Countdown mě nepřijde přeceňovaná, i přes Images And Words, Angel Dust, Somewhere Far Beyond, Dirt, Vulgar Display of Power pro mne zůstane albem roku 1992. Když by se mi někdo zeptal vydání jakých tří alb jsem v životě nejvíc prožíval, Countdown by tam byla. Teď nepočítám desky, je kterým jsem se dostal třeba rok po vydání, ale alba, na která jsem opravdu čekal a ona ta očekávání naplnila a mnohdy i překonala. Mám hodně vysoko Black album Metly, Růst i Countdown od Megadeth, Painkiller od Judas Priest, Type o Negative October Rust, Korn Untouchables, Parduse Lost One second, Marilyn Manson Mechanical Animals, Kreator Coma of souls, Slayer Seasons in The Abyss, Ozzyho No More Tears.

S tím přeceněním CtE spíš souhlas. Recenze na Metalforever, no nesouhlas.:-) 85 je asi objektivních, sám bych dal minimálně. 90 %. Mám hodně rád právě ten zvuk.

spajk: Electric Crown by měla být tvá nejoblíbenější skladba od Testament. Takovou fúzi s thrashe s americkým melodickým metalem asi jinde neuslyšíš.

Pročetl jsem nyní recenzi na The Ritual na onom webu konkurenčním, ten hoch šel tedy hodně nízko, ale nechť, je to jeho svaté právo. Za mě 85%.

Děsně přeceňované album.

CtE, sorry

Souhlas. CoE krásných 75%.

Ty další dvě alba musely být Exodus - Force od Habit a Xentrix - Kin, obě 1992. Pak samozřejmě ještě Megadeth - Countdown to Extinction, což byla velice úspěšná nahrávka, nikdy jindy nebyli Megadeth výš, tehdy nad nima byla fakt jen Metallica.

Kdysi vyšel ve Sparku článek Ve stínu černého alba a tato deska tam byla zmíněná ještě s I Hear Black od Overkill a dalšími dvěma. Ty už mi vypadly nebo mě nezaujaly, protože jsem díky članku koupil jen výše uvedené. Musím se přiznat, že jsem ještě nenašel náladu si je pustit. Ale jednou.... :-)

orre: Dík.

Vždyť jsou to Šosáci!!

:-)

Musel jsem si tohle přečíst po tom blábolu na Metal Foreveru!

Section Brain jsem tehdy neslyšel, pamatuju si jen zajímavý obal :) Zkusím si to někde opatřit.

Odpoveď na trend zahajeny Metallica-ou znie od Testament takto.OK nemam s albumomThe Ritual ziadny problem,spev,zvuk,sola -vynikajuce.Mozno casom mi prijde trolinku jednotvarna.Snad,ze tempa su skor v jednom,strednom pasme,neviem?A netreba zabudnut na pamatny koncert na severe moravy ako host Slayer!Krásna to doba - 85%

Miluju tuhle desku!:). Crionic známe a máme:). Od M.A.Bona lze doporučit i Section Brain. Poněku odlišný přístup k thrashi, ale taktéž skvělá deska.

Ritual je skvělá deska a přesně si sedla do doby svého vzniku. Jak bylo psáno, nese črtu doby černého alba, navíc vyšla v době, kdy černé album vzbudilo tu pravou hysterii, kvalitativně se mi zdá Ritual snad ještě lepší. Koupil jsem ji jako "polskou originálku" na výpravě do Jelení Hory a dnes už ji mám i na CD. Paráda! Nejvíc mi lahodí geniální sóla Alexe Skolnicka (hlavně Return to Serenity) a napadá mě k tomu taková perlička - v té době jsem poslouchal sóla nejen Skolnicka, ale i Školníka, což byl (nebo je?) kytarista přeloučské kapely Crionic, která někdy v té době vydala ne moc známé, ale seznační první album Different, kde se to sóly a instrumentálkami jen hemží. Doporučuju, brát s ohledem doby, ale fakt doporučuju!

90% O dost lepší než předchozí řadovka a s odstupem času se mi tohle album líbí možná i víc než Practice What You Preach. Ten odklon od thrash metalu mi tenkrát u Testament kupodivu ani moc nevadil, na rozdíl od některých jiných kapel. Možná to bude tím, že ta změna stylu u nich působila naprosto přirozeně a necítil jsem z ní žádnou křečovitost nebo kalkul.

Po předchozích dvou albech opět sebejistá a velmi dobrá deska. Celkový zvuk nahrávky je měkčí, už ne thrashmetalový, ale spíš power, ale oproti např. PWYP jde o zvuk sytý a dostatečně čitelný a přiměřeně tvrdý. Osobně mám radši Testament jako thrashovou kapelu, ale na The Ritual si ostudu rozhodně neudělali. Souhlasím zde s recenzí, hlavně v tom, že se jedná o povedenou odpověď na Černé album. Sem tam sice vata, ale jinak se jedná znovu o mimořádný metalový zážitek a Skolnick zde fakt září.80%