Teď jsem koukal, že s Panterou mají být jako host v Ostravě Power Trip. Tak snad se blýská na lepší časy a přifrčí za čas s něčím zajímavějším nebo samostatně.

Ještě ty provokuj.

Novinka Esazlesa - Dokud vím co mám, slušná pecka

Novinka od německých archeologů APEP.
https://apep.bandcamp.com/album/before-whom-evil-trembles

Hoši,recenze na Category 7 nebude? Sestavou (Bush, Demmel, Orlando, Gibson, Bittner) i hudebně zajímavá záležitost...

Mauglí: Na furt to snad nebude, ale krize budou přicházet často. Chce to posílit tým, i když je to riziko, páč člověk neví, kdo mu vejde do baráku a jestli jej posléze z paluby "konkurence" (po pravdě, my v jistém smyslu konkurenci nemáme) :-) nepobleje.

Lanegan baví, týpek. včera jsem (auu ---na youtube) zjistil, že mě od něj baví ta deska "Whiskey...", ta je fakt dobrá. Pan "Dal jsem mu ránu a poslal jsem ho do prdele" fakt nakládá, seattleský Nick Cave. Dnes den s ALICE IN CHAINS, jedu všechno, k praní závěsů a záclon ideální kulisa.:-)

Jsem fakt rád za lidi jako Tomáš, který to tu teď kypřej, potřeboval bych minimálně ještě dvě takový mašinky Tomáše.:-) Třeba to že přišel Tomáš, hodně zainteresovaně tu oživil obor rockové alternativy, tak tím mě dovolil, abych od sebe odřezal věci, co bych dřív psal i přestože byly na okraji mého zájmu, většinou šlo o tvrdší metal (death, doom), tyto žánry jsou teď asi nejvíc bité.

Měl jsem to úplně stejně - úklid a spousta muziky. Dnes v tom budu pokračovat, ven se jít nedá.

Správně, dej si hezky pauzu a pořádně zrelaxuj, jedeš roky v neskutečným zápřahu a to nejde donekonečna.
V zájmu udržitelného rozvoje je potřeba i odpočívat. Začni, až se ti chuť do psaní vrátí a bude tě to zase těšit.
Jen, aby tě nepřešla nafurt, to bych teda nebyl rád….

Dnes večer se možná dostanu k psaní. Včera jsem se nezastavil a změnil deštivý den na domácí úklidový. To mám ale vyleštěný okna! Nemůžu se vynadívat. A taky koupelna se snad nikdy neleskla podobně. Navíc jsem stačil přečíst i další kus knihy marka Lanegana, už zbývá jen cca 90 stran. Do toho jsem si taky něco pouštěl, samozřejmě starýho, obtížně mne jde soustředit se na něco novýho, asi jsem fakt přejedenej. S tím psaním to bylo snadnější v minulé dekádě, když jsem ještě chodil na směny a během noční si výrazně pomáhal v práci, teď chodím přes pět let jen na ranní a tam jsem víc v laufu, myslím že tohle se projevuje asi nejvíc. Když člověk přijde z práce, tak fakt, že by měl jako první věc ke splnění napsat recenzi, nemůže fungovat věčně. Snažil jsem to takhle drtit dost dlouho, ale teď si chci taky doma uklidit nebo přečíst nějakou knížku. Sorry!

Naglfar - Diabolical. Pro fanoušky starého švédského melodického blacku povinnost.

TYPE O NEGATIVE bude, snad už V ŘÍJNU :-), trojlístek Bloody Kisses, October Rust a World Coming Down. Z těch dalších tří je u mne možná někdy šance jenom na JOY DIVISION. Ty další dvě: DEVO (ani jednou jsem to neslyšel), KRAFTWERK (pustil jsem si jednou asi tři alba ze sedmdesátek), tak u nich šance není. U mně to dokopání se k psaní něčeho starého je zázrak, nejde o to, že bych si nevěděl rady, ale nebaví mě to, je to spíš otrava. A já nepíšu a ani nikdy nechci psát skrz pocit otravy a že musím.

hm, to jsem čekal, že MELVINS zrovna tady budou mít kultovnější status :)... jedna z kapel, kterou zkopírovala NIRVANA. maji tak rozmáchlou diskografii, že se v tom orientujou snad jen skalní. mám naposlouchaný dobře spíš ty počátky Gluey Porch Treatments/Ozma, kvalitní uctění odkazu starých Sabbathů. ale je fakt, že z podobnýho ranku a doby mám radši HELMET...
ad. PINK FLOYD - celkově mě asi baví víc "gilmorovský" období.
U2 ? za mě jedna z nejvíc přeceňovanejch kapel vůbec... vedle třeba GNR nebo Imagine Dragons etc.
p.s.1: za CRUEL FORCE díky, název vedu v patrnosti dýl, ale recenze mě to donutí poslechnout :).
p.s.2: seriál o TON by byl super ! uvítal bych tady třeba i JOY DIVISION, DEVO a KRAFTWERK... "škatulky" už dneska nikoho nezajímaji.

S britpopem je to těžký, podobně jako třeba s grunge. Je to tak široká škatulka, že se tam pak potkávají tak diametrálně odlišné kapely jako Oasis vs. Blur. (paralelně pak v grunge třeba Nirvana vs. Alice in Chains).

