Z tech kapel mi něco říkalo jen Flower Travellin Band. Donutil si mě vstat z postele a jit mrknout do sbirky a našel jsem jejich zalepené cd Make Up od Phoenix Records. Zitra to odpaním a poslechnu.
Do Japonců se moc nehrnu, koupil jsem pár desek Loudness co doporučoval Stray v jejich profilu a kdysi jsem měl stazenou kapelu Onmyo-za. Ti zpívají dokonce japonsky a překvapivě se to dobře poslouchá, je to zpěvný jazyk.

Far East Family Band – Nipponjin (1975)
Cosmos Factory – Cosmos Factory (1973)
Blues Creation – Demon & Eleven Children (1971)

Ještě nedávno jsem neměl tušení, že se v Japonsku kdysi hrával progresivní psychedelický rock, ale před týdnem jsem si zkusil pustit desky od Flower Travelling Band a Far Out a kupodivu se celkem daly poslouchat (stejně jako ty dnešní tři). V rámci žánru to sice není nic výjimečného nebo převratného, ale určitě to své kouzlo má (a navíc místy i celkem exotický nádech). Z lidí, kteří sem pravidelně chodí, podobnou hudbu ale ocení pravděpodobně pouze Horyna a možná Spajk.

Throwdown - Venom & Tears

Spajk: Křižáci jsou v poho i Zákon džungle. Vinyl Návrat krále se teď myslím prodává za pět talířů:) Bohužel nemám. Když se ti nelíbí, nabízím pětikilo:)

Jací vůbec jsou ti Kreyson na dalších albech? Já nic krom Anděla neslyšel. Ten je ovšem prvotřídní. Ještě mám tu poslední desku Návrat krále na lp, ale moc se mi nelíbí. Málo vzletných melodií a zbytečně tvrdá. Tak trochu po německu, na sílu. Pro mě je Křížek jen 3 desky: Radegast, Anděl na útěku a Zlatej chlapec.

KREYSON - Elixír života 1993
KREYSON - Zákon džungle 1995
VISIONS OF ATLANTIS - Wanderers 2019
KREATOR - Terrible Certainty 1987

včera- cca 5 hodin v autě = samozřejmě poslouchám hudbu v autě

DEPECHE MODE - The Singles 86–98 1998
GRAVESTONE - Back to Attack 1985
GRAVESTONE - Creating a Monster 1986
WANASTOVI VJECI - Andělé 1996
NENA - Nena 1993

Člověče budeš se divit, ale první deska je hodně rocková a jestli občas něco vykoukne, nejsou to soul, funky ani jazz, ale latinskoamerické rytmy a nálady. Kromě jednoho songu je vše výtečně autorem odzpívané. Ani nečekej žádné velké kytarové onanovaní, Bolin je spíš pocitový hráč (nebo jak to mám říct) a spíš umisťuje méně tónů, ale na ty pravá místa.

Dvojka je podstatně méně rocková jízda, vlastně jsou tu jen dvě zemitější sklady a zbytek obstarávají střední tempa a pomalejší procítěnější kousky s hojnou účastí saxofonu! Ani bys nepoznal, že jde o desku kytaristy, protože kytara je tu hodně upozaděná. Všechno zpívané.

Vůbec bych se toho nebál, bude se ti to líbit. Uvidíš.

Na Bolinovi dvě alba se chystám snad deset let. Zatím jsem se na to nevyklidnil. Představuju si to jako směs rocku ze Stormbringer se sólovou tvorbou Jeffa Becka ze sedmdesátých let, hodně soulu, jazzu a funky rocku. On tam i zpívá?

Za mě, už je jenom pár kapel (asi desítka), které mám potřebu zkompletovat diskografii článkově nebo aspoň vypíchnout stěžejní desky, pak už vám budu jenom zakládat články, občas tu a tam napíšu článek (ale úplně v klídku jednou za čtrnáct dní a spokojeně se nad chodem usmívat. Ty kapely, které buď ve spolupráci s někým nebo sám zkompletuju jsou (z metalu): IRON MAIDEN, MERCYFUL FATE, KING DIAMOND, AC/DC, RUNNING WILD, TYPE O NEGATIVE, DREAM THEATER, NEVERMORE, (z rocku) THE CURE, DEPECHE MODE, PINK FLOYD, THE DOORS, případně tu a tam nějakou historickou recenzi na nějakou ojedinělou desku od jiných. Mám pocit, že tu všechno je. jasně nejsou tady starší alba NINE INCH NAILS, SYSTEM OF A DOWN a nebo DEFTONES, ale to se časem vybere. ještě nabrat dva Horyny, dva Pekárky a jednoho Dartha a jednoho Sickyho a už se přesouvám za úřednický stůl, abych na scéně vobčíhnul "kudy vlastně běží zajíc"!:-)

Pánové překvapujete, zároveň se uznale klaním :-) že budou posluchači převážně metalově orientovaného Crazy D. znát Spectrum od Cobhama, nebo Bolinovi sólovky, jsem skutečně nečekal.

U Tommyho Bolina v řadách Deep Purple je ten problem, ze každý zná hlavně oficiální zprasenej(hodně zkracenej) zivak Last Concert in Japan(vyšlo před nějakou dobou jako kompletní 2CD This Time Around).
Tam samozřejmě hraje strašně neb tomu predchazela otrava či neurologicka reakce po aplikaci kontaminovaneho heroinu.
Nicméně koluje vcelku známý bootleg zivak z roku 1976 z USA(který vyšel později i oficiálně) a tam je jeho hra v poradku. Me osobně baví mnohem víc než Blackmoore, kterej na tom s čistotou hry na koncertech nebyval taky kdovíjak super.
Vlastním i dva bootlegy z DP tour v Austrálii 1975 a rovněž super.

Dal jak už píše Spajk, byl to super hrac, je ho skoda, nechal nám dost super muziky i přesto ze umrel už ve 24ti.

Doporučuji skvělou solovku Spectrum od B. Cobhama(účinkuje na ni též Jan Hammer)

Taky jsem viděl koncert s Bolinem, kde dával horko těžko dohromady svoje party a o sólech vůbec nemluvím. O ničem. Nicméně ho taky stavím na piedestal a každý den se k němu modlím (dělám si prdel, volové).
Jeho obě sólovky jsou přímo boží a asi bych nedokázal říct, kterou mám radši. Dvojka má lepší hutnější sound, na jedničce je zase Wild Dogs....
Dokonce mám od něj asi 3 výběry z edice From The Archives. Tuším, že to všechno obhospodařuje jeho bratr. Ale proč ne. Jen že je to úsměvné, když má umělec víc výběrů než řadových alb.
Ještě ho mám zvěčněného na Miami od James Gang. Taky super muzika.
Holt byl výkonej chlapec a jeho účasti v kapelách Zephyr nebo Energy (snad jsem to řekl dobře, nechci gůglit) tu zanechaly spoustu nevydané hudby.
Byl to vizionář, která kapela dnes takto hraje?
https://www.youtube.com/watch?v=A7FOTBdbPN8

The Rolling Stones - Emotional Rescue (1980)

Gratulace Spartě:

https://youtu.be/MYd24NIeEn8

BRUCE DICKINSON - Balls To Picasso
BRUCE DICKINSON - Skunkworks
LED ZEPPELIN - II
RUNNING WILD - Under Joly Roger
SKID ROW - Skid Row

Bolin byl díky nadužívání obluzovadel všeho druhu na některých koncertech DP jen do počtu. Nejmarkantněji je to patrno na živáku Last Concert in Japan, kde nebyl prakticky schopen zahrát jediné kloudné sólo, v beglajtech vypadával z rytmu, chvílemi nehrál vůbec atd., Hughes tam v kokainovém rauši též zrovna hráčsky nezářil, ale alespoň pěvecky si svůj vysoký standard zachoval.

Pár tipů z předešlých dnů:

Manfred Manns Earth Band - Nightingales and Bombers - z prvního období nejoblíbenější deska
Thin Lizzy - Jailbreak - nikdy jsem ji nebral tak jako většina za vlajkovou. Jsou tam výborné, ale i slabší položky. Další desky mám radši
Ufo - Force it - fazóna pěti Schenkerových desek je neskutečná
Black Sabbath - Sabotage - takové B. S. mám hodně rád
Cream - Wheels of Fire - čekal jsem trochu víc
Weather Report - Heavy Report - fusion nejvyšší kvality
Deep Purple- Come Taste the Band - baví mě názory, že s Hughesem už to nejsou D. P., ale jen obyčejná funky kapela :-) - blbost a Bollina je sakra škoda
Uriah Heep - Conquest - zase funky a soul a pop...
Bowie D - Aladin Sane - překvápko, Bowie na svém trůnu

stefanos: PET SHOP BOYS a ALPHAVILLE jsou naprosto OK, Erasure už méně :-)
sicky,smolik: ještě že máte podchyceného rozhodčího, Frýdek ČERVENÁ

https://www.youtube.com/watch?v=di60NYGu03Y
https://www.csfd.cz/film/14760-makler/prehled/
:D

Pet Shop Boys a Erasure jsou výborné kapely a více vypitý i Alphaville.

PROTECTOR - Summon the Hordes (2019)
INCANTATION - Dirges of Elysium (2014)
BRUTE - Sophisticated Atrocity (2012) = výborný death z východního Slovenska i naživo