Last Hardrock Outsider

Nemám žádnej problém

Když se někdy porozhlídnu po okolí, čtu a slyším dost podivných canců na téma, jak je tvrdá hudba o překonávání sama sebe, o snaze zvyšovat nároky na sebe a na své okolí, o potřebě nezůstávat na místě, a pak k pelotonu ztrácejícím se v dáli (hm, ...zvláštní, chápu to tak, že asi tedy někde za dotyčného zády, na té mokré silnici, kterou si vybavuji, když jsem ještě coby jen tak tak zorientované dítě, někdy v roce 1980 sledoval na černobílé televizi jakýsi Závod míru) moudře hovořit, z pozice toho „kdo to celé dokázal“, na téma, jak se to má dělat a jaká je to dřina. Já tedy nevím, co kdo kdy dokázal a už vůbec nechápu, proč by měl někdo (třeba nějaký muzikant, kterého by ta hudba přeci měla bavit, bez ohledu na nějaké společenské postavení nebo postavení v nějaké hloupé komunitě) někomu něco dokazovat a nebo dokonce vysvětlovat v oblasti vlastního koníčku, že jo? Asi bych se měl cítit provinile, když ještě v roce 2017, v dostřelu všech těch ambiciózních mladých lidí, stojím bez potřeby ponoření se do nějaké společensky závažnější oblasti a touhy po zdokonalení a prakticky nemám žádný problém. Jak je vlastně možné, že nemám žádný problém?


 

Během poslechu nahrávek, které mě zajímají, vlastně ani nědělám dřepy, kliky nebo sedy/ lehy a dokonce jsem si ještě nestihl nechat udělat nějakou coolovou kérku. Docela si kladu otázku, jestli vlastně něco nedělám špatně? Jestli je opravdu tenhle koníček, v jehož útrobách člověk tráví většinu svého volného času, asi jako je tomu v případě kosmonauta umístěného někde na orbitální stanici, tím definitivním a správným, když směrem ke mě vlastně generuje jen potěšení, pocit komfortnosti ze smysluplně stráveného času a oblažuje mne až neskutečným způsobem. Když pro mne je poslechový víkend (alias samotka) prostě víc, než kdybych jej zazdil s nějakými vousiskovými vegany na jejich hardcore festu, fotil na pódium divný a děsně se šklebící lidi, jejichž vystoupení má údajně za tím řevem také nějaké poselství, a ochutnával při tom značně kořeněné, těsto-zeleninové jednohubky, komolil debilní slovní spojení do nejrůznějších hříček, a pak se tomu všemu smál, he he, ...to bych asi měl. Měl? Jako fakt? Fascinují mne ty hromady problémuchtivých, neustále něco řešících (a hudební nahrávky po tunách z netu tahajících a následně mazajících) lidí, kteří rozviřují na sociálních sítích stále nová a nová problematická témata k diskusím a v případě negativní odezvy ještě nadhazují něco na způsob - tak si mne smažte! Něco jako - jste s Trumpem, tak si mne smažte! Jste proti Klinice, tak si mne smažte! Co k tomu říct? Horlivě se chovající správňáci budou bez tak jednoho dne po zásluze potrestáni, všechna voda odteče, Kuba se dostane Stázině za muže a já v klidu založím další disk do přehrávače… hele, takhle to prostě dopadá, když nemám žádný problém pro sobotní úvodník a už se mi nechce mít tu ten předchozí.


02.09.2017Diskuse (28)Stray

 

spajk
14.09.2017 11:29

Ale jděte. V šestnácti jsme na ní stáli na intru frontu. Šla z ruky do ruky.
Předloni jsem na ní narazil v knize a hned si jí pořídil. Jenom proto, že jsem "vyrostl" na ní nebudu plivat. To není můj styl.

 

wuxia
14.09.2017 08:13

Carcass: Pozor, výraz "oslavná filipika" je tak trochu protimluv, filipika nemá za cíl někoho oslavovat, spíš naopak. Nicméně Pelc a jeho spisek je typické pubertální čtení. Když je člověku nějakých ...náct a mlátí s ním vzdor, možná se v té partě loserů nějakým způsobem najde. Ale jinak je to z literárního hlediska dost podprůměr, místy i šmíra. Takové ublížené emo-underground tlachání o tom, jak jsme všichni v prdeli a libujeme si v tom.

 

Stray
13.09.2017 23:59

TLESK TLESK

 

carcass
13.09.2017 22:47

A bude hůř od Placáka jsem četl na vojně, v tom mém tehdejším psychickém rozpoložení mi to chvíli i dávalo smysl, později jsem ale pochopil, že to je jen výpověď o zoufale slabých lidech, kteří tim nihilismem jen maskují svou totální prázdnotu a vyčpělost.....jsou to jen takové tragické figurky, které se vyskytují v každé době, děsivé je, že se z těch zoufalců mohou stát "celebrity" a jejich nihilismus někdo může považovat za "vzdor"........viz. causa český underground - z té kupy sraček jediný Mejla Hlavsa měl úroveň, zbytek byli nýmandi, z kterých si zase jiní nýmandi uchcávali a jiní nýmandi o nich psali oslavné filipiky, přičemž nebylo absolutně o čem psát, celé to je jen jedna velká chyba v Matrixu

 

Bluejamie65
11.09.2017 20:35

Jsem na tom podobně a děkuju bohu, že jsem tam byl ještě déle než ty. Od prvního sněhu jsem každý víkend a každou volnou či sváteční minutu prožíval na sjezdových lyžích. A z hlediska času a historie to byl jedinej krátkej okamžik v dějinách, ve kterým to bylo možný prožít s takovým maximalismem a s takovým maximem času stráveného přímo na svahu s jakým jsem to prožil já:-)

 

Stray
11.09.2017 20:13

Přesně. Já v tom režimu žil do čtrnácti, a z té perspektivy jsem neměl nejmenší nedostatek, čehokoliv - myslím základní potřeby jako co na sebe, co jíst, nějaký ty knížky, hračky, koníčky, fotbalovej míč :-), byli jsme vychováváni ke skromnosti a nenáročnosti (což byla dřív ctnost a dnes z toho dělaj problém), maximálně jsme se tak s vrstevníma někde poprali během hokeje na betoně s míčkem, kterýmu se dnes říká hokejbal, páč ten nás hrálo o víkendech od září do dubna na panelákovým place několik desítek, rozdělených do týmů naší fiktivní NHL :-), ale že by mě někdo terorizoval politikou to ne. S rodičema byl jima taky od začátku nastavenej vztah, že jsme se vlastně o tomhle nebavili, vlastně zpětně zjišťuju, že jsme se nebavili skoro o ničem :-), měl jsem se hlavně dobře učit a nezlobit :-), dřív to asi tak bylo, že dítě musí jenom poslouchat, tak netuším jak to bylo mezi dospěláky, ke mně nic neproniklo.

 

Bluejamie65
11.09.2017 19:41

Jinak je jasný, že jsme se oba sunuli úplně opačným směrem, než Olin. Ale jak už jsem napsal, mně nevadí ta kniha, naopak je to vypovídající svědectví. Mně vadí spíš ty absurdní soudy.

 

Bluejamie65
11.09.2017 19:39

Jo já to myslel z druhý strany, když ses k nomádství rozhodl tehdy, tak ti umrzla noha jen když jsi byl úplně blbej a chcípnul jsi na autobusový zastávce za vesnicí kvůli předávkování nebo zadušený zvratkama z přepití. Čili byla to otázka vnitřního rozhodnutí, nebyla to otázka nouze nebo dokonce nevyhnutelnosti.

 

Stray
11.09.2017 19:29

Tak o tom, že bych se přirozeně přesunul k hudbě, knihám a sportu, namísto (jak píšeš) nomádského driftu, by mne s rozhodnutím výrazně pomohlo okolí a jeho vůle, jenž by posléze výrazně ovlivnilo mou soutěživou a vymezující se vůli - být víc než ta banda sraček, na to nepotřebuji socialismus, to by se stalo v jakékoliv době. :-)

 

Bluejamie65
11.09.2017 19:15

Kniha mi nevadí, je to svědectví o svobodě VOLBY za totáče - někdo si mohl vybrat nomádský drift, souložení, a chlast a někdo hudbu, knihy a sport.. Spíš je zvláštní její hodnocení i velmi uctívanými lidmi - jeden příklad za všechny: "Je to umělecky zvládnutá výpověď o životě nepoměrně těžším, než si kdy dovedli představit všichni Kerouakové, Ginsbergové, Borroughsové a Bukowští..." S tím mám daleko větší potíž, protože dnes z toho plyne, že i absolutní legendy byly schopny oživovat prefabrikovaný nesmysl s vědomím, že jen málokdo je schopen ho opravdově prozkoumat a ověřit, či vyvrátit.

 

 

 

TOPlist