Je škoda, že se to přes tehdejší média redukovalo (a bulvárně nafukovalo) jako "britpopová válka", přitom tam v 90.tkých byla obrovská plejáda skutečně skvělých kytarovek v širokém spektru alternativního roku.

Loni jsem na YT shlédnul nějaký dokument právě o britpopu, a v podstatě za zakladatele tohoto stylu jsou považovaní SUEDE.

Ale kromě tebou už níže zmíněných tehdy skvělá alba vydávali i Elastica, Sleeper, Supergrass, Shed Seven, Mansun, Manic Street Preachers, Feeder, Kula Shaker, Catatonia, Echobelly, Stereophonics, Ash a desítky dalších. Měli velice charakteristický ostrovní zvuk, jasně a jednoduše rozponatelný proti Amíkům. V té době. A taky jinou melodiku.

No já v devadesátkách opravdu nebyl rád, že ten britpop hlasitě promlouvá do dění, nesnášel jsem to. jediný, koho jsem trochu uznával, a to díky těm jejich největším hymnám, který byly fakt vymazlený, byli ta hovada Gallagherojc! Vždy jsem byl na straně OASIS, proti těm ušlechtilcům z Londýna. Vždycky dělnickej sever! je to jako Škooofka nebo Baník, ne Galerie v Mánesu!

Vlna garáž rocku z nultých let mi totálně sedla do vkusu a do momentálních potřeb, páč jsem zrovna v 99roce dost ujížděl na Iggym Popovi a Davidu Bowiem. Ty nové kapely měly styl, kožený bundy, deky, to bylo něco jinýho než ty účesy ostříhaný podle hrnce a vytahaný svetry v devadesátkách.

Tak na takovou hudbu se přece nedá hrozit pěstmi a házet dekou. Kór když tu deku člověk už skoro 20 let na hlavě nemá že. Ale když se teda v bocích necítí fanoušek komfortně, stačí kývat hlavou.

Pro mě teda 90tky budou asi víc, protože jsem do nich přirozeně vplaval po odeznění hlavní grungové vlny. Všechny ty kapely z nultých let mám taky velice rád, dokonce debut Arctic Monkeys mám ve svém albovém All Time TOP10 jako jediného zástupce mimo 90tky.

Když vezmu anglo-americkou kytarovkovou scénu v devadesátkách a srovnám s tím, co přišlo po miléniu, tak pro mne je o dost lepší to, co se dělo až v nultých letech. Tzn. všechny ty kapely jako THE STROKES, THE WHITE STRIPES, BRMC, INTERPOL, FRANZ FERDINAND, THE KILLS, ARCTIC MONKEYS, nebo i Švédové THE HIVES, MANDO DIAO, T(I)NC, ...jsou pro mne víc než THE VERVE, BLUR, PULP, RADIOHEAD, OASIS či SUEDE. Jsou mi prostě bližší svou garážovostí, punkovostí a velmi chytlavými refrény. Jde ale i o styl prezentace, já moc nemám rád fňukny a civilní slabé týpky...

Jak může někdo v souvislosti s chlapem mluvit o pohupování v bocích, to asi taky spíš nechápu.:-)) Nebo to chápat nechci.

Jojo, dress code mají striktně devadesátkovej

Ale pro mě je Wunderhorse rozhodně blíž ke starým Radiohead a The Verve. Jak zvukem, tak strukturou skladeb.
Mando Diao jsou (nebo spíš byly) živější, lehce až punkovější. Ideální kapela na fesťáky do odpoledních časových slotů. Přesně takhle jsem je zažil v roce 2007. Přišli jak hurikán, a po celodenním vedru vyčerpané publikum parádně probrali a nažhavili na hlavní večerní hvězdy.

Wunderhorse bych viděl naopak rád v nějakém tmavém klubu. Pivko v ruce, pohupuješ se v bocích, mladší a odvážnější zapojí i kolena, a nechávaš se unášet songy.

Mando Diao x Wunderhorse: Pokud nekoukám na vizuál a jen poslouchám songy, tak i napadá. Ne zcela, Mando Diao jsou bohatší, víc kytarových vyhrávek, silnější songy, víc refrény a pouliční drive. Určitý náznak Wunderhorse v sobě maj, třeba jen inklinací k té garage rock vlně z nultých let, co brala ze sedmdesátek, ale dle mého výsledek nedotahnou tam, kam bych si přál. Vizuál to úplně zazdí, působí jako nějakej brit-pop, jako když začínali REEF.

Mě právě to drama alá Jamaron baví. Jasně, je to balancování na hraně patetičnosti a někdy až mírné trapnosti, a mít tam třeba zpěváka, tak jim to nežeru. Ale Marie to prostě umí prodat jako skvělou šou.

Mando Diao tě napadá v souvislosti s Wunderhorse? Zajímavé, to bych právě vůbec neřekl. Ani kdybych bral jen jejich první čtyři alba, kde je ještě považuji za rockovou kapelu, než to začali tlačit směrem do tanečních a hopsavých luk a hájů. Za mě byly vždy blíž spíše ke garage rock scéně než k alternativnímu rocku.

Však máme taky zásadně odlišné představy o tom, co je to znamenitý song. :-) Trochu začíná štvát i potřeba kapely, udělat v každým songu nějaký tak trochu drama.

Když bych řekl, že WUNDERHORSE zní, jako když vypustí nepovedenou desku MANDO DIAO, tak tím ty MANDO DIAO ještě urazím.