Já jsem třeba zrovna ten typ, kterýho nebaví poslouchat pořád dokola kapely a alba, ktará už stokrát slyšel. Mám je rád, občas je zase protočím, hlavou zamávám a podupu do rytmu, ale potřebuju i nějaký nový podněty. Mám rád ten opojný pocit, když najdu něco nového co mě hodně baví :) A jak píše Stray, každý to má jinak. Je pak fajn vyzobávat si tady v diskuzi nebo nějaký recenzi něco co neznám. Z poslední doby třeba ti Cruel Force, pro mě nová kapela a krásně se mi trefili do vkusu. Už jsou na nákupním seznamu :)

Každej si máme možnost vytvářet svou soukromou realitu, vždyť to říkal i ten fajnovej psycholog, co nedávno spáchal sebevraždu. Sice člověk jede každej den tramvají do Škodovky, ale v tom jeho světě může být vlastně kýmkoliv a může si to prožívat v jakékoliv hloubce, může být třeba i hudebním bafuňářem, ředitelem seattleské pobočky A and R records. :-)))

Já jsem rád, že vůbec ty mladé kapely ještě vydávají desky. Jednak desky jako alba, to jest kolekci 10-12 písniček a jednak že to vydají fyzicky. Vůbec nevím jaké jsou dnes prodeje CD/LP, ale tipuju že tyhle mladé a alternativní kapely to budou mít max. ve stovkách kusů, z kterých většinu prodají na koncertech.

YT je fajn na objevování nové muziky a streamování alb, ke kterým se jinak nedostanu, ale dělám to spíš výjimečně. Konečný cíl je vždy mít doma nějaký nosič. Spousta věcí mám ale jen v mp3, protože se to třeba v Evropě ani neprodávalo, nebo bych to musel objednávat za šílené peníze někde z Reichu nebo UK.

Spotify nadále ignoruju. Sobě tím sice spíš škodím, těm kapelám, které Spotify okrádá ve finále moc nepomůžu, ale prostě jsem se zabejčil.

Chodit na koncerty, kupovat alba, kupovat merch. Tohle můžu pro kapely udělat a udělám to rád.

Nedovedu si představit, že poslouchám celou desku nějaké mladé kapely doma coby stream z pc, že se jakože raduju nad poslechem nového objevu a hopsám okolo youtube. Ťuknu sem, ťuknu tam, hned vím. :-) Pokud se mi od nich líbí dva/tři songy v řadě, udělám si na tu kapelu později čas během nějaké cesty a jedu to do uší někde venku přes spotify, pokud se mi to pak líbí celé, koupím si cédo. Dneska jsem jel doma po práci tři stará alba U2. Proč si pouštět neznámou kapelu, která ani nemá na to napsat flák na první dobrou? Plýtvat časem a hledat tam něco, co tam ani nemůže být? To si radši za tím dubovým stolem zapálím doutník.:-)

Tady vidíš, že to vnímání všeho má každej diametrálně odlišný. Já třeba kdysi chodil s holkou, které když jsem ukázal fotku Davea Grohla, tak Mi k mému překvapení řekla, že jí přijde jako vychcanej hajzl a zmrd.:-) Já úplně takový - Dave? Cože takový štístko? Vždyť je to sympaťák, ne? Podívej jak se směje? Vždyť je zábavnej. Odvětila, že má prej hajzlovský oči a že se jí vůbec nelíbí. Hmm. A přitom neměla problém s celou řadou kurióznějších, nezábavných a mainstreamově méně přijatelných tváří. :-) Třeba na tom něco bude, něco tam viděla..-)

Nejlepší na tom soundtracku je píseň se Stevie Nicks a pak Tom Petty.

Stray - tak mladé kapely mají jen 1-2 alba, a ti starý harcovníci bohužel už málokdy vydají desku, která by mě nějak omámila. Tady je ještě energie, nové zvuky, nasazení.

Kdybychom to ale brali do důsledků, tak zřejmě vše zásadního v hudbě už bylo řečeno a nemá cenu poslouchat nové nahrávky. Někdy mám sám takové myšlenky - i můj den má jen 24 hodin, spát taky potřebuju, takže mínus 6-8 hodin. Nemám ten čas věnovat svým nejoblíbenějším albům, které jsem už slyšel několik stokrát, ale pořád mě baví, než furt hledat nové a nové věci, které se jim stejně nikdy nevyrovnají? Za to můžou ty internety, předtím prostě tolik hudby nebylo k dispozici a svět byl jednodušší.

To má Grohl za to, že koupil ze Sound City ten legendární mixážní pult Neve, aby na něm natočil soundtrack s dynamikou 6dB :-)

Ale dokument je to excelentní. Úplně z toho na mě dýchá krása hudby. To není jako natočit desku po taktech v pokojíčku do pc a umístit jí na Bandcamp :-)

https://youtu.be/Jwskv2G0X8A?si=ib8VTMRkP7qUuZmh

Tomáš: Indie-rock=Alternativní rock. Totožný pakl. Má pod sebou sice řadu odrůd, ať už co se týče formy provedení té hudby (někdo je intimnější, někdo víc punk, někdo míří ke gotice, někdo se vyžívá v podlazeném zvuku, případně experimentuje s elektronikou), nebo v návaznosti na geografický původ - v Británii se šlo za JOY DIVISION, BIRTHDAY PARTY, SIOUXIE AND THE BANSHEES,...THE SMITHS, v Americe SONIC YOUTH, PIXIES, BLACK FLAG... apod. Je to jako s METALEM, není žádnej METAL a STEEL, je jen a pouze METAL. Ten se pak větví do škatulek a odrůd, stejně jako se větví alternativní rock, indie rock je to samé, hlavní nadpis velké hudební množiny. Můj pohled. Nevnucuju.

Tomáš: Jsem však rád, že to vidíš jinak, že si vytípáváš ty studentský dvojalbový zázraky, každej jede způsob objevování hudby jakej mu vyhovuje. Já na to koukám očima bafuňáře, co je koloritu přes třicet let a přemýšlí nad tím k čemu další podobná kapela... WUNDERHORSE? Absolutně nebaví! BYT Č.4? Je to skoro až protivné! Co chtějí dokázat? MYSTERINES? Má zajmavej hlas ta holka, s tou se bude moct pracovat!

Alda: To já mám doma už i Theli a Vovin od THERION (Ivan to prodával vcelku levně), chtěl jsem vědět, jestli je to opravdu tak zkurvený (sorry mám rozečtenýho toho Lanegana, tak budu asi působit trochu "rough"), je to ta nejzkurvenější metalová kapela, nekoupí ty céda někdo? Nesnáším THERION!

FLOTSAM AND JETSAM - I Am the Weapon 2024
H.E.A.T - Force Majeure 2022
WINTERSUN - Time 1 2012
WINTERSUM - Time 2 2024

Pekárek: jednoduchá otázka - HELLOWEEN! :-)
Od Hells mám vše, od U2 nic, tož asi tak

Dnes jsem právě poslouchal October

no já rozlišuju mezi indie rockem a alternativním rockem, dokonce i ten indie rock má ještě podkategorii (měkčí) samotné indie. Indie rock třeba pro mě znamená víc uvolněnou písničkovou strukturu s větší možností experimentování a míchání stylů, rytmů, melodických postupů a pod. Alternativní rock je přece jen víc konzervativní, většinou melodičtější, s mohutnějším zvukem, který je i blíž mainstreamu. No a teď si vem takové zmiňované REM - ti přešli snad všemi zmíněnými fázemi.

Teď jedu Foo Fighters - Medicine at Midnight a ten album krásně zraje. Vždy se mi celkem líbil, teď se mi ale úplně trefil do nálady. Supr zvuk, dobré songy. Dals mu onehdá 60%, myslím že 70% je úplně adekvátních. No a Davevi samozřejmě gratulace k dalšímu svišťovi a držíme palce aby měl dobrého rozvodového právníka. A přitom stačilo použít kousek kaučuku...

... ještě něco, pokud je k neuvěření, že mě mnohem víc houpne z této nosné kytarové vyhrávky od The Edge ...

https://www.youtube.com/watch?v=2JxRGvzwzxc

...než z nejlepším momentů tvorby kalifornských NIGHT RANGER, bude pravděpodobně nejlepší přehodnotit roli návštěvníka webu.:-)

Seznamuješ? To je pozdě, tos měl dělat na nejdýl na Vejšce.:-)

Mě vždy spíš lákalo znát kompletní portfolia určujících kapel každé sub-škatulky, víc než znát po jednom albu z portfolia desetinásobně většího počtu stylově shodných kapel.

spajk: Já si myslím, že ode mne čekáš mnohem víc, než je v lidských silách. Přeci tu nebudu dokola psát o DOKKEN, CRIMSON GLORY, RATT, MANOWAR apod., mě by to nejen že nebavilo, ale nedávalo by mi to žádnej smysl. Jsem rád, že ze sebe ještě nějaký to nadšení dostanu (pravděpodobně jsi nečetl dnešní report z OVERKILL, myslím, že jsem se do toho docela dostal), zkrátka pakliže ještě narazím na zlatonosnou žílu, je to zázrak. Můžu časem zpracovat THIN LIZZY, dojet MERCYFUL FATE, udělat rozbor diskografie THE CURE, nořit se do temných pomníků TYPE O NEGATIVE, ale proboha nechtěj po mně po dvaceti letech pořád dokola MOTLEY CRUE a MANOWAR.:-)) Vždyt je to na bednu!:-)

Srdce mi stačí.:-)
Btw, nedávno jsem sjel Better. Neskutečná pecka. S U2 se seznamuju.:-)

Pekárek: Těžký, čéče. :-)) Srdcem HELLOWEEN, jednoznačně.
Ale nemám to komplexně hozený ve prospěch jedné strany. Tak třeba Boy, October, War nebo Achtung Baby jsou opravdu o dost lepší desky než Time Of the Oath a Better than Raw.

Stray: U2 nebo HELLOWEEN?:-)

Tomáš: No určitě máme odlišnej pohled. Já třeba dávám mezi pojmy indie rock a alternativní rock v podstatě rovnítko. Nikdy jsem o indie-rocku nepřemýšlel jako o striktně studentské či univerzitní platformě, všechno to byla prostě alternativa hlavního proudu rocku. Asi stěží může někdo nějakou stálici, jejíž členům je okolo šedesátky chápat jako univerzitní band. :-) Pokud se nějaká z těch kapel časem stala celosvětově uznávanou a velkou, tak holt přešla do mainstreamu, což se dělo v souladu s vkusem společnosti, jako třeba v případě REM nebo U2.

Na spajků rozbor o tom, kdo tu kdy psal a jak byl dobrej, reagovat nechci, nepotřebuju se nechat zatahovat do tématu, který je úplně k ničemu, navíc tam zmiňuje osoby, který buď jenom kecali v diskusi nebo napsali tři články. Mě stačí vědět, že aktuální čtyřčlenná sestava mě vyhovuje zdaleka nejvíc ze všech, které tu kdy byly, nevrátil bych se k žádné předešlé. No ono udržet zájem a nadšení do takto intenzivního (myšleno častého) psaní po dobu dvou dekád hraničí s fanatizmem. Viděls film zahradník s Kaiserem? Tak přesně takhle to musí mít dotyčný nastavený s hudbou, kterou sleduje, Kaiser přemýslel nad sazenicemi hlávkového salátu sotva vstal... (hele, jinak je to spíš jáchymovskej důl kilomnetr pod povrchem země než koníček)... neodešel odtud nikdo, kdo by byl pozitivně nastaven do této činnosti aděsně by chtěl dál psát.

Tak ono je důležité si říct, co si pod pojmem indie představuješ. The Police byla právě taková indie/college rock kapela, která do toho ještě hodně míchala reaggea, možná lehce punk. Ale má univerzitní pozadí a i když ke konci dělala stadionová turné, vždy jí beru jako typickou intoušskou kapelu, která nějakým nedopatřením osudu pronikla až do mainstreamu.

U2 naopak je typická kapela dělnické třídy, working class heroes. Vychází z post-punku a míří spíš k alternativnímu rocku. Zejména Unforgattable Fire a Joshua Tree jsou už téměř poprock, a to nemyslím nijak negativně. Achtung Baby mám rád kvůli lehce experimentálnímu charakteru směrem k psychadelii.

Ale ve finále je to jedno, protože jak píše kolega Macháně - DM a The Cure si je mažou na chleba.

Je zajímavý sledovat, jak se v průběhu zhruba 35ti let měnil veřejný obrázek a status U2 ve společnosti. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let to byla modla všech nezávislých indie-kytarovkářů, plno alternativců v mikádkách se k tomu stavělo stejně odhodlaně jako my metalisti k METALLICE. Prostě největší hvězdy, který čerstvě nastoupili na pomyslný trůn. Nebylo víc uznávané ostrovní indie kytarovky, byla za nimi dekáda skvělých alb a velké invence. Když napíše Tomáš, že mu znějí THE POLICE víc indie než U2, tak to snad nemůže napsat větší hovadinu. Tomu člověku snad nemůže být ani čtyřicet, říkám si? Tedy pokud to takhle slyší. Samozřejmě z pohledu někoho, kdo sledoval U2 zhruba od éry listopadu, to v tom úvodním období mělo punc VELKÝ NEZÁVISLÝ FILOSOFIE, devadesátky - to už byli stadióny, největší arény světa a mesiášské show, kde Bono telefonoval Clintonovi do Bílýho domu, lidi to žrali a o U2 už věděli i holky z obchodního úseku.:-) Zvláš´t když tu a tam vypustili nějakej ten pomalej doják. pak se společnost začali, i díky rozvoji internetu, překotněji a všeobjímnající názor už nefungoval, byl přežitej, nepodstatnej, Bono jaksi zchřadl do deseti let po přelomu milénia i skladatelsky, dneska už je poslech U2 branej spíš jako doznání, že je člověk OUT. :-))

kdepak daleko daleko vpředu jsou DM ... pak Cure ... a hooodně vzadu Bono a spol, kteří se po roce 2000 ztratili a z kategorie neinvenční postupně míří do kategorie nesnesitelní (viz Songs Of Surrender)

ale to bylo jen bokem :)

každopádně pan František se rozhodl opět něco recyklovat a díky magorům jako jsem já, mu v neděli v 18:00 spadl Jihosoundí web, každopádně opět jsem začal prohánět Ritual a lidi to je prostě i po těch stoletích tak krásný ...

Já ti rozumím, taky jsem měl weby kde jsem předtím chodil víc, protože psali o věcech které mě zajímali. Ale lidi se mění, dramaturgie se mění. Zjevně ti starší autoři, které si zmínil (a většinu z nich si taky pamatuju) to už zabalili, nebo už napsali o všem zajímavém z jejich pohledu. Je pravda, že tvoje cílová skupina, podle toho jak to chápu já, zde dostává terazky asi nejmíň článků.

Takže buď se někdo se slabostí pro hard´n´heavy časem objeví, nebo budeš muset koupit od Straye ty CD Tatáčů (joke)