen je to primárně recenze alba. Článek tak skončil spolu s Live aus Berlin, takovej jasnej razantní konec, už se mi to nechtělo moc drobit. Takže mám nachystanou jen zmínku o Stripped, v souvislosti s kontroverzním klipem, na začátku povídání o Mutter (vždycky se ty témata trochu přelívají).

Jinak souhlasím, že Das Modell je velmi, velmi povedená coververze, ty beglajtový kytary do tý písničky sedí jako prdel na hrnec. Kokain znám taky, ale výše dvě jmenované mě baví přece jen víc.

Jak už jsem psal v diskuzi u Herzeleid, za mě i dvojka jasných 100 %. Na Sehnsucht je daleko výraznější elektronika, zároveň ale celkový výraz nezapírá jedničku. Oproti Herzeleid možná o něco malinko obroušenější zvuk kytar. V celkovém kontextu kapely jde pro mě o jasného a logického pokračovatele první desky, tak jako následující Mutter je pro mě jasný a logický pokračovatel Sehnsucht.

Rád bych vypíchnul i nealbové singlovky, které spadají právě do tohoto období. Coververze Das Modell a Kokain patří bohužel k opomíjeným peckám. Stripped naštěstí opomíjena není, protože se jedná úplně stejně o trefu do černého.

A ohledně Tillova zpěvu - právě naopak z opravdu převelikého zástupu koncertních bootlegů se dá velice snadno vypozorovat, že Till se "naučil" zpívat až v pozdější éře existence kapely. Při zatím posledním tour ve 2017 byl jeho výkon velice kvalitní.

Moc pěkně udělanej článek. Díky. Fascinuje mne ta mytologie, která se kolem R+ vytvořila, včetně spousty různých záhad a nevydaných demo verzí nebo celých písní (viz z neznámého zdroje uniklá "Eisenmann").

Texty jsou silnou stránkou R+, za slabší naopak považuji Tillův zpěv, který je prostě spíš takové přednášení, zvláště posledních pár let je to na koncertech už docela tristní. Taky Flakeův styl hraní na klávesy je na živo poněkud minimalistický.

Ale jako show jsou jejich koncerty bezvadné a právě v době Live aus Berlín to ještě mělo takovou tu šťávu mladé neopotřebované kapely.

zdenos: Moje nejoblíbenější taky teprve přijdou ;)

za seriál jsem rád, Darth art se do toho správně ponořil. Těším se i na další pokračování, páč tam přijdou moje oblíbenější desky

Jasně, rádo se stalo.

To DarthArt. Díky za tip.

Ale ty informace o skladbách jsou na Karaoke opravdu dobré.

Překlady doporučuju radši na Herzeleid.cz, jsou lepší a na Karaoke jsou občas zkráceny.

Věř mi. Ty texty dělají konkrétně u téhle bandy tak 50% prožitku.

To Stray: Hele prubni to. Ukroj si dvě hodinky ze svého času a ty první dvě desky si poslechni. Pokud ti němčina nic neříká,tak doporučuji Karaoke.cz. Ne jen že tam jsou překlady ke všem textům, ale téměř u každé skladby máš i výklad + nějakou tu zajímavost.

Rosenrot se mi asi nikdy líbit nebude neříkám svoji kvalitu to má. Ten nový Tilluv song to je totální kravina to už je lepší emigrate (projekt kytaristy richarda).Mutter můžu jenom doporučit a to i lidem , kteří rammstein moc nemusejí.

V době prvních dvou desek šla ta kapela úplně mimo mě a ve snu by mě napadlo si od nich něco pustit. Pak mě ale zaujaly některé jejich videoklipy, ze kterých bylo cítit, že se její členové neberou až tak úplně vážně a i hudebně mi to přišlo zajímavější než ta jejich původní tvorba. Desky Mutter, Reise Reise a Rosenrot jsem si pak celkem oblíbil. Na té posledně jmenované se mi právě líbí, že obsahuje i pro kapelu netypické skladby, což je samozřejmě dané i tím, že polovina z nich byla z dramaturgických důvodů vyřazena z předchozí desky. Titulní Rosenrot je dokonce jednou z mých nejoblíbenějších písní od Rammstein, možná i díky skvělému klipu. Poslední řadovka mě už moc nezaujala, ale je pravda, že jsem ji slyšel jen párkrát. Ten Lindemannův projekt je celkem v pohodě, ale ta nedávno zveřejněná skladba je otřesná (hudba, text i video). :-(

Stray: Těch lidí, co většinu svých časopisů už před delší dobou "narvali do popelnic", bude asi víc. ;-)

Projíždím si jeden klip za druhým, tedy co se týče prvních dvou desek. Mutter a Reise Reise znám a docela se mě to líbí, ty desky už maj víc melodiky. Z těch prvních dvou je mě sympatičtější sound Sehnsucht než Herzeleid, je poznat že už je to dospělejší a hravější deska, ten groovy riff k Engel je vyloženě geniální, stejně jako ta pískalinková melodijka :-), ta skladba mě prostě baví, má v sobě něco víc než ty ostatní singly. Sice se můj názor blíží tomu, co zde nastínil Subeer, ale pokud v tom nebudu hledat vědu, je docela možný, že si alba s pořadovými čísly dva, tři, čtyři (ať tomu ponecháme německý řád a obsesi počítáním) pořídím. :-)

je pravda, že není třeba R+ nějak přehnaně adorovat. Šla jim karta a vyšli vynikající singly v době, která podobnou hudbu zchlamstla i s navijákem. Ale o tom to je, ve správný čas na správným místě. SLIPKNOT můžou vyprávět

pro mne Du hast = Rammstein, vše co ta kapela reprezentuje je v téhle písni. Pořád to mam jako hudbu pro lidi, co si tuňej auta a poslouchaj techníčko. :-) Je to mentálně opačná strana zeměkoule, než je ta, na které se pohybuji.

Darth: S tím vyhozením časáků, tos tedy udělal píčovinu. Dneska na tom kdejakej šupák rejžuje.

Tady se zase rozjíždí skvělá diskuze mutter mi přijde jako lepší deska. Všichni znají Du Hast je to taková tupá píseň, ale svůj účel splnila o tom není sporu. Rammstein jsou obrovský fenomén, třeba dostat se na jejich koncert v Česku je problém